Ve čtvrtek krátce po deváté ráno podal Okamura stížnost v podatelně Ústavního soudu. Okamuru vyřadilo ministerstvo vnitra ze seznamu kandidátů na Hrad, když neuznalo velkou část podpisů pod peticí za jeho kandidaturu, a Nejvyšší správní soud postup úředníků vnitra potvrdil.
Okamurův boj"Nezapomínejme, že i Hitler se dostal k moci na základě demokratických voleb a stalinský teror byl v Československu instalován na základě svobodných voleb v roce 1946. Svobodné volby nejsou všechno - a to především v případě, kdy o onom přívlastku "svobodné" a zejména "spravedlivé" lze úspěšně pochybovat. |
"Nikoli odložení volby prezidenta, ale naopak volby za podmínek stanovených protiústavními zákony a prováděných naprosto nedůvěryhodnými postupy jsou pohrdáním občany a jejich právy," prohlásil Okamura a změnu ústavy i prováděcí zákon k volbě hlavy státu označil za právní a legislativní paskvil. Důležitější je nezpochybnitelnost a demokratičnost volby než to, kdy proběhne, tvrdí Okamura.
Stížností senátora, která má podle jeho advokátky Kláry Samkové 26 stran a 18 příloh, by se mělo zabývat plénum Ústavního soudu, tedy všichni ústavní soudci. Těch je nyní třináct a v lednu jejich počet klesne na dvanáct.
Okamurovi vadí mimo jiné to, jak soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček zpochybnil pravost údajů na petičních arších, které odevzdal Okamurův volební tým. Šimíček řekl, že některé archy byly celé smyšlené, jména a identifikační údaje byly vyplněny jednou rukou.
Senátor Tomio Okamura, právnička Klára Samková a senátorovi spolupracovníci přicházejí k Ústavnímu soudu.
"Doufám, že rozhodování Ústavního soudu neovlivní partikulární zájmy ústavních soudců, z nichž mnohým právě končí volební období a z nichž někteří se zřejmě budou hodlat ucházet u politiků o své znovuzvolení," řekl Okamura poté, co podal ústavní stížnost.
Kdyby nebyl zvolen prezident, jeho pravomoci by se rozdělily
První kolo volby je naplánováno na 11. a 12. ledna. Ústavní soud může rozhodnout o odkladu voleb, aby mohl posoudit ústavnost právní úpravy.
Funkční období prezidenta Václava Klause končí 7. března 2013. Pokud by do té doby nebyla hlava státu zvolena, rozdělili by si prezidentovy pravomoci tři lidé - premiér Petr Nečas, předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová a šéf Senátu Milan Štěch.
Podání stížnosti dříve avizovala i Okamurova advokátka Klára Samková, podle níž je úprava přímé volby protiústavní. Samková potřebnou padesátitisícovou hranici při sběru podpisů nepřekročila a Nejvyšší správní soud neuznal její námitku proti 50 tisícům podpisů občanů jako nutné podmínce, aby mohl na prezidenta kandidovat člověk, kterého nenavrhne alespoň dvacet poslanců či deset senátorů. Ve čtvrtek Samková oznámila, že vlastní ústavní stížnost nepodá a soustředí se na tu, kterou napsala pro Okamuru.
Už před Vánocemi dostal Ústavní soud jiné dvě stížnosti, které souvisejí s přímou volbou prezidenta. Jednu podal Jiří Kesner z Kolína, jehož ministerstvo vnitra pro přímou volbu prezidenta nezaregistrovalo. Předložil jen 54 podpisů. Soud se zabývá také stížností Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž požádal o přezkoumání právní úpravy přímé volby prezidenta.
Po svátcích se rozjíždí ostrá kampaň, kandidáti budou mít spoty
Po svátcích se přitom naplno rozjela předvolební kampaň prezidentských kandidátů. V sobotu 29. prosince bude ČT24 vysílat klipy jednotlivých uchazečů. (Podívat se na ně můžete zde.) Český rozhlas začne spoty vysílat 2. ledna.
Lidé by od čtvrtka měli z obecních vývěsek vědět, kde přesně budou moci volit nového prezidenta. Adresy volebních místností se většinou nemění, zůstávají stejné jako pro jiné typy voleb. Informace tak poslouží hlavně prvovoličům a těm, kteří se od podzimních krajských a senátních voleb přestěhovali.
Stejné údaje voliči najdou i v obálkách spolu s hlasovacími lístky pro devítku uchazečů o místo na Hradě, které dostali nebo dostanou do svých poštovních schránek. Mají je obdržet nejpozději 8. ledna, tedy do tří dnů před plánovaným zahájením voleb. Tedy pokud termín nezmění postup Ústavního soudu.
