Kontroly na hranicích mezi Českem a Slovenskem od čtvrtka zavedla česká strana kvůli zvýšené migraci hlavně syrských občanů. Rozhodnutí Česka hodnotili slovenští politici rozdílně. Zatímco premiér Eduard Heger krok Prahy kritizoval, ministr vnitra Roman Mikulec řekl, že ho respektuje.
„Ani Češi, ani Slováci nejsou zdrojem problému. Zdrojem problému je nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici,“ řekl Káčer. Podle bývalého slovenského velvyslance v ČR je nutné hledat řešení na evropské úrovni. „Znamená to spolupráci se zeměmi, které jsou zdrojem, které jsou cílovou destinací, a také s těmi, které jsou na venkovní hranici Schengenu z obou stran,“ uvedl. Mezi možná opatření zařadil sjednocení vízové povinnosti sousedních států či zlepšení efektivity unijní agentury Frontex.
Kontroly na hranici se Slovenskem omezí i turisty, do země musí přes přechod |
Ministr vnitra Vít Rakušan minulý týden uvedl, že svůj slovenský protějšek opakovaně žádal, aby slovenská strana plnila to, co vyplývá z mezinárodních smluv, tedy readmisní dohodu s ČR. To znamená, že v případě, že je zjištěno, že daná osoba přichází ze Slovenska, aby se tam následně vracela. Podle Rakušana se nedosáhlo v tomto směru úspěchů.
Káčer připustil, že Slovensko v tomto ohledu neplní úplně vzorně své povinnosti, nicméně systém readmisních smluv považuje za zastaralý, neboť se uplatňoval hlavně před vznikem schengenského prostoru. Klíčovým problémem podle Káčera je propustnost vnější schengenské hranice a readmisní systém zevnitř Schengenu ven.
Česko podle Lipavského plní readmisní dohodu poctivě vůči Německu, takže se dostalo pod určitý tlak. „Migrace nevzniká v Česku ani na Slovensku, lidé přicházejí z jihu Evropy. Jsme na té trase a nějakým způsobem to musíme řešit bezpečnostně i celoevropsky, abychom zvládali potírat fenomén migrace, a hledat takové řešení, které umožní fungování schengenského prostoru,“ uvedl.
Rozhodnutí Česka zavést kontroly hodnotili slovenští politici rozdílně. Zatímco premiér Eduard Heger krok Prahy kritizoval, ministr vnitra Roman Mikulec řekl, že ho respektuje.
Policisté od nedělního rána odhalili 91 migrantůOd nedělního rána policisté při kontrolách na hranicích se Slovenskem odhalili 91 migrantů a zadrželi čtyři převaděče. Podmínky pro vstup do země nesplnilo 51 lidí, dalších 59 migrantů bylo vráceno na Slovensko. Za 24 hodin dohromady policisté prověřili 29 463 lidí. Celkem od počátku kontrol policisté prověřili 92 706 lidí, odhalili 1 142 migrantů a zajistili 33 převaděčů. Na Slovensko vrátili 371 migrantů, podmínky pro vstup podle nich nesplnilo 422 lidí. Kontroly na 27 bývalých hraničních přechodech začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska. Trvat mají minimálně deset dnů. V návaznosti na Česko ve čtvrtek zahájilo kontroly na hranicích se Slovenskem také Rakousko. Slovensko v sobotu nasadilo hlídky na čtyři vybrané hraniční přechody s Maďarskem, posílilo i společné policejní hlídky, které pracují v Maďarsku v příhraničí se Slovenskem. Minulý týden česká policie uvedla, že od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 000 migrantů. To výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Současně policie zadržela 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně. |
Další balík protiruských sankcí
O dalším balíku protiruských sankcí se nyní vede v Evropské unii debata, do jejího skončení nemá smysl věc více komentovat. Na pondělní tiskové konferenci po jednání se šéfem slovenské diplomacie Rastislavem Káčerem to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.
Lipavský považuje za důležité pokračovat v opatřeních proti Rusku, ať už kvůli ilegální anexi ukrajinských oblastí, nebo kvůli válečným zločinům. Ohledně dalších sankcí existuje podle něj několik otevřených otázek.
Státy EU přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.
„Česká republika přišla a podpořila myšlenku zřízení mimořádného tribunálu pro zločin agrese,“ poznamenal Lipavský. „Dnes nemáme mechanismus, jak jednoznačně právně určit agresi z hlediska toho, jak ji definuje Charta OSN,“ dodal. Ruské vedení by podle něho mělo za činy vůči Ukrajině nést odpovědnost.
Další zpřísňování sankcí podporuje i Slovensko. Káčer popsal výzvu, kterou přináší útok Ruska na suverénní stát, za obrovskou nejen pro Slovensko, Česko či EU, ale globálně. Vítězství Ukrajiny je podle něj klíčové. „Bez svobodné Ukrajiny bez okupantů nebude v Evropě stabilita,“ dodal bývalý slovenský velvyslanec v ČR.
Káčera následně přijal na zámku v Lánech také prezident Miloš Zeman. Setkání se podle fotografie na twitteru mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka zúčastnil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák nebo český velvyslanec na Slovensku Tomáš Tuhý.
Prezident republiky Miloš Zeman přijal v pondělí dne 3. října 2022 na zámku v Lánech Rastislava Káčera, ministra zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky. https://t.co/f5bJCx47CD
Odpoledne se Káčer sejde také s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a představiteli Senátu.
Káčer ve slovenské vládě nahradil Ivana Korčoka poté, co liberální strana Svoboda a Solidarita opustila koalici kvůli sporům s ministrem financí a šéfem nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igorem Matovičem.
V čele slovenské ambasády v Praze jej zastoupila chargé d’affaires Soňa Budayová.
