Nechcete-li umřít na rakovinu, zvolte Bulharsko či Rumunsko, tam se na ni v evropských poměrech umírá nejméně. Chcete-li však být svědky nejrychlejších změn k lepšímu, zůstaňte v České republice. Právě tady se v posledních deseti letech - podle nejnovějších statistik mapujících situaci v zemích starého kontinentu - nejvýrazněji prodloužil lidský věk.
"Čeští muži se dnes dožívají dvaasedmdesáti let, ženy už osmasedmdesáti a půl," prezentuje nová čísla Jitka Rychtaříková, vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Nepochybně Češi žijí a hlavně jedí o něco zdravěji. Ale podstatně významnější byl, tvrdí experti, vpád nových léků a léčebných metod do ordinací a nemocnic - ve srovnání s okolními zeměmi bývalého socialistického bloku doslova tryskový.
Češi přestali především tolik umírat na infarkty: za posledních deset let o celou třetinu. Experti přitom pochybují, že jsme tak rychle dokázali změnit špatné životní návyky. Kouříme zhruba stejně, spotřeba alkoholu dokonce stoupá, zásadněji jsme změnili pouze stravu.
"Nemyslím, že bychom byli o moc zdravější. Honíme se, stresujeme se, nevidím nic, co by významně přispívalo k pohodě a prodlužování života. Ani naše kuchyně není kdovíjak zdravá," říká skepticky onkolog Pavel Klener z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jeho kolega, kardiolog Michael Aschermann je optimističtější: "Lidé začali víc sportovat a zdravěji jíst, a to se za tu dobu jistě mohlo projevit." Tak jako tak se experti přiklánějí k tomu, že své způsobila hlavně revoluce v medicíně: nové léky na snižování hladiny cholesterolu, moderní metody léčby infarktu. Jejich užívání stouplo v posledních letech mnohonásobně.
Expert na lékovou politiku Josef Suchopár dokládá význam medicínského pokroku na srovnání se Slovenskem. "Návyky tamějších lidí jsou obdobné jako naše, snad jen je rozdíl v tom, že Slováci zkonzumují více živočišných tuků. A přece se jejich průměrný věk prodloužil jen o půl roku," míní Suchopár.
Příčinu spatřuje jinde: například v takřka dvojnásobné spotřebě moderních léků na krevní tlak, jež současně ovlivňují délku života. "I zdravotní péče jako taková je u nás na vyšší úrovni," říká Suchopár. Týž důvod stojí podle výkonného ředitele Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavla Mazana za tím, proč obdobný vývoj jako my nezaznamenalo Polsko či Maďarsko.
Demografka Rychtaříková se s tím ztotožňuje: "Rizikové návyky obyvatel se tolik nezměnily, to spíš lékařské technologie tu slavily triumf." A dodává, trošku kacířsky, že zkušenosti ze světa ne vždy potvrzují teorie, že dlouhý věk rovná se vzorný životní styl: vysoká konzumace alkoholu ve Francii a silné kuřáctví v Řecku jsou toho důkazem. A jde o země vyznačující se dlouhověkostí.
Zdraví i dlouhověkost souvisí do značné míry s vyspělostí země a vzdělaností obyvatel. "Představa, že vysokoškolsky vzdělaní lidé umírají na infarkty kvůli stresu, v němž pracují, je mýtus," upozorňuje Rychtaříková. Ve skutečnosti srdečními chorobami trpí především lidé ze sociálně slabších vrstev, kteří tolik nedbají na zdraví a nemají ani dost informací o zdravém životním stylu.
Žije se déle. Za jakou cenu?
Pro minulé století je typické, že se neustále prodlužoval průměrný věk. Za sto let se lidský život protáhl o třicet až pětatřicet let. "Ještě v roce 1900 měl narozený Čech naději, že se dožije čtyřicítky - a pak zemře. Dnes žije skoro dvakrát déle," říká Jitka Rychtaříková.
Je to dáno i tím, že dřív umíralo hodně novorozenců. Tostatisticky snižovalo průměrnou délku života. Hodně staří lidé v populaci samozřejmě žili a žijí i nadále - počátkem tohoto roku bylo v Česku 214 lidí, kteří překročili stovku. Sto devadesát z nich byly ženy.
Proč vlastně ženy žijí déle? "Zčásti je to dáno geneticky, ve smyslu ženy jako zachovatelky rodu. Kromě toho ženy o sebe více dbají, lépe dodržují životosprávu.
Muži žijí hazardněji," vysvětluje Rychtaříková.
Ač žijí déle, ženy svá léta navíc většinou prožijí v nemoci. Nejde tedy o prodlužování života na úkor jeho kvality? "Skeptici říkají, že lidé stráví prodloužená léta stejně v posteli. Ale jiné teorie říkají, že podíl let strávených kvalitně a ve zdraví bude přibývat - a ve Francii se to už částečně potvrzuje."
"Dřív se uvažovalo, že takovým biologickým limitem je věk 85 let samozřejmě průměrný, už dnes se někteří jedinci dožívají i 125," říká dále Rychtaříková. "Této hranice však už dnes dosáhly ženy v japonské Okinawě a poslední francouzské studie počítají s tím, že Francouzi se budou za sto let dožívat průměrně 91 let a ženy 95 let.
A poslední studie - naprosto seriózní - mluví o tom, že když přijde nějaký převratný objev v medicíně, srovnatelný s objevem antibiotik, začnou se lidé skokem dožívat až 150 let," říká demografka.
Češi si však zatím musí zachovat chladnou hlavu. V roce 2030 se sice budou možná dožívat 75 (muži), respektive 82 (ženy) roků, ale to jen dosáhnou toho, co mají Západoevropané už dnes.
|
Jiný kraj, jiná smrt, zjistilo se Proč lidé umírají? Obecně je odpověď stejná, ale to, kolik lidí na některé choroby umírá, je v různých zemích odlišné. Na nemoci srdce například nejméně umírají Francouzi, Španělé, Belgičané a Nizozemci. U Španělů to vědci vysvětlují kvalitní stravou, u Francouzů pak takzvaným francouzským paradoxem: na jeho základě totiž dospěli k tomu, že mírná konzumace červeného vína je srdci prospěšná. "Paradoxně je v obou těchto zemích relativně hodně případů, kdy lidé umírají na infekce. To může být důsledkem velmi intenzivní a špičkové lékařské péče, která oslabuje lidskou imunitu," uvedla demografka Jitka Rychtaříková. Britové a Irové zase nejvíce trpí nemocemi dýchacích cest - patrně kvůli nevlídnému klimatu, které v jejich domovině panuje. Bulhary a Rumuny extrémně ničí infarkty, ale jen minimálně rakovina. Ale možná to bude tím, že předtím zemřou na něco jiného, ale ani diagnostika tam není tak dobrá. Česká republika je typická několika "minimy". Mnoho se tu neumírá na infekce a nemoci dýchacích cest. Zato s rakovinou je to smutné: například v nádorech tlustého střeva držíme dokonce světový primát. Fakta o rakovině jsou ovšem neradostná na celém světě. "Medicína už si poradila s lecčíms, ale s tímto ještě ne," vysvětluje profesor Klener. Kromě Čechů umírají nejvíce na rakovinu Belgičané, Nizozemci a Maďaři. |
