„Týká se to zejména sazenic, tedy čerstvě vysazených stromečků, které nemají hluboký kořen a tím pádem takovéhle sucho dlouho nevydrží. Pozorujeme sedmdesáti- až osmdesátiprocentní úhyn,“ říká František Valdman ze Sdružení pěstitelů vánočních stromků, jehož členy je na šedesát českých pěstitelů.
Postiženy jsou podle něj všechny druhy od oblíbené jedle přes smrk po borovici. Kalamita se však na trhu projeví se zpožděním. Sazenicím totiž trvá až deset let, než vyrostou do velikosti, aby mohly posloužit jako vánoční dekorace. Stromky, které si zákazníci odnesou domů letos, už tak pěstitelé léta opečovávají.
Ani ony však úhoně neušly. Už teď nemají tak bohaté jehličí jako před lety a mimořádně horkým dnům navíc ještě není konec. „Poznají to samozřejmě pěstitelé, kteří vidí, že stromky nejsou tak bohaté, ale koncový zákazník si toho zřejmě nevšimne, protože nemá s čím srovnávat,“ říká Valdman.
Úrodu mladých stromků, o kterou letos přišli, se pěstitelé pokusí nahradit na podzim a vysadit sazenice nové. Když se to povede a stromky se uchytí, nemusely by na pultech chybět ani za osm až deset let. Jenže problém je, že pro pěstitele to znamená dvojí náklady a dostávají se tak do situace, kdy z prodeje stromků letos nebudou mít téměř žádný zisk.
Zdražit nemůžeme, stromky bychom neudali, říkají pěstitelé
Nabízí se samozřejmě možnost stromky letos zdražit a vykrýt tak dodatečnou investici, to je však pro tuzemské podnikatele těžko představitelné. Trh je totiž každoročně pod náporem jedlí ze zahraničí, kterým už dnes čeští pěstitelé jen těžko cenově konkurují.
A nemohou si dovolit zdražit ani ostatní druhy, kde je konkurence zahraničních plantáží menší. „Když budeme zvedat cenu smrků a borovic, přiblížíme se k ceně jedle a pak lidé raději sáhnou po ní. Ty ostatní stromky kupují spíše lidé, kteří chtějí na vánočním stromku ušetřit,“ vysvětluje Valdman. Pěstitelé se tak dostávají do pasti a ztrátu budou muset uhradit z úspor.
Nejsou to však jen čeští pěstitelé, kdo řeší podobné dilema. Tropické počasí spálilo stromky po celé Evropě. Oblast Arden, odkud pochází 85 procent belgických vánočních stromků, dnes nabízí smutný pohled. „Jsou zde školky, kde máte až třicet procent uschlých a rezavých malých stromků, které rostly od jara a pak je spálil sluneční žár,“ řekl šéf ardenské unie pěstitelů Jonathan Rigaux.
Odhaduje také, že pokud vedra neustanou, přijdou tamní pěstitelé také asi o patnáct procent stromků, ze kterých měli mít radost zákazníci už letos. Budou totiž uschlé nebo nebudou jinak vyhovovat z estetického hlediska. Podobné potíže mají pěstitelé i v Anglii a dalších zemích. „Mám stejné zprávy i z Dánska, kde bylo vždycky vlhko a nikdy nebyly problémy se srážkami,“ potvrzuje Valdman, že jde o celoevropský problém.
Polákům přeje klima, Rakušanům nahrává „vlastenectví“
Je tedy otázka, jestli letos ke zdražení stromků přece jen nedojde. Aby si ho mohli dovolit i čeští pěstitelé, museli by k němu přikročit i ti zahraniční. V cizině mají přitom často výhodu lepšího klimatu, například v Polsku pěstují vánoční stromky převážně dánské společnosti na severu země v přímořských oblastech, kde tomu tamní podnebí i přes vlnu veder nahrává.
Český trh je navíc podle Valdmana specifický v tom, že zákazníci nijak zvlášť domácí zemědělce nepodporují. „Stejné obtíže (s vedrem) mají i Rakušané, ale ti jednoduše zvednou ceny, protože tamní lidé jsou natolik nacionálního smýšlení, že když jde o domácí produkt, koupí ho, byť je dražší. Kdežto u nás je to spíš naopak,“ říká.
Jde podle něj navíc o již třetí mimořádně horkou sezónu za poslední čtyři roky a tuzemští pěstitelé stromků jsou zcela závislí na vrtoších přírody. „Zavlažovat plantáže se u nás nevyplatí a ani na to nejsou podmínky. Pěstování stromečků je navíc okrajová záležitost, není to vlastně ani zemědělství, ani lesnictví. Když je horko, zemědělci si vyhádají nějakou dotaci, ale u stromečků to nepřipadá v úvahu, každý od toho dává ruce pryč,“ říká Valdman.
Pěstitelé stromečků zatím doufají, že se situace v příštích letech obrátí k lepšímu. „Kdyby se ale takovéhle počasí opakovalo několik let po sobě, tak mohu s jistotou říct, že to spousta lidí přestane dělat. Já osobně už pěstuji stromky od roku 1995, a pokud to takhle bude pokračovat, k uživení už to nebude,“ uzavírá Valdman.
Jakému vánočnímu stromku dáváte přednost?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 3. září 2018. Anketa je uzavřena.
