Památník bude stát na stejném místě, kde parašutisté svůj útok provedli. Myšlenka na oficiální památník se dočká realizace po dlouhých letech - původně byla navržena v roce 1946. Jenže ji překazil komunistický převrat, který chtěl vzpomínky na západní odboj vymazat - a po dalších dvaceti letech sovětská okupace.
Po revoluci podle ředitele Vojenského historického ústavu (VHÚ) Aleše Knížka dlouho panovalo přesvědčení, že stačí pouze pamětní deska v Resslově ulici. Diskuse o památníku se rozběhla až po výstavě, kterou před několika lety VHÚ uspořádal.
Pro některé z desítek lidí, kteří se na odhalení základní desky přišli podívat, to je pozdě. "Pomník měl stát už dávno, a ne aby se začalo něco dělat až teď," zlobil se místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu Antonín Štícha, kterému bylo v době atentátu 16 let a který byl po něm tři čtvrtě roku totálně nasazen v Německu.
Pomník bude stát v už neexistující zatáčce
Zatáčka, v níž Kubiš a Gabčík na Heydrichův vůz zaútočili, už dnes neexistuje. Památník bude v místech, kde se tehdejší Kirchmayerova třída stáčela do ulice V Holešovičkách.
"Je to přelomová chvíle, k níž dochází po dlouhé řadě jednání, hledání nejlepšího řešení a náročném dohledávání historických zdrojů, které se patrně vůbec poprvé v historii našeho státu v takové míře rozběhly," uvedl starosta Prahy 8 Josef Nosek.
. ZASTAVIT! KŘIČEL HEYDRICH PŘED PARAŠUTISTOU GABČÍKEM. A TO NEMĚLNově objevené informace o atentátu na Heydricha z archivů SS. "Češi projevili tvrdost i fanatismus," přiznal nacistický vyšetřovatel. |
Libeňská radnice už vypsala na pomník anonymní soutěž. Podle místostarostky Vladimíry Ludkové bylo doručeno 21 návrhů, jeden nesplnil formální podmínky. Hodnotící komise zasedne ještě dnes a je možné, že vybere vítěze. Pomník, který by měl stát do pěti milionů korun, bude podle ní slavnostně odhalen přesně za rok.
Vojáci, kteří přiletěli za války z Londýna, podle Knížka naplnili přísahu, kterou dali exilovému prezidentu Edvardu Benešovi.
"Byli to skuteční hrdinové Československa," řekl v projevu ředitel VHÚ. Podotkl ale, že bez pomoci domácího odboje proti nacistům by se atentát neuskutečnil. "Nebýt těchto lidí, možná v současnosti mluvíme německy," dodal ředitel ústavu.
Starosta proseckého Sokola Otakar Mach během odhalení základní desky vyzval k hlubšímu zamyšlení nad činností výsadkářů. "Pomníkem by to nemělo skončit - měli bychom se zamyslet i nad tím, proč vlastně výsadkáři bojovali," řekl. Sám se po přestavbě zatáčky, v níž Gabčík s Kubišem zaútočili, obával, že pomník už nevznikne.
V Libni se už dříve objevily lidové pomníčky, které měly na atentát upozornit. Podle radnice Prahy 8 však byly příliš nedůstojné. Šlo například o upomínkovou desku na budově Akademie věd nebo památník poblíž autobusové zastávky v Zenklově ulici.
. ATENTÁT NA HEYDRICHAParašutisté výsadku Anthropoid byli vysláni z Londýna na pomoc domácímu odboji a pověřeni přípravou atentátu na říšského protektora Heydricha v prosinci 1941. Atentát na nacistu dosazeného do Prahy za účelem zlomení domácího odporu a přípravy plánů na likvidaci českého národa provedli o půl roku později. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Výsadkáři se skrývali přes tři týdny, nakonec je zradil jejich druh Karel Čurda. Němci poté parašutisty vypátrali a obklíčili v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Všichni parašutisté v kryptě padli: Adolf Opálka, Josef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Němci popravili i biskupa Gorazda za to, že jim poskytl úkryt. |
Čtěte ve středeční MF DNES
Další podrobnosti z vyšetřovací zprávy o atentátu na Heydricha z archivů SS čtěte ve středeční MF DNES.
