„Nastíněným problémem se podrobněji zabýváme a budeme jej blíže diskutovat s relevantní odbornou veřejností. V současnosti hledáme, k jaké legislativní změně by bylo možné tuto úpravu připojit,“ sdělila mluvčí ministerstva spravedlnosti Maja Dangal.
Nyní je to tak, že když soudce na civilním úseku rozhoduje o osudu osiřelého dítěte a zjišťuje informace o žadateli, může požádat pouze o výpis z rejstříku trestů. Jenže v něm jsou záznamy o trestné činnosti jen po určitou dobu, pak se vymažou. Dělá se to proto, aby trestaný člověk nebyl pronásledován svým prohřeškem po celý život, měl šanci se napravit a začlenit do společnosti.
Kromě výpisu existuje i takzvaný opis z rejstříku trestů, v němž je uvedeno všechno, co kdy trestaný člověk spáchal. A zůstává to v něm napořád. K opisu však mají podle zákona přístup jen některé vybrané instituce a trestní soudci. Jejich civilní kolegové ne.
Proto se stalo, že když Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodoval v září 2016, že svěří čtyři vnoučata do péče jejich babičky Soni K., neměl ani zdání, že žena v minulosti týrala vlastní děti.
„Měla čistý trestní rejstřík,“ řekl místopředseda soudu pro civilní úsek Tomáš Lehovec. Jeho kolegyně, která případ řešila, totiž měla k dispozici pouze výpis, v němž pět záznamů o činech Soni K. již bylo vymazáno. Včetně toho z června 1983, kdy dostala pětiletý trest za to, že krutě týrala své dva syny a dcerku ve věku od pěti do sedmi let. Surově je bila, nedávala jim najíst, neposílala je k lékaři, do školy.
Valerie to měla nejhorší, řekli u soudu sourozenci zmizelé dívky |
Za ignorování školní docházky dalšího syna ji soud potrestal i v roce 2002. Kromě toho byla odsouzena i za krádeže, podvod a výtržnictví. Ani o jednom z trestů neměla soudkyně tušení, když Soně K. svěřovala do péče vnoučata. Kdyby měla, pravděpodobně by jí děti nedala. „Byla by to nejspíš překážka,“ naznačil opatrně Lehovec.
Tyranii připomněla až policie
Trestní minulost Soni K. se vyjevila až ve chvíli, kdy páchala další čin, neboť pak vstoupila do případu policie, která si opis vyžádat může. Jednašedesátiletá žena totiž drasticky týrala i svěřená vnoučata. Nejvíce šestiletou Valerii, kterou podle sourozenců kopala a házela s ní. Svazovala jí ruce a nohy, přivazovala ji k trubce v předsíni, k lednici nebo záchodové míse, kde ji nechávala ve tmě dlouhé hodiny bez jídla a pití. Zranění v obličeji maskovala pudrem.
Pracovnice sociálky i obecně prospěšné společnosti Dobrá rodina, které měly kontrolovat, jak si žena s dětmi vede, si ničeho nevšimly.
Paradox současného nedokonalého systému přístupu do rejstříku trestů ukazuje i to, že sociálka si může při jednání o pěstounské péči nebo osvojení dítěte vyžádat opis, ale soud ne. A když pak zjistí, že žadatel představuje riziko, je povinna to soudu sdělit. V případě Soni K. však šlo o svěření dítěte příbuzné a v takových případech nemají k opisu přístup ani sociální pracovnice.
Týraná Valerie nakonec zmizela, příbuzní ji viděli naposledy v listopadu 2017. Co se s ní stalo, dosud není známo, Soňa K. mlčí. Před týdnem ji proto soud poslal do vězení na osm let „jen“ za týrání a opuštění dívky, ohrožení její výchovy, zanedbání povinné výživy a zpronevěru dávek a příspěvků, neboť je brala i poté, kdy Valerie u ní už nežila.
Rozhodovat o citlivé věci
Kdy budou mít civilní soudci přístup ke všem informacím z rejstříku trestů, není jasné.
„Způsob provedení legislativní změny v současnosti analyzujeme. Daný problém identifikujeme a zabýváme se možnými způsoby jeho řešení. Vzhledem k tomu, že příprava řešení je teprve v samém počátku, nelze případnou účinnost změny zákona ani odhadovat,“ doplnila mluvčí ministerstva Maja Dangal.
Stát svěřuje děti násilníkům. Případ týraných vnoučat odhalil díru v zákoně |
Také soudci se domnívají, že by k opisům měli mít přístup. „Je to dvojsečné, soudce by mohl být ovlivněn zahlazeným trestem i v případě skutečně napraveného hříšníka,“ komentuje to viceprezident Soudcovské unie ČR František Kučera. „Na druhou stranu je svěřování dítěte do péče tak citlivá věc, že by možnost požádat o opis soudci mít měli,“ dodal.
