Nás bylo na základce i na střední ve třídě 36-37 a nikdo v tom problém neviděl.

ano a představte si, že za vás se třeba skoro nejezdilo auty a "nikdo v tom problém neviděl". V restauracích se vařilo naprosto šíleně a "nikdo v tom problém neviděl". Půlka běžných věcí nebyla k dostání a "nikdo v tom problém neviděl"...

Opravdu je tak těžký pochopit, že doba se mění a lidi se mění s ní?

Fakt je to tak náročný? Pobrat tak primitivní myšlenku, že co platilo za vás, nemůže platit o třeba 30 let později v úplně jiné společnosti při úplně jiném nastavení?

Tyhle kecy mě zaručeně vždycky dostanou...

učil jsem ve třídách, kde bylo 20 dětí, 24, 30 a teď mám vše přes 32.

Závěr mám jasný - ideální počet studentů ve třídě na střední škole je okolo 22-26. Víc je problém, protože jsou mezi studenty příliš velké rozdíly ve výkonnosti, více možností k narušení pozornosti atd. Méně také není úplně ideální, ale kdybych si měl vybrat, tak raději 18, než 30.

Chápu, že je to ekonomicky náročné, držet malé třídy, naprosto tomu rozumím. Ale buď chceme kvalitu, nebo kvantitu. Obojí najednou moc nejde. Neustále se po nás chce diverzifikovat výuku, přizpůsobovat se potřebám studentům. Nemám s tím problém. Ale v situaci, kdy mi někdo do učebny nalifruje 34 studentů, fakt nejde čekat, že se mi podaří se jim věnovat individuálně.

Znovu píšu - chápu, že velké třídy jsou dané ekonomickými důvody a naprosto rozumím tomu, že snížit počet dětí ve třídách by znamenalo obrovské náklady. Ale musíme si vybrat. Buď levné školství, masové a bez individuálního přístupu, nebo nákladné školství, ve kterém ale budou učit kvalitní učitelé, kteří budou mít čas se věnovat studentům individuálně.

Kdyby těch 34 byl takový ideál, jak tu někteří píší, jak je možné, že vysoké školy dělí své studenty do seminárních skupin po 12-18 lidech? (píšu o seminářích-cvičeních, nikoliv přednáškách, ty představují úplně jiné pojetí výuky).

a to je právě ono - velké rozdíly ve výkonnosti! protože se na střední školy dostávají i žáci, kteří na to příliš nemají a bylo by jim mnohem lépe na učňáku; požadavky na přijetí se snižují a úroveň žáků i výuky tomu pak odpovídají;

kvalitu snižuje nikoli vyšší počet žáků ve třídě, ale nekvalitní učitelé a nesmyslná inkluze, kdy se celá třída musí přizpůsobovat méně schopným;

no právě

přesně to je ono, kdyby v té třídě nebylo 34 děcek, ale 24, tak je rozptyl těch schopností daleko menší...

ale tak hlavně, že jste si kopla do učitelů

Za komančů bylo blbě, ale střední školu si musili mladí zasloužit. Hlásilo se 500 až 700 uchazečů a brali šedesát (dvě třídy) snažili jsme se udělat příjmačky, a když to nevyšlo tak další a další rok. Takže v ročníku bylo někomu 16 a jinému 18 let. U8čili nás kapacity, vzdělání i na tu dobu bylo špičkové. Když vidím přístup ke střednímu školství dnes, je to devalvace.

na nic takového si nevzpomínám.

Tak předpokládám, že teď my všichni husákovy děti nebudeme mít nic proti třídám s 34 žáky. Nakonec, jsou teď většinou naše děti, které jsou na středních školách.

Rychlé řešení rozšířením počtu žáků ve třídě jsem zejména pro gymnázia, u kterých je přetlak nejvyšší, navrhoval od začátku. Školství se tak mohlo vyhnout zmatkům a traumatizacím žáků.

Je potřeba si uvědomit, že na vysokých školách je jedna přednáška pro celý ročník, mnohdy sedí studenti v druhé přednáškové místnosti (případně dnes i doma) a sledují přednášející (případně s nimi interagují) přes digitální média.

Proto být vyvalený z 35 žáků ve třídě, je směšné.

Samozřejmě u středních odborných škol a učilišť, kde je potřeba praktická výuka ve speciálně vybavených učebnách, je situace složitější. Ale ty taky neřeší takový přetlak jako všeobecné školy, které připravují žáky na vysokoškolská studia.

Jsem naprosto typické Husákovo dítě.

Jsem daleka toho tady s nostalgií vzpomínat na staré časy a na to, jak za nás bylo víc lesních jahod, sněhu v zimě a normy na nešizené potraviny. Ale 34 dětí ve třídě na střední škole výběrového typu nepovažuju za tragédii - tam už tak jako tak neprobíhá individuální přístup, děti by měly být samostatné, je jim 15, probůh. Nás bylo na gymplu ve třídě 37 a to si troufnu tvrdit, že náročnost výuky byla jinde oproti dnešku (mám možnost srovnání, dcera studuje gympl právě teď) a vystudovali jsme bez újmy všichni.

Takže za mě v téhle situaci cajk.

Taky jsem Husákovo dítě, ale tyhle počty u nás nikde nebyly, ani na základce, ani na středních školách. Možná proto, že Ostrava byla přece jen za komančů protežovaná a když se stavěly byty, tak se stavěly i školy. Zároveň. To se nějak přestalo dělat.