Zelenskyj poznamenal, že všichni normální lidé doufají ve zmírnění napětí, ale připomněl, že jeho země čelí ruské hrozbě už řadu let, a tak zůstává v klidu. Vyčká, až „všichni uvidí“ stahování ruských sil, protože „zatím jsou to jen prohlášení“.
Blinken pak oznámil, že Spojené státy nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici. „Rusko něco říká. A pak je tu to, co dělá. A my jsme nebyli svědky žádného stahování jeho sil,“ řekl ministr zahraničí v televizi MSNBC. „Nadále pozorujeme pohyb jednotek k hranici s Ukrajinou, nikoliv pryč od hranice,“ dodal.
Televizi ABC pak Blinken řekl, že rozhodnutí zmírnit napětí v regionu leží zcela na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten si podle něj „vytvořil podmínky pro to, aby mohl jednat jen s malým varováním“.
„Může zmáčknout spoušť, může ji zmáčknout dnes. Může ji zmáčknout zítra. Může ji zmáčknout příští týden. Pokud chce obnovit agresi vůči Ukrajině, ty jednotky tam má,“ varoval ministr.
Podobně se ve středu vyjádřil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, který se odkázal na nejnovější zprávu zpravodajských služeb. Z ní vyplývá, že o stahování ruských sil od ukrajinských hranic neexistují důkazy.
Kyjev podle něj uvěří, že Rusko myslí zažehnání současné krize vážně, pouze pokud stáhne vojáky, vojenskou techniku i zbraně.
Soustředění desítek tisíc ruských vojáků u hranic s Ukrajinou vyvolalo obavy z případné ruské invaze. Moskva takový záměr popírá a v úterý ohlásila začátek stahování části svých jednotek do jejich trvalých posádek. Ve středu pak ruský resort obrany oznámil, že se stahují jednotky Západního a Jižního vojenského okruhu, což jsou okruhy sousedící s Ukrajinou.
Americký prezident Joe Biden nicméně krátce předtím prohlásil, že se reálné stahování nepodařilo potvrdit. V případě ruské invaze na Ukrajinu budou podle Bidena Spojené státy a jejich spojenci a partneři reagovat rozhodně. Pokud Moskva napadne sousední zemi, setká se s drtivým mezinárodním odsouzením. Biden však zopakoval, že američtí vojáci na ukrajinské území nevstoupí.
Spojené státy budou bránit plnou silou americké moci každou část území NATO, zdůraznil americký prezident. Útok proti jedné zemi Severoatlantické aliance je útokem proti nám všem, řekl šéf Bílého domu s odkazem na pravidlo kolektivní ochrany aliance, tedy pátý článek alianční smlouvy.
Západ i Rusko nicméně stále připouští, že krize je řešitelná diplomatickou cestou. „Jsme připraveni na diplomacii,“ řekl ve středu Blinken. „Jsme připraveni i na agresi, jsme připraveni tak či tak,“ dodal.
Ruské signály si protiřečí, míní šéfka Komise
Evropská unie vyzvala Rusko, aby ukázalo jasné kroky vedoucí ke snížení napětí kolem Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová při středečním jednání v Evropském parlamentu uvedla, že Rusko v úterý vyslalo signály, které si protiřečí.
Oznámilo totiž, že část vojsk umístěných v příhraničí s Ukrajinou a v Bělorusku se vrací do domovských posádek, tentýž den ale ruský parlament vyzval k uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny.
„Spolupráce mezi námi a Ruskem je stále možná,“ uvedla von der Leyenová. Evropská komise pracuje s mezinárodními partnery na sankcích, které by v případě útoku Ruska na Ukrajinu státy zavedly. V případě invaze bude podle von der Leyenové odezva „silná a rychlá“ s rozsáhlým dopadem na ruskou ekonomiku.
 |
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jsou členské země v postoji k Rusku jednotné, Moskvu však kritizoval, že chce o bezpečnosti v Evropě jednat hlavně s USA. „Podle Moskvy o bezpečnosti v Evropě rozhoduje Washington,“ uvedl Borrell. V jednáních je podle něj nicméně nutné brát v potaz také bezpečnostní obavy Ruska.
Vrcholní představitelé EU se domnívají, že Ukrajina je v současnosti silnější zemí, než byla v roce 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym. Země je podle von der Leyenové v současnosti svobodnější, demokratičtější a silnější. „A to je přesně důvod, proč jí Kreml znovu hrozí,“ uvedla šéfka Evropské komise. Ukrajinu chce EU podpořit novou půjčkou v hodnotě 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun), o které budou ve středu hlasovat evropští poslanci.
„Není možné mít na jedné straně diplomatická jednání a současně hromadění vojáků,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Rusku vzkázal, aby mělo odvahu se rozhodnout pro diplomacii a jednání. Michel také řekl, že Ukrajině by měla ekonomicky pomoci konference mezinárodních dárců.
Surkov: Rusku je v jeho hranicích těsno
Současné Rusko je pro mír, ale nemůže setrvat v hranicích stanovených v roce 1918 při podepsání brestlitevského míru s Německem. Uvedl to bývalý poradce ruského prezidenta Vladislav Surkov v článku na portálu Aktualnyje komentarii. Jeho text převzala další ruská média, včetně deníku Kommersant.
Západní hranice současného Ruska se podle Surkova téměř do puntíku shodují s hranicí stanovenou v roce 1918 "nestydatým“ brestlitevským mírem. „Pokud je těsno, nudně a trapně - je pro Rusko nemyslitelné zůstat v hranicích nestydatého míru. Jsme pro mír, to je jasné. Ale ne pro mír nestydatý. Jsme pro mír správný,“ zdůraznil Surkov.
Rusové bývají tvrdší a bezohlednější než Ukrajinci, tvrdí novinář |
Bývalý poradce připomněl, že v únoru 1918 se konalo historické - „a zčásti i hysterické“ - zasedání ústředního výboru bolševiků, který schválil uzavření míru s Německem. Opoziční tisk tento mír označil za „nestydatý“.
„Skutečně, získali jsme mír, který lze pokládat přímo za urážlivý. Rusko se podle mírových podmínek zřeklo obrovského území v Pobaltí, Bělorusku a na Ukrajině, které mu dříve patřilo. Západní hranice země se posunula daleko na východ, zemi uvrhla do dob před Petrem Velikým, dokonce do dob před nástupem Romanovců,“ píše exporadce.
V březnu 1918 Rusko uzavřelo s Německem brestlitevský mír, který měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na upevnění své moci, na druhé straně uvolnil Německu ruce pro boje na západní frontě a Rusko také v důsledku míru přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii.
Většinu těchto zemí Sovětský svaz získal později zpět, po jeho rozpadu pak v oblasti vznikly samostatné státy. „V důsledku Rusko bylo znovu zatlačeno zpět do hranic ‚nestydatého míru‘, aniž by prohrálo válku či jej postihla revoluce. Stačila jakási směšná perestrojka a kalná glasnosť, aby se chatrné sovětské impérium rozpadlo. V systému byla zabudována neblahá slabina,“ míní Surkov.
„A co dále? Rozhodně nebude ticho a klid. Před námi je spousta geopolitiky. Praktické i aplikované. A dokonce možná i kontaktní,“ předpověděl. Komentáře pod výtahem z článku na webu Kommersantu jsou diametrálně rozdílné: jedni čtenáři se podivují, jak cosi takového mohl seriózní deník přetisknout, druzí zase oceňují, že Surkov jim hovoří z duše.
Ruský prezident Putin propustil Surkova, který se v médiích těšil pověsti „šedé eminence“ a „hlavního ideologa“ Kremlu, před dvěma lety, kdy měl Surkov na starosti Ukrajinu.
Tu po něm převzal bývalý vicepremiér Dmitrij Kozak. Agentura AFP tehdy napsala, že Surkov odchází poté, co dvacet let pracoval na vybudování takzvané řízené demokracie, a připomněla, že funkcionář patřil k nejvlivnějším poradcům Putina, kterého jednou nazval i „poslem božím“.
