Posluchačů na vysokých školách v rámci univerzit třetího věku, zkráceně U3V, je celkem 64 tisíc. Oproti pěti letům zpět jde asi o dvacetiprocentní nárůst, tehdy posluchárny navštěvovalo 53 600 lidí. „Počty posluchačů rostou v posledních letech pravidelně,“ říká předsedkyně Asociace univerzit třetího věku Magdaléna Edlová.
Do školy se podle Edlové vrací lidé, kteří jsou zvyklí se vzdělávat nebo se například kvůli komunistickému režimu v minulosti učit pořádně nemohli a plní si tím sen. S loňským akademickým rokem zamíchala také epidemie koronaviru. Například 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy semestry vůbec neotevřela, i když registruje dlouhodobě vysoký zájem.
„Seniorů, kteří se u nás chtějí v rámci Univerzity třetího věku vzdělávat, máme každoročně hodně a dokonce víc, než jsme schopni pojmout. Kdo se tedy přihlásí dřív do naplnění kapacity, ten se může zapsat. Na ostatní se bohužel nedostane. Vypsali jsme obor obor Význam prevence v medicíně a přednášky je zajímají hlavně ze zdravotního hlediska,“ vysvětluje za fakultu Jitka Štulíková s tím, že na konci dostanou posluchači Osvědčení o absolvování.
Senioři v Liberci studují malbu i spinning, nejstarší žačce je 86 let |
V loňském roce se ale většina výuky přesunula na monitory do online prostředí. Přešla do něj i Věra Dražilová, která se v loňském roce prvně přihlásila na jeden z kurzů Masarykovy univerzity v Brně.
„Chodila jsem pravidelně cvičit s kamarádkami ze sokola, ale vzhledem k loňské uzávěře, která u nás byla, jsme musely přestat. Nechtěla jsem ale jen tak nečinně sedět doma a nic nedělat, tak jsem se s kamarádkou přihlásila na angličtinu. Kurz byl online, takže jsme nikam nemusely a na nečinnost jsem si opravdu nemohla stěžovat,“ popisuje sedmdesátiletá důchodkyně z Brna.
Učení ze zahraničí, zájem je o historii i hudbu
Koronavirus přesunul, co šlo, do online světa. V Česku byly školy zavřené několik měsíců a řadí se na špici žebříčku v délce distanční výuky. V případě studia na univerzitách třetího věku to přineslo i své výhody.
Pravidla pro U3V
|
„S nástupem distanční výuky se nám hlásí nejen posluchači z nejrůznějších koutů Česka, ale především ze zahraničí. Posluchače máme například z Rakouska, Německa, Slovenska či Kanady. Nemusí na přednášky dojíždět a mohou si je pustit doma,“ vyzdvihuje výhody mluvčí Masarykovy univerzity Pavel Žára.
I tady roste počet posluchačů. „Za posledních 5 let se jedná o nárůst z 3 446 posluchačů na 4 691 ročně, tedy zhruba o 35 procent,“ dodal.
Kurzy na Masarykově univerzitě jsou krátkodobé i dlouhodobé. Delší mohou posluchači navštěvovat až tři roky. Největší zájem je podle Žáry o témata týkající se zdraví, která nabízí Lékařská i Farmaceutická fakulta.
„Zájem je také o kurzy s tématikou dějin umění, proto budeme v akademickém roce 2021/22 otevírat nový tříletý cyklus s názvem Umělecká díla a podoby jejich uměleckohistorického vysvětlení. Velmi oblíbené jsou také cestovatelská témata a s rozšiřováním informačních technologií se dostává do popředí také téma kyberbezpečnosti,“ doplňuje mluvčí univerzity s tím, že kurz kybernetické bezpečnosti organizovali letos poprvé a těšil se ze strany posluchačů velkému zájmu. Společně s Kyberbezpečnostním týmem univerzity v něm proto chtějí pokračovat.
Umění nabízí jediná univerzita
Pokud se podíváme na data deset let zpátky, nárůst zájmu u seniorů o vzdělání je oproti nynějšku dokonce trojnásobný. Údaje z akademického roku 2010/2011 ukazují, že bylo na univerzitách třetího věku zhruba 22 tisíc posluchačů, kteří navštěvovali 912 kurzů na dvou desítkách veřejných škol.
V roce 2016/2017 bylo kurzů už 1 407 a navštěvovalo je 53 600 posluchaček a posluchačů. Loňská čísla uvádějí 63 300 studujících seniorů, kteří chodili do celkem 1 501 kurzů.
Do penze míří nejšťastnější generace. Šedesátníci jsou spokojenější |
V kurzech na desítkách fakult po republice se objevují okruhy z historie, literatury, kultury a mytologie světových zemí, přes informační technologie až po technické obory, které se v posledních letech otevírají více, aby vyhověli i zájmu o studium mezi muži. Umělecké kurzy pro seniory v rámci Univerzity třetího věku nabízí i Janáčkova akademie múzických umění.
„Když jsme v roce 2015 začínali na Hudební fakultě s prvními kurzy U3V, měli jsme kolem 30, 40 přihlášených. V roce 2019, kdy výuka probíhala ještě bez omezení, navštěvovalo kurzy přes 100 posluchačů v každém semestru. Kurzy máme dva a zájemců bylo více, než kolika jsme mohli z kapacitních důvodů vyhovět,“ popisuje projektová manažerka akademie Kateřina Polášková. I oni ale museli přejít kvůli pandemii na online výuku.
„Musíme přiznat, že nás zájem seniorů překvapil. Na oba online kurzy, tedy Básníci klavíru IV a Kapitoly z hudební historie, se přihlásilo téměř 70 posluchačů,“ dodala. Janáčkova akademie múzických umění jako jediná umělecká škola možnosti studia pro seniory nabízí. Na nezájem si tak nemohla stěžovat ani Divadelní fakulta.
Prostě se rozhodnou umřít. Virová izolace drtí seniory po psychické stránce |
„Chodí k nám především milovníci divadla jako takoví, nebo posluchači, kteří jdou za našimi pedagogy, které mohou znát ze scény. Na nedostatek zájemců jsme si nemohli nikdy stěžovat, protože míváme vždy jen jeden celoroční kurz pro 75 lidí,“ doplňuje asistentka děkana Klára Viková.
Posluchači tak mohou docházet na cykly přednášek o vzniku divadla, jeho dějinách ve světě i u nás, které jsou doplněné ukázkami nebo se s přednášejícími mohou posluchači dostat do zákulisí a na zkoušky.
Česko i Evropa stárnou, převažují ženy
Ve věkové skupině 65+ je mnohem více žen než mužů. Statistika se začíná převracet kolem 58. roku života, do kterého je v Česku podle dat Českého statistického úřadu k poslednímu dni loňského roku více mužů.
Populace v průběhu let stárne i v Evropě. Jak ukazují data Českého statistického úřadu, procentuální zastoupení populace ve věku 65 a více let v jednotlivých státech Evropy v letech 2000 a 2018 roste. Jedním z nejstarších národů v Evropě jsou Italové a Řekové, nejmladší naopak Severní Makedonie či Irsko. Statistika stagnuje pouze v Lucembursku.
