Měl by Topolánek odstoupit? Tato otázka musí napadnout každého, kdo se podívá na mapu krajů po letošních krajských volbách.
Před volbami byla tato mapa celá modrá jen s jednou černou skvrnou: 12 hejtmanů pocházelo z ODS, 1 byl lidovec. Po dnešku je celá mapa České republiky oranžová.
V krajských volbách zaznamenali Paroubkovi socialisté vítězství, kterému se v angličtině říká "landslide victory". "Landslide" je v původním významu sesuv půdy - a hlína se nyní sesunula na občanské demokraty. Politici ODS, sám Topolánek může výsledek voleb lakovat, jak chce: nic naplat, tohle je prostě katastrofa.¨
Jediným férovým důvodem, proč by to nyní občanští demokraté neměli přiznávat, může být, že je čeká ještě druhé kolo senátních voleb - a poraženectví, jakkoli oprávněné, by zde situaci ještě zhoršilo (senátní volby sice také dopadly pro ODS špatně, stále však ještě mají nějakou šanci).
Křištálová lupa Jiné důvody zatloukání tohoto Topolánkova Waterloo však neexistují. Příčinou volební porážky totiž není vůbec činnost krajských hejtmanů. Paroubkovi se skutečně podařilo učinit z voleb referendum o Topolánkově vládě; jemu a jeho ČSSD se podařilo přimět voliče, kterým byli (a patrně i jsou) kraje ukradené, aby tentokrát do volebních místností šli a dali vládní koalici na kalhoty.
Občanští demokraté se jistě mohou zlobit na voliče, kteří "nepochopili" jejich reformy (mimochodem velmi mírné). Mohou si říkat, že mnoho českých občanů má rádo pečovatelský stát a socialismus. Třeba na tom i zrnko pravdy je.
Jenže pak existují důvody porážky, které už nejsou vůbec ideologické - chyby, kterých kdyby se ODS nedopustila, patrně by neprohrála tolik. A tyto chyby vesměs padají na vrub buď přímo Mirka Topolánka, nebo za ně Topolánek přinejmenším nese politickou odpovědnost.
Především se Topolánek nemusel chovat jako neurvalý křupan. Dále on a jeho ministr zdravotnictví Julínek si měli lépe promyslet načasování jednotlivých kroků reformy zdravotnictví. Nepopulární zavedení poplatků u lékaře se zdá být jedním z hlavních důvodu porážky. Představitelé ODS nebyli schopni srozumitelně vysvětlit a přesvědčit občany, proč začínat zrovna tímto (mimochodem - teď už je téměř jisté, že žádné další reformy nebudou).
Ale snad nejhorší je ovzduší, které Topolánek vytvořil. Je to ovzduší symbolizované čachry jeho poradce Marka Dalíka, symbolizované kupčením s hlasy, sběrem kompromitujících materiálů a vidinami spiknutí za každým rohem. Když se k tomu přidají škraloupy z dob opoziční smlouvy, divné kontakty pánů Langera a Tlustého, je tragédie dokonána.
Nelze přitom zakrýt, že toto ovzduší je produktem situace, kdy vláda závisí na hlasech několika přeběhlíků. Musíme se tedy znovu ptát, zda toto řešení, které Topolánek po volebním patu z roku 2006 zvolil, bylo skutečně správné.
Chce-li se ODS zachránit, musí se něco stát - bez výrazné obměny politiky to nepůjde. Smutné ovšem je, že není vidět nikdo, kdo by takovou změnu prováděl.
Má to být Pavel Bém, který je schopen tak maximálně poštěkávat z boku (a o jeho řízení Prahy se dá také s úspěchem pochybovat)?
Má to být Ivan Langer, který loboval za podnikatele, který byl zase napojen na bosse Františka Mrázka?
Má to být Vlasta Tlustý, který si vlezl se slečnou do vířivky? Který je schopen se tak maximálně mstít?
Nebo snad stárnoucí profesor Klaus na Hradě? Proboha, vždyť by to bylo směšné.
Přesto všechno se Topolánkův odchod zdá být podmínkou k tomu, aby občanským demokratům ještě zůstala alespoň nějaká naděje.
V opačném případě nás čeká návrat Jiřího Paroubka do křesla premiéra. Už teď je vidět, jak se třese blahem, jak se koupe ve svém vítězství a jeho ego se nafukuje do ohromných rozměrů. A blahem se třesou i jeho kamarádi - třeba manažer Tvrdík.
A nebudeme si raději představovat, co by v případě vzniku druhé Paroubkovy vlády dělal jeho přítel z matějské pouti Václav Kočka...
Čtěte v MF DNES
Co bude dál po krajských volbách? Zevrubné analýzy volebních výsledků, rozhovory a reportáž čtěte v pondělní MF DNES
