Stát mění pravidla pro dlouhodobou péči, den v LDN má stát až 330 korun

Dlouhodobou péči čekají revoluční změny. Dnes je v ústavech či léčebnách spojená s doléčováním a pacienti za ni platí jen regulační poplatky. Do budoucna by místo poplatků mohli někteří lidé přispět na ubytování a stravné až 330 korun denně.

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Uvažuje o tom tým expertů, kteří mají pro ministerstvo práce a ministerstvo zdravotnictví vytvořit podklady pro nový zákon o dlouhodobé péči.

Odborníci mimo jiné navrhují, aby lidé, kteří patří do kategorie dlouhodobé péče, měli v budoucnu stejné povinnosti jako dnes senioři v domovech důchodců. To znamená, že by museli přispívat na ubytování a stravné, a to až 330 korun denně.

Rozdíly mezi péčí

Akutní péče - pacient vyžaduje neodkladnou lékařskou péči
Následná péče - je doléčování a rehabilitace
Dlouhodobá péče - je péče ošetřovatelů a ošetřovatelem, kterou potřebují lidé, jejichž zdravotní stav už nelze zlepšit, ale potřebují pomoc s péčí o sebe samotné.

Podmínkou je, aby reformní zákony ministerstva zdravotnictví nově vymezily, co je péče následná a co už je péče dlouhodobá. Nyní se rozdíl mezi nimi často stírá.

Zatímco dnes se pacienti léčení oběma typy péče setkávají pod střechou jednoho zařízení, do budoucna by stát léčebny, ústavy a nemocnice nutil k tomu, aby se oddělily. "Vybraly by si, jakým typem zařízení chtějí být a pak by na vybranou péči získaly certifikát," uvedl Pavel Hroboň, poradce ministra práce Jaromíra Drábka a člen meziresortní pracovní skupiny.

U dlouhodobé péče lidé budou přispívat na provoz

V zařízení, která by si vybrala následnou péči, by pak i nadále pacienti platili regulační poplatky, které vzrostou z 60 na 100 korun. U dlouhodobé péče odborníci zvažují, že by lidé přispívali na ubytování a jídlo a regulační poplatky by se jich netýkaly.

"Chtěli bychom, aby péče byla popsána buď jako následná, dolečovací, například u toho, koho je potřeba léčit rok po těžkém úraze. Nebo aby to byla péče dlouhodobá. Ta by se týkala lidí v takovém zdravotním stavu, který se jen těžko vrací zpátky a vyžadoval by péči trvale a nadosmrti. V takovém případě bychom chtěli, aby spíše spadl do sociální sféry, kde bude péče poskytovaná hlavně zdravotními sestrami a personál ze sociální sféry," komentoval budoucnost péče ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.

Obrysy návrhu v minulých dnech vzbudily ostré reakce a zmatky. Podle něj by totiž část pacientů léčeben dlouhodobě nemocných musela sáhnout hlouběji do kapsy. Proti vizi se proto postavila Česká lékařská komora nebo Svaz pacientů.

"Tři sta korun za den v LDN, to by bylo 9 300 korun za měsíc. Ale co bude s těmi, kteří na to mít nebudou? Za ně to bude platit sociálka?" vyjádřil se v Právu prezident lékařské komory Milan Kubek. "Budou-li lidé v LDN muset platit tak vysoký poplatek, nezbude jim už na nájem a časem se z nich stanou bezdomovci,“ dodal pro list předseda Svazu pacientů Luboš Olejár.

Poradce ministra Drábka Hroboň to odmítá. Podle něj jsou lidé dost zákonem chránění, aby se jim nic podobného nestalo. "Člověk nesmí denně na ubytování a stravné přispívat více než 330 korun. A navíc mu po platbě musí zůstat nejméně 15 procent jeho příjmů," tvrdí Hroboň.

Ministr Heger navíc řekl, že se nejedná o zavádění dalších poplatků. "Stejný systém příspěvků funguje už v domovech pro seniory, kteří zde získají rezidenční právo a musí tam za to nechat část důchodu. Čili hradí část služeb a má chráněné bydlení," řekl k novým úvahám ministr zdravotnictví.