Senát tak zrušil rozsudky prvoinstančního a odvolacího soudu, které nároky vojáků zamítly. Soudy nemohou ve věci rozhodnout, nárok totiž vyplývá ze služebního poměru, konstatoval ve svém závěru Nejvyšší soud.
Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil tak má případ rozsoudit sám. Zároveň také může celou věc postoupit jinému úřadu. Například ministerstvu obrany.
"Na Hrad zatím žádný spis nedorazil. Proto není možné se k případu vyjádřit," řekl prezidentův mluvčí Petr Hájek.
Vojáci po státu požadovali, aby jim za období od předloňského dubna do října přiznal částku 67 950 korun, která odpovídá rozdílu mezi vyplaceným žoldem a minimální mzdou. Navíc chtěli vyplatit náhradu nákladů soudního řízení. To ale Nejvyšší soud nyní zamítl.
Žalobci se odvolávali na Listinu základních práv a svobod. Ta každému občanovi zaručuje právo na důstojný život. Částka, kterou vojáci základní služby pobírali, však podle žalujících takový život neumožňovala. - více zde
Nestačila například na výdaje spojené s cestováním domů nebo na kupování novin a dalších běžných věcí. Žold se pohyboval ve výši 500 až 700 korun.
V české armádě už branci neslouží, vojsko je od začátku letošního roku profesionální. V roce 2003 prošlo základní vojenskou a náhradní službou kolem 13 tisíc vojáků, o rok později jich byla méně než polovina.
Současný průměrný plat vojáků z povolání převyšuje podle neoficiálních informací 20 tisíc korun. Navíc profesionálové dostanou dalších deset tisíc jako příspěvek na bydlení. - více zde
