Menší je naopak strach z energetické krize. V posledních dvou letech se ve společnosti podle CVVM prakticky vytratily obavy z onemocnění covid-19.
Obavy z války zmínilo 43 procent z těch, kteří připustili, že se něčeho bojí. Šestnáct procent uvedlo strach ze zhoršení životní úrovně a stejný podíl obavy o vlastní zdraví. Strach z budoucnosti a situace ve světě zmínilo 13 procent dotázaných. Obavy o své blízké a jejich zdraví vyjádřila desetina účastníků průzkumu, kteří pociťovali z něčeho obavy. Zdražování se obávalo osm procent a obecně ekonomického vývoje v České republice pět procent oslovených.
Čeho se bojíte nyní vy? (Možných je více odpovědí)
V porovnání s posledním výzkumem z přelomu let 2022 a 2023 vzrostly o 11 procentních bodů obavy z války. Lidé nyní také o něco víc než v minulém šetření vyjádřili obavy o své blízké a celkově z budoucnosti a vývoje ve světě. Naopak téměř zmizely obavy z energetické krize a z růstu cen energií, konkrétně z osmi na jedno procento. Mizivé jsou v aktuálním průzkumu i obavy z covidu, které přitom v roce 2021 pociťovalo 31 procent Čechů, a v žebříčku tak tehdy byly na prvním místě.
Průzkum také zjišťoval, jaký mají lidé pocit bezpečí – v místě svého bydliště ho má 91 procent dotázaných, v České republice 82 procent. S činností policie na republikové úrovni vyjádřilo spokojenost víc než sedm z deseti dotázaných, necelé čtyři pětiny jsou spokojené s činností policie v místě svého bydliště.
Češi se bojí růstu cen i inflace, nejsou spokojení s vládou, zjistil průzkum |
Během dvaceti let, kdy CVVM pocit bezpečí ve společnosti sleduje, velmi výrazně stoupl počet lidí, kteří se ve své zemi cítí rozhodně nebo spíše bezpečně – ze 45 na 82 procent.
V místě svého bydliště se Češi cítí ještě bezpečněji než v rámci celé republiky. „V porovnání s minulým výzkumem z konce roku 2022 se v této oblasti situace nijak nezměnila a rozložení názorů veřejnosti na tuto otázku je tak od roku 2017 v podstatě stabilní,“ dodali autoři průzkumu.
Sběr dat týkajících se obav lidí a pocitu bezpečí začal na konci září a skončil začátkem loňského prosince, tedy před tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. „Tyto události se proto do mínění české veřejnosti nemohly promítnout,“ dodali analytici CVVM. Průzkumu se zúčastnilo 913 respondentů.
