Člen mezinárodní liberální frakce ALDE Alexander Alvaro se obrátil na Evropskou komisi (EK) kvůli českému náhubkovému zákonu. Považuje ho za bezprecedentní omezování svobody projevu a tisku.
"Je si EK vědoma, že tento nově přijatý zákon nemá v žádné jiné zemi EU precedens?" stojí v interpelaci, kterou Alvaro podal. Poukazuje přitom na hrozbu pětiletého žaláře a milionové pokuty při porušení zákona.
Kromě členství ve zmiňované frakci, která sdružuje mimo jiné Němce a Brity, je Alvaro také koordinátorem ALDE při výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti.
Stejný dotaz chce položit českému předsednictví Evropské rady. Má totiž za to, že Česká republika přijetím zákona letos v únoru porušila Úmluvu o Evropské unii, konkrétně článek 7, který se zabývá základními právy občanů v EU.
EK Alvarovi podle informací MF DNES odpoví zítra, rada svou odpověď zveřejní až v pátek. Jednací řád umožňuje, aby tázaní odpověděli písemně. Musí ji ale poslat v řádu několika dnů.
Bendův "náhubek na novináře" má tisíce odpůrců
Takzvaný náhubkový zákon navrhlo ministerstvo spravedlnosti. Poslanec Marek Benda ho později doplnil o zákaz zveřejňování policejních odposlechů. Z původní myšlenky ochránit oběti trestných činů se tak stal bič na novináře, kteří sledují podivnou práci poslanců.
Proti náhubkovému zákonu se ozvali někteří senátoři. Místopředseda Senátu Petr Pithart podal stížnost Ústavnímu soudu. Ten by se jí měl zabývat v polovině května.
Na komunitním serveru Facebook zákon kritizuje už přes čtyři tisíce lidí, včetně poslankyně zelených Kateřiny Jacques. Ta pro něj sice také hlasovala, ale později se omluvila, že tlačítko zmáčkla omylem.
Přijetí náhubkového zákona si všimla řada evropských novin. Například v Nizozemsku situaci kolem něj přirovnali ke Kafkovu románu.
Šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec řekl, že bude-li "velmi silný prokazatelný veřejný zájem", lze ve výjimečných případech citlivé informace zveřejnit. Úřad nicméně řeší jen finanční sankce, nikoliv případné vězení.