Než paní Jana do nemocnice vyrazila, uběhl však celý den. „Začalo mě píchat na hrudi, bolest zad se zintenzivnila a skoro jsem se nemohla pohnout,“ vzpomíná Jana a pokračuje: „Doufala jsem, že to zase přejde. Vzala jsem si ibuprofen a šla si lehnout. Navíc byl svátek, tak jsem si říkala, že k lékaři případně zajdu až ve všední den.“
Jenže v noci se bodavá bolest opět objevila a sílila. „Zavolala jsem proto dceři a synovi. Ti ihned poprosili známou lékařku, která bydlí u nás v domě, aby se u mě zastavila a zkontrolovala mě,“ vypráví žena. Lékařka po naměření krevního tlaku okamžitě Janu naložila do auta a odvezla ji do nemocnice. Tam už šlo všechno rychle. Po několika vyšetřeních lékaři Janě sdělili, že má neprůchodné srdeční cévy a prodělala infarkt a že musí hned následující den podstoupit výkon na sále.
Jana měla štěstí, že infarkt přežila
„Jde o typický příklad toho, že ateroskleróza nebolí a nepřináší obtíže. Rozvíjí se většinou po dlouhou dobu a v okamžiku, kdy způsobí symptomy (u paní Jany bolest na hrudi), jsou změny již velmi pokročilé. Přitom až třetina pacientů s akutním infarktem myokardu zemře před tím, než se dostane k ošetření do nemocnice. Takže paní Jana měla štěstí, že svůj infarkt díky revaskularizaci přežila,“ vysvětlit předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti Michal Vrablík.
Paní Jana (75) zjistila, že prodělala infarkt až druhý den v nemocnici.
„Když mi lékaři řekli, že jsem přijela za pět dvanáct, byla jsem z toho v šoku. Jsem proto moc vděčná paní doktorce, která mě ochotně do nemocnice odvezla, a také že i v době koronavirové pandemie se tam o mě tak rychle postarali,“ popisuje Jana.
Pacient si radši řekne o tabletky, než aby přestal kouřit, říká kardiolog |
Druhý den se podrobila výkonu, při němž jí lékaři implantovali do cév tři stenty (trubice udržující průchodnost cév pozn. red.). Za dva měsíce pak ještě další dva. Začala užívat léky jako prevenci před dalším infarktem. Chodí pravidelně na kontroly a nyní jí lékař množství užívaných preparátů snížil. Zpočátku byla Jana po výkonu oslabená, trpěla intenzivním kašlem, ale postupně se její zdravotní stav díky léčbě zlepšoval.
Do roku 2030 bude o 50 procent více infarktů
Nyní se paní Jana prý cítí dobře. Netrápí ji bolesti zad a ani únava už není tak intenzivní. „Když na to zpětně vzpomínám, nějaké náznaky toho, že vše není v pořádku, se u mě objevovaly už dříve. Ale člověk to přechází, snaží se to nevnímat a jede na doraz,“ vzpomíná a současně dodává, že po prodělaném infarktu si řekla, že bude žít trochu klidněji: „Více se šetřím, tolik se nehoním, a když něco nejde, udělám to zkrátka později. On ten úklid na mě počká.“
Jana je již v důchodu, ve kterém se především věnuje rodině a stará se o svého nemohoucího manžela, který před deseti lety prodělal cévní mozkovou příhodu.
Čeští kardiologové současně varují, že počet lidí se srdečním selháním stoupne do roku 2030 o 50 procent. V současné době kvůli onemocnění srdce skončí v rukou lékařů ročně v průměru 285 tisíc lidí. Na choroby srdce v Česku ročně zemře přibližně 50 tisíc lidí a nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti. Zabijí 40 procent mužů a 47 procent žen.
Úmrtnost jako před pandemií. Koncem května se čísla vrátila k normálu |
Lékaři proto bijí na poplach. Aby nárůst nebyl tak dramatický, připravili si kampaň „Nemocné české srdce“. Díky kampani chtějí do deseti let snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 procent. Stejně tak počet těch, kteří kvůli srdci opakovaně končí v nemocnici. V tomto případě chtějí počet případů snížit o 10 procent.
K cíli mají odborníky dovést moderní léky, kampaň za zdravý životní styl, či užší spolupráce s praktickými lékaři. A také apel na osobní zodpovědnost.
„Náš plán je velmi ambiciózní. Zvlášť v době, kdy kvůli pandemii koronaviru a strachu z nakažení zůstávali lidé doma i s infarkty, což se v dalších letech projeví explozí případů srdečních selhání. Křivka úmrtí na selhání srdce v posledních letech neustále roste a dostala se přes hranici pět tisíc ročně,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti (ČKS) Aleš Linhart.
Češi neustále tloustnou a kouří
Podle lékaře do karet nehraje ani předpokládané zhoršení ekonomické situace, které tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby. „Pokles hrubého domácího produktu přibližně o 5 procent vede k minimálně stejnému vzestupu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětlil Linhart. Situace je natolik alarmující, že je podle kardiologů třeba okamžitě jednat.
Jak ukazují data, Česko je ve výskytu kardiovaskulárních chorob přitom třetí nejhorší v Evropě. „Bez dalších zásahů může úmrtnost na ně stoupnout do roku 2040 až o 41 procent,“ upozorňuje kardiolog.
Koronavirus poškozuje srdce. Pacienti opět odkládají prevenci, říká kardiolog |
Podle předsedy České asociace preventivní kardiologie Michala Vrablíka má Česko kvalitní systém akutní péče, díky němuž se kardiologům daří zachránit značnou část lidí s infarkty.
Na to, kolik lidí se v Česku potýká s chorobami tohoto důležitého orgánu, má podle odborníků ze 70 procent vliv životní styl a ten zase úzce souvisí se vzděláním, příjmem, zaměstnáním a místem bydlení. Mezi hlavní příčiny srdečních nemocí patří obezita, cukrovka, vysoká spotřeba alkoholu nebo kouření a málo pohybu.
„Data ukazují, že Češi neustále tloustnou, kouří, přibývá diabetiků – do jisté míry je to dědictví minulosti, kdy stát své občany osobní zodpovědnosti zbavoval. Nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy středních odborných učilišť. Vzdělání a práce a s ní spojené příjmy mají na životní styl přímý vliv,“ popisuje Linhart.
Kampaň: podpora pohybu i méně alkoholu
Česko je podle kardiologů pátou nejhorší zemí, co se počtu mužů s BMI nad 30 týče. Více jich má jen Velká Británie, Libanon, Maďarsko a Malta. Stejně tak je Česko smutným premiantem ve spotřebě alkoholu, patří jí nelichotivé třetí místo – většími pijany jsou jenom Moldavané a Litevci.
„Hodláme iniciovat celonárodní kampaň na podporu pohybu, proti kouření a pro snížení spotřeby alkoholu. Všechny naše kroky musí směřovat především na vysoce rizikové skupiny, tedy lidi nad 50 let, s vysokým cholesterolem a tlakem, kuřáky a obézní či diabetiky,“ vysvětluje kampaň Linhart. Podle něj pro snížení počtu hospitalizací musí lékaři apelovat na pacienty, aby brali léky, které jim předepsali a poslouchali jeho rady.
