Doněckou a Luhanskou lidovou republiku vyhlásili v roce 2014 na východě Ukrajiny proruští separatisté po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a anexi Krymu Ruskem. Od té doby na východě země trvá konflikt mezi ukrajinskými a separatistickými silami, který si dosud vyžádal na 14 000 životů. Rusko povstání separatistů podpořilo, ale popírá, že by se v bojích přímo angažovalo.
Podle Perebyjnise by uznání povstaleckých republik ze strany Ruska znamenalo jednoznačné porušení Minských dohod, které podepsali v letech 2014 a 2015 vedoucí představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa ve snaze ukončit konflikt.
Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis
„Já si osobně myslím, že uznání takzvané nezávislosti útvarů na východě Ukrajiny znamená agresi, takže ten balík sankcí, který Západ připravil pro případ vpádu Ruska na další území Ukrajiny, by mohl být použit i v případě uznání té takzvané nezávislosti, protože je to vlastně agrese, je to okupace části ukrajinského území,“ řekl velvyslanec.
Velvyslanec zároveň ocenil podporu České republiky, která poskytla Ukrajině 4 000 dělostřeleckých granátů asi za 37 milionů korun. „Takových zemí zatím bohužel není mnoho, i když se jejich počet zvyšuje,“ řekl a dodal, že zbraně či munici poskytly také Spojené státy, Kanada, Polsko a pobaltské země.
Velvyslanec zmínil také několik týdnů starou dohodu o tom, že Česká republika přijme k léčení vojáky zraněné v konfliktu na východě Ukrajiny.
Rusko-ukrajinské napětí |
Vyhrocená situace podle něj nemá větší vliv na pohyb Ukrajinců. „Nedochází k navýšení migračních toků z Ukrajiny do České republiky nebo naopak,“ řekl. Dodal, že podle jeho informací se sice lidé na Ukrajině obávají konfliktu, ale zemi v plánu opouštět nemají.
„Jsou připraveni se bránit. I když nejsou vojáci, tak hodně lidí se snaží cvičit, jak se zachází se zbraní, nejen v Kyjevě, ale i v dalších městech na východě,“ řekl. Doplnil, že v roce 2014, v době začátku konfliktu na východě země, byla situace také velmi vyhrocená, ale na migrační situaci se to neprojevilo.
O ruském stažení jsme zatím jen slyšeli, nic nevidíme, říká Ukrajina |
Ve světových médiích se v minulých dnech objevila informace o tom, že Rusko na středu plánuje zahájení invaze na Ukrajinu. V minulých týdnech k jejím hranicím Moskva přesunula podle některých západních zdrojů až 130 000 vojáků a vojenskou techniku s tím, že se jedná o cvičení. Zástupci Ruska celou dobu odmítají, že jde o přípravu invaze, a nyní tvrdí, že začalo stahování vojáků. Západní státy o tom nicméně pochybují.
V Česku zavlály ukrajinské vlajky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na středu v souvislosti s hrozbou invaze vyhlásil Den jednoty. „Po celé Ukrajině na všech administrativních budovách a také v domácnostech byly dnes v 10:00 hodin vztyčeny vlajky a lidé zpívali ukrajinskou hymnu. To samé se děje také na ukrajinských ambasádách v zahraničí,“ řekl Perebyjnis. V ČR kromě pražské ambasády v Dejvicích vlajku vyvěsili také zaměstnanci konzulátu v Brně.
Velvyslanec dodal, že se jedná o symbolické gesto a vyjádření toho, že se Ukrajina v případě agrese bude bránit. V Praze podle něj na stožáru zavlála vlajka, kterou používala jedna z jednotek speciálních sil ukrajinské armády sloužící několik let v první linii na východě země. „Vojáci ji darovali naší ambasádě, abychom ji mohli používat při zvlášť důležitých příležitostech,“ zakončil.
15. února 2022 |
