Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Když děti viděly na začátku letět letadlo, vrtulník nebo slyšely divné zvuky, lehaly si vyděšeně k zemi. Nebo se schovávaly pod stoly,“ popisuje Vladimir Gergel, předseda nadačního fondu Help Ukraine. Spolu s kolegy vede stejnojmennou adaptační skupinu pro ukrajinské děti a doplňuje: „Už si pomalu zvykají, že jim tato letadla nic neudělají.“
Skupina funguje od konce dubna a pojme více než sto dětí. Přes prázdniny je jejich počet ale proměnlivý. „Jednou máme více než sto dětí, jindy zase míň,“ říká Gergel.
Provádí nás „budovou“ složenou z několika stavebních kontejnerů. Zatímco zvenku může komplex působit jako zázemí stavební firmy, vevnitř mají děti plnohodnotný komfort. Podle věku jsou rozděleny do šesti skupin – čtyři mají vlastní třídu, ve kterých si hrají, jedí a spí. Zbylé dvě skupiny, ve kterých jsou nejstarší děti, jsou v počítačové učebně a u stolů v centru „budovy“.
Spolu s kolegy se stará o Ukrajince ve věku od 2,5 do 15 let, většina dětí je ale ve školkovém věku. V první třídě už jsou po jídle, a tak si hrají s kostkami, domečkem nebo pobíhají s míčem. Jakmile jsme ale s kameramanem vstoupili dovnitř, stal se předmětem jejich zájmu on a jeho zařízení.
Jdeme na nádraži
Zatímco poslední děti v další třídě dojídají housku s pomazánkou, kterou zapíjejí mlékem, jedna z dívek sedí u stolečku mimo hlavní skupinu. Popíjí mléko a vyplňuje pracovní list s českou gramatikou. V jednom ze cvičení má dívenka za úkol použít sloveso, které je v infinitivu, v jednoduché větě. Například: Jsem na nákupech.
„Tady bude taky čárka,“ říkám holčičce a ukazuji prstem na písmenko á a klepu na i ve větě „Jdeme na nádraži“. Zamyslí se, pokýve hlavou a pěknou češtinou odpovídá: „Děkuji.“
Ve vedlejší třídě již mají dojedeno, a tak na řadu přišla výuka češtiny. Děti se shromáždily okolo učitelky, která vytáhla ze sáčku zeleninu. „Tohle je mrkev,“ řekla pomalu a zřetelně, aby mohly opakovat. Postupně prošly i další druhy zeleniny a přihodily i fráze a slova mimo jídlo.
Slzy na krajíčku, strach o příbuzné. Přesto ukrajinské děti Rusy nezatracují |
Starší kluci a holky si kreslili či hráli deskové hry. Nebo byli na počítači. Dva sourozenci řešili pomocí počítadla matematické úlohy. Mladší z nich jezdil prsty jedné ruky po barevných kuličkách, zatímco prstem druhé ruky si ukazoval, který příklad počítá. Starší ze dvojice používal pouze levačku. Z pravé ruky mu zůstala jen část paže. Její konec měl obvázaný, zbytek ruky mu nahrazovala plastová napodobenina dětské ruky.
„Děti se učí česky, aby se lépe integrovaly, mají sportovní aktivity, taneční kroužky,“ zmiňuje náplň dne Gergel a představuje nám sociální zařízení a velké přenosné boxy, ve kterých jim dovážejí denně jídlo.
Musíme Ukrajince podporovat celou válku
V tu chvíli do areálu přijíždí dodávka. Na adaptační skupinu se přišli podívat i polský konzul a třetí tajemník polského velvyslance, Paweł Piotrowski. „Centrum odvádí skvělý kus práce. Velmi se mi líbí, že jsou tady zastoupeny všechny věkové kategorie. Děti mají své místnosti, hračky,“ chválil Piotrowský.
Mrzí ho, že začíná ve společnosti vnímat ochlazení zájmu o pomoc Ukrajincům, lámanou češtinou ale vysvětluje, že pomoc musí probíhat i nadále. „V Polsku si myslíme, že Ukrajinci bojují i za nás a musíme zastavit Rusko na Ukrajině. Nesmíme dovolit, aby se posunulo dál, musíme Ukrajinu podporovat celou válku.“
Poté, co si tajemník s konzulem a další zástupkyní ambasády komplex prohlídli, předali dárky a napsali vzkaz do památeční knihy, kterou založil.
Nová pomoc pro uprchlíky s malými dětmi. Adaptační skupiny zaplatí stát |
„Děkujeme jim, po ukrajinské ambasádě je to druhá návštěva. Poláci hodně pomáhají i Ukrajině. Přivezli nám puzzle, kalendáříky, hry a mapu světa a slíbili, že příště přivezou ještě něco jiného,“ těšilo šéfa skupiny.
Po rychlém focení se zástupci polské ambasády zamířily děti na přilehlé hřiště, kde se pro holky staly cílem houpačky a kolotoče. Kluci převážně zvolili odrážedla, ti nejodvážnější začali šplhat po lanových průlezkách. I zde na ně jejich učitelky mluvily převážně česky a popisovaly dětem okolí, aby se jim česká slovíčka zarývala do paměti.
Po venkovním programu děti čeká oběd a odpolední spánek. V centru můžou být zdarma denně od 8 až do 18 hodin, aby jejich matky mohly pracovat.
Financování ukrajinských skupin vázne
Gergel přiznává, že provoz (platy učitelek, jídlo, vybavení) platí ze svého. Společnost Passerinvest sice zajistila postavení komplexu pro adaptační skupinu a spolu s městskou částí Prahou 11 se podílí na placení energií, zbytek ale financuje sám. „Hradím to z peněz, které jsem vydělal podnikáním,“ říká.
Česku chybí 40 tisíc míst ve školkách. Neziskovka na pomoc založí 100 skupin |
Nezbývá mu než doufat, že splní minimální podmínky pro dotaci z MŠMT, která na ukrajinské adaptační skupiny vyčlenila více než 245 milionů korun a podpoří až 30 tisíc dětí. „Děti tu musí být celý den, musíme jim zajistit jídlo a v každé třídě musí být dvě ukrajinské učitelky. Navíc musíme mít jednoho rodilého mluvčí. Když podmínky splníme, budeme mít zajištěné financování na rok.“
