Na návrh komunistů by mělo také 300 milionů korun navíc dostat školství na neinvestiční výdaje regionálních škol.
Nesnažíte se šetřit, vytkli vládě poslanec ODS i Pirát
„Není ani elementární snaha hledat úspory v provozních výdajích státu,“ vytkl vládě občanský demokrat Jan Skopeček. „Nešetřit vůbec na provozu podle nás rozumné není,“ řekl také poslanec Pirátů a člen rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík.
„Zdá se vám deficit 500 miliard málo astronomický?“ zeptal se ministryně financí šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Připomněl jí její slib, že nenechá vzrůst schodek na vyšší sumu než 500 miliard korun a že kdyby to hrozilo, navrhne zavázat výdaje. „Proč to neuděláte už teď?“ zeptal se Schillerové Kalousek. Odpovědi se nedočkal.
Piráti ještě zkoušeli snížit schodek – ve třech variantách: o 11, 16 a 25 miliard korun. Ani jeden z Ferjenčíkových návrhů ale neprošel. Poslanci ANO, kteří měli při jednání výboru početní převahu to nedovolili.
Lidovci neprosadili 8 miliard navíc pro rodiče
KDU-ČSL neúspěšně navrhla přesunout z vládní rozpočtové rezervy 8 miliard korun na podporu rodičů, kteří už jsou v důchodu a vychovávali děti. Lidovečtí poslanci chtějí také posílit výstavbu obecních bytů a rozpočet Státního fondu podpory investic a jednorázovým příspěvkem chtějí podpořit pracující rodiče s vyživovací povinností k dítěti.
Lidé, kteří jsou v důchodu a vychovávali děti, patří podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky do skupiny těch, kteří mají nejnižší důchody. Pozměňovacím návrhem jim je chce zvýšit o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Rozpočtový výbor se proti tomu postavil.
Kvůli dopadům pandemie koronaviru na českou ekonomiku navrhla vláda zvýšit letošní schodek už třikrát. Původně měl být 40 miliard, ale poté ho vláda za souhlasu Sněmovny zvýšila na 200 a pak na 300 miliard. Nyní na půl bilionu. Konečné hlasování o rozpočtu bude příští týden 8. července.
Šéfka daňařů přišla vysvětlovat zajišťovací příkazy
Na jednání rozpočtového výboru dorazila i šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová. Poslanci s to vyžádali kvůli takzvaným zajišťovacím příkazům.
Tento bod přidali na program kvůli informacím serveru Seznam Zprávy, podle níž mají finanční úřady kvóty na to, kolik je třeba vydat zajišťovacích příkazů a kolik provést dražeb majetku zabaveného dlužníkům.
„Dnes mediálně řešené případy vznikly před mým příchodem do funkce,“ řekla poslancům rozpočtového výboru Richterová. Při využívání zajišťovacích příkazů podle ní Finanční správa postupuje podle zásad přiměřenosti.
„Věřím, že to nevychází od vás, na koho konkrétně je třeba zakleknout, ale dělají to konkrétní lidi a ty je potřeba postihnout,“ řekl Richterové při jednání výboru poslanec vládní ČSSD Václav Votava. Neprosadil, aby do konce září ministryně financí Schillerová předložila analýzu zajišťovacích příkazů. Rozpočtový výbor vzal informaci Schillerové a Richterové na vědomí.
