Nákup souvisí s aktuálním navýšením rozpočtu ministerstva o miliardu korun, o kterém rozhodla vláda a ve čtvrtek jednali i poslanci.
Rámcovou smlouvu v hodnotě až 2,35 miliardy korun ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou v roce 2020. Počítá s nákupem až 39 tisíc ručních zbraní, část z nich již byla dodána, další mělo ministerstvo pořídit v příštích letech.
Za ministerstvo dodatek smlouvy ve středu podepsal náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka, za Českou zbrojovku předseda představenstva společnosti Jan Zajíc. „Tento krok přichází jako okamžitá reakce na pokračující ruskou agresi na Ukrajině a celkově se zhoršující bezpečnostní situaci s velmi nejistým vývojem,“ uvedlo ministerstvo.
Původní rámcová dohoda byla dodatkem navýšena o 1,18 miliardy korun bez DPH. Armáda díky němu bude moct pořídit další útočné pušky a pistole podle svých potřeb „v co nejkratším možném čase a to v řádu tisíců kusů“.
Jejich nákupem podle ministerstva dojde k úplnému přechodu na vyzbrojení zbraněmi v ráži používané v NATO. „Rovněž budou vytvořeny podmínky pro postupné přezbrojení příslušníků aktivních záloh ručními zbraněmi,“ dodal úřad.
Urychlují se dodávky u uzavřených smluv
Ministerstvo obrany také začalo v reakci na vývoj na Ukrajině urychlovat dodávky u uzavřených rámcových smluv. Snaží se také urychlit některé projekty například na nákup zásob, munice nebo náhradních dílů. Zrychleny také budou projekty například na pořízení taktického bezpilotního prostředku. Na bezpečnostní konferenci na Pražském hradě to ve čtvrtek řekl náměstek ministryně obrany František Šulc.
„Začali jsme urychlovat dodávky u uzavřených rámcových smluv, snažíme se uzavírat dodatky ke smlouvám tak, abychom urychlili modernizaci,“ řekl. „Snažíme se urychlit některé projekty, je jich docela dost, ať už je to doplňování zásob, munice, náhradních dílů,“ dodal. Úřad podle něj chce zrychlit i projekty typu taktického bezpilotního prostředku nebo modernizaci 4. brigády rychlého nasazení.
Šulc upozornil, že snahy o urychlené nákupy jsou po celém světě, kapacity jsou ale omezené.
Současný svět po útoku na Ukrajinu se podle něj blíží 19. století a takzvanému koncertu velmocí a je proto potřeba se tomu přizpůsobit. „Říkám tomu konec slabosti. Každá dobrá vůle, každá nabídka bude spíše vykládána jako slabost, na to si musíme zvyknout,“ poznamenal. Česko podle něj musí zapomenout na desítky let starou ideu, že může být mostem mezi Východem a Západem. „Je to iluze, nikdo to po nás nechce, nikdo to chtít nebude,“ uvedl náměstek.
Češi se vrhli na střelnice. Přihlášek na kurzy přibylo o stovky procent |
Po událostech na Ukrajině podle něj EU i NATO ukázaly, že dokážou být velmi silné, podmínkou je ale jednota. Upozornil, že Rusko ani Čína nebudou na Západ brát ohledy a nesmí tak tedy postupovat ani západní státy. Musí proto podle něj používat ekonomické i vojenské nástroje, které mají k dispozici, a to kdekoli. „Musíme být pragmatičtí a nesmíme si nalhávat, že se to vyřeší nějakým způsobem samo,“ uvedl. Vyslovil se pro zbrojení.
