Státníky přivítal v Praze premiér Petr Fiala. Poté se odebral do vnitřních prostor Pražského hradu, kde měl k přítomným krátký proslov, během nějž zmínil v souvislosti s válkou na Ukrajině českou historii. Odkázal také na heslo „Pravda vítězí“ nebo na osobnost prvního českého prezidenta Václava Havla.
Za uspořádání premiérové akce Evropského politického společenství poděkoval Emmanuelu Macronovi, který s myšlenkou neformálního summitu přišel, i Charlesi Michelovi, který se podílel na organizaci.
K účastníkům jednání promluvil prostřednictvím videokonference i ukrajinský prezident Zelenskyj. V jednacím sále ocenil Zelenského projev český premiér Petr Fiala. Za evropské lídry mu poděkoval šéf Evropské rady Michel. Přímo v Praze je ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal.
 |
Francouzský prezident po příjezdu řekl přítomným novinářům, že chce usilovat o snížení cen elektřiny a plynu. Za prioritu označil propojení evropské elektrické sítě. Cílem rozsáhlého setkání evropských zemí v Praze je podle něj ukázat jednotu současných, budoucích i bývalých členů Evropské unie a vybudovat strategickou důvěrnost.
„Musíme vyslat zprávu, že Evropa je jednota, že jsme schopni podělit se o názory na současnou situaci a vést dialog o společné strategii. Máme tu členy EU, kandidátské země i země, které z unie odešly. Ale sdílíme stejný prostor, často stejnou historii. Musíme se bavit o společné budoucnosti. Doufám, že se budeme moct scházet jednou za půl roku,“ řekl francouzský prezident.
Protiruské sankce
Prvním z politiků, který se po poledni na delší dobu zastavil u desítek novinářů shromážděných na prvním nádvoří Pražského hradu, byl belgický premiér Alexander De Croo. Neúčast Ruska a Běloruska na pražském jednání Evropského politického společenství podle něj ukazuje jejich izolovanost.
Obě země, které na summit nebyly pozvané, by se podle něj ke společenství mohly přidat jen v případě, že by respektovaly společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie a lidská práva, řekl De Croo.
Evropské státy podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella nechtějí izolovat Rusko navždy. „(Ruský prezident Vladimir) Putin kvůli sankcím zítra válku nezastaví,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle něho ale Kreml pocítí například dopady na výrobu civilních i vojenských technologií.
Sankční opatření, která ve čtvrtek formálně schválí členské země, se týkají zavedení cenového stropu na ruskou ropu, zákazu vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel, dřevo či cigarety.
„Neznamená to, že chceme Rusko izolovat navždycky, ale tohle Rusko nezačleníme. Jsme tu, abychom Rusku vyslali signály,“ řekl Borrell k setkání lídrů evropských i unijních států.
Katarský emír odjel už ve středu
Čestnou pozvánku dostal i katarský emír Tamim bin Hamad Sání, který už ve středu jednal s českými politiky. Jak ale napsal Deník N, emír nečekaně odletěl z Prahy už ve středu v noci. Jeho účast přitom mohla přispět k jednání o pomoci Evropě v energetické oblasti. Katar je klíčovým vývozcem zemního plynu.
Nesměl na večeři, opustil summit. Katarský emír nečekaně odletěl z Prahy |
Česku by pražský summit měl přinést hlavně prestiž a dobrou reklamu. Zároveň by ale celá jeho neformálnost, kdy u jednoho stolu zasedne na čtyři desítky evropských lídrů, mohla otevřít prostor pro otevřenější jednání.
Pozváno bylo celkem 44 zemí, nakonec nedorazila jen dánská premiérka Mette Frederiksenová. Na Pražský hrad přijede zhruba dva a půl tisíce návštěvníků ze zahraničí. Polovina jsou akreditovaní novináři z celého světa.
Průlomová schůzka
V odpoledních hodinách se na okraj pražského summitu Evropského politického společenství sešel turecký prezident Erdogan s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem.
Jednání mohlo být průlomové pro turecko-arménské vztahy. Arménie totiž nemá s Tureckem navázané diplomatické styky. Mezi Arménií a Ázerbájdžánem zas minulý měsíc propukly přeshraniční boje a obě země jsou dlouhodobě znesvářené.
Putinův krvavý plyn, křičela maketa plynovodu na Vltavě před summitem EU |
Zároveň v arménsko-ázerbájdžánském válečném konfliktu o Náhorní Karabach Ankara až do roku 2020 podporovala Ázerbájdžán. Letos se ale situace začala měnit, arménský premiér a turecký prezident spolu v červenci poprvé telefonovali. Ve čtvrtek se setkali na právě na Pražském hradě. Podobně zasedli u jednoho stolu arménský premiér a ázerbájdžánský prezident.
Podle Anadolu se státníci setkali po příjezdu na Pražský hrad ještě před začátkem zasedání EPC. „Prezident Erdogan se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem před zasedáním Evropského politického společenství v Praze,“ napsala agentura.
Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Emmanuel Macron.
S nápadem vytvořit širokou evropskou platformu, na které by se potkala unijní sedmadvacítka s ostatními státy Evropy, přišel na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron, a to v reakci na válku na Ukrajině a s ní spojené bezpečností hrozby pro celý kontinent. Jeho role by ale neměla být o moc výraznější než jiných států.
K hostům by měl promluvit i prezident Miloš Zeman. Ten měl navíc v plánu i jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
