„Během nouzového stavu se můžeme bavit o zhruba desítkách testovaných vězněných osob,“ uvedla Kučerová. Na doplňující dotaz, o kolika vězních můžeme mluvit, dodala, že je to do stovky vězněných.
Jestli věznice testovaly vězněné se symptomy, případně ty, kteří pracují mimo areál, mluvčí neuvedla. „Každou vězněnou osobu jsme testovali a testujeme v souladu s aktuálními schématy ministerstva zdravotnictví,“ uvedla pouze. Žádný z testovaných vězňů nebyl pozitivní.
Koronavirus v Česku   |
Testování vězňů prováděli buď zdravotníci v nemocnicích v Praze a v Brně, případně ho uskutečňovaly výjezdní testovací skupiny v příslušném regionu. „Testy vyhodnocovaly příslušné místní certifikované laboratoře. V souvislosti s testováním jsme do současné doby neměli žádné náklady,“ dodala Kučerová.
V České republice je aktuálně uvězněno podle čísel Vězeňské služby ČR 20 453 lidí. U dlouhodobě vězněných lidí se šíření nákazy ani nepředpokládá, obzvlášť když se zakázaly návštěvy.
Plošně se netestuje veřejnost, proto ani vězni
Netestují se však ani noví vězni, kteří nyní k výkonu trestu nastupují. Každý měsíc je to zhruba 500 odsouzených. Nově nastupujícím odsouzeným je hned u vstupní brány měřena teplota, nový vězeň zároveň dostane roušku. Poté je odveden na nástupní oddělení, kde jsou prováděny lékařské prohlídky a vyšetření. Teprve poté zamíří do přidělené cely. V případě, že vykazuje symptomy nemoci, je otestován, případně převezen do nemocnice.
Ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienička Jarmila Rážová problém v nedostatku testů nevidí. „Ministerstvo je v kontaktu s vězeňskou zdravotní službou, situaci projednali také zástupci ministerstvo zdravotnictví a spravedlnosti. Zaměřili se na hygienicko-epidemický režim a na zajištění zdravotních služeb v případě výskytu onemocnění covid-19,“ uvedla bez konkrétnějších detailů k testování Rážová.
Připomněla také povinnost osob vstupujících do objektů věznic podepsat prohlášení o tom, že nastupující výkonu trestu nejsou v karanténě, nemají příznaky onemocnění covid-19 a nebylo jim ani laboratorně potvrzeno.
Problém to není ani podle ředitelky pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové. „Žádná země na světě neprovádí plošné testování, takže nevidím důvod, proč by měla vězeňská služba postupovat jinak, než je známo v celé Evropě. Důležité je hlavně to, aby byli otestováni ti, kteří mají nějaké příznaky,“ doplnila Jágrová.
Jedenáct pozitivních zaměstnanců
„Přijali jsme téměř 195 různých opatření a musím říci, že tato opatření přinesla své ovoce. Česká vězeňská služba jako jedna z mála vězeňských služeb v rámci Evropy neeviduje jediný případ nakažení v rámci vězněných osob,“ bránil v polovině května věznice generální ředitel Vězeňské služby ČR Petr Dohnal.
Mluvčí doplnila, že vězeňská služba má testy v zásobě. „Disponujeme s přibližně 1000 kusy serologických testů Wondfo (někdy označované také za rapid testy, pozn. red.). Ty využíváme především k tomu, abychom splnili požadavky mimořádného opatření MZ, které se týká ukončování karantén, což mimo jiné předpokládá i negativní serologický test,“ uvedla Kučerová.
Výjimkou je případ člověka, který se již do vězení s onemocněním covid-19 dostal. Soud poslal člověka do vazby kvůli šíření nákazy koronavirem, chtěl tak zabránit dalšímu šíření.
Věřím, že to tak viděli, říká muž, který uveřejnil dopis o situaci ve vězení |
Plošnější testování neproběhlo ani mezi zaměstnanci. „Naši zaměstnanci jsou klienty veřejného zdravotnického systému, povinné testování tedy nařídit nelze,“ uvedla mluvčí. Dodala, že pokud si Vězeňská služba ČR vedla evidenci, tak pouze pozitivních příslušníků a zaměstnanců.
„Těch bylo 11 a 10 jich už je vyléčených. Pokud si někdo z příslušníků či zaměstnanců nechal udělat test a byl negativní, není povinnost o tom informovat,“ popsala Kučerová.
Mezi zavedená opatření Vězeňské služby patří například zákaz návštěv ve věznicích, ty se obnovily 23. května. Na návštěvu vězněného může přijít pouze jeden dospělý, který musí podepsat prohlášení, že není v karanténě a neléčí se s infekčním onemocněním.
