Co říkáte na rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu zrušit právo na potrat, které měly ženy do 23. týdne těhotenství dány verdiktem starým skoro 50 let?
Čekala jsem to, ale stejně pociťuji zklamání. Situace v Americe je úplně jiná než v Evropě. Pro ty, kdo by ji chtěli lépe pochopit, tak možná než číst rozhodnutí soudu, bych doporučila vidět seriál Mrs. America, který popisuje, co vedlo k vydání původního verdiktu v případu Roe versus Wade. Myslím si, že tehdejší rozhodnutí mělo pro pocit svobody každé Američanky velký význam a stejně tak tento krok zpátky ovlivní nejen americké právo ale i americkou společnost.
Říkáte, že Vás rozhodnutí nepřekvapilo, v jakém směru?
Protože minulý americký prezident Donald Trump za svého mandátu vybral tři nové soudce Nejvyššího soudu s tímto cílem. Už při své kandidatuře do Bílého domu Trump říkal, že Nejvyšší soud změní tak, aby zakázal potraty. Soudci, kteří byli na tyto posty vybráni, kandidovali s jasným názorem na toto téma a prohlašovali, že to udělají. Bylo i vidět, že s tím rozsudkem některé státy počítaly a připravovaly se, aby rovnou předložili zákony zakazující potraty.
Jaké dopady bude mít podle Vás rozhodnutí na životy amerických žen?
Povede to k tomu, že to bude nepříjemná regulace jen pro ty nejzranitelnější. Potratová turistika není ani v Evropě ani v USA žádným problémem pro sociálně silnější třídy. Chudé ženy budou vyhledávat nelegální potraty, které mohou ohrozit jejich život. Samozřejmě to zasáhne taky do životů žen, které potratí přirozeně třeba v šestém měsíci těhotenství a v takto těžkém období mohou být soudně vyšetřovány, zda náhodou nepodstoupily nelegální potrat.
Téma je horké i tady ve Štrasburku na půdě Evropského parlamentu, europoslanci schválili, aby se právo ženy na potrat výslovně zakotvilo v Listině základních práv EU. Co si o tom myslíte?
Já si myslím, že je to politické rozhodnutí, které mi jako právníkovi nepřísluší. V americkém i evropském prostředí právo na potrat podřazujeme pod právo na tělesnou nedotknutelnost, které je součástí práva na ochranu soukromí. Už teď bych z toho interpretovala právo ženy rozhodovat o vlastním tělě. Současně vnímám, že stanovením možnosti jít na potrat jen v prvním trimestru těhotenství, tak jak tomu je v české legislativě, je bráno v potaz i to, že lidský život je hoden ochrany i před narozením. Samozřejmě může dojít k úpravě.
Kateřina Šimáčková
|
Jak tedy vidíte situaci v Polsku, kde od loňského roku platí velmi přísný protipotratový zákon? Na váš soud se obrátily stovky žen.
Zatím ještě žádné rozhodnutí v těchto případech nepadlo. Ale máme zkušenost s Irskem, kde platil absolutní zákaz potratů, a padla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva třeba že nemůže být ženám zabraňováno v potratové turistice. Ale mezinárodní soud musí respektovat politická rozhodnutí jednotlivých států. Rovněž z evropské Úmluvy, kterou je vázáno všech 46 členů Rady Evropy a jejímž orgánem je Evropský soud pro lidská práva, není možné interpretovat, že by právo na potrat zaručovala.
Zvolení Křečka je odpovědností parlamentu
V Česku mezitím eskaloval spor ombudsmana Stanislava Křečka s jeho zástupkyní Monikou Šimůnkovou, které se rozhodl odebrat veškerou agendu. Není to radikální rozhodnutí hodné postihu? Utrpí tím zejména lidé, kteří se na kancelář ochránce práv obracejí s žádostí o pomoc.
Já vždycky hodnotím velmi kriticky, když příslušníci státních orgánů, které mají důležitou roli v systému, ztrácejí čas tím, že bojují mezi sebou. Veškerá energie, kterou český ombudsman má a kterou má i jeho zástupkyně, má být zacílena na ochranu lidských práv ve smyslu ochrany jednotlivce před nezákonností ze strany veřejné správy. Dva lidé určitě udělají více práce než jeden. Já nevidím žádný důvod ke krokům, které pan Křeček udělal.
Na druhou stranu nevítám úvahy o jeho odvolání, protože systém ochrany postu veřejného ochránce práv je založen na tom, že když ho jednou parlament zvolí, nedá se odvolat, protože se někomu nelíbí jeho rozhodnutí. Je odpovědností parlamentu, aby na tento post zvolil člověka, který bude po celý mandát odvádět dobrou práci ku prospěchu občanů.
Byla to podle Vás tedy špatná volba? Není to poprvé co pan Křeček budí kontroverze.
Myslím si, že byli přesvědčivější kandidáti. Například bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová nebo zástupce České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Vít Šorm, kteří byli mnohem vzdělanější v oblasti ochrany lidských práv.
Křeček kvůli neshodám odstavil zástupkyni. Šimůnková hovoří o šikaně |
Uprchlická krize z válkou zasažené Ukrajiny se dotkla i České republiky, do zahraničí prchly miliony Ukrajinců. Médii proběhlo mnoho příběhů o válečných zločinech. Podílí se Evropský soud pro lidská práva nějak na řešení celé této situace?
Určitě. Evropský soud už vydal několik předběžných opatřeních, která se týkají dodržování práv civilního obyvatelstva a také práv válečných zajatců. Předběžným opatřením jsme také zakázali zasahovat do práv dvou britských občanů, kteří bojovali v řadách ukrajinských ozbrojených sil, vzdali se ruským silám a následně byli odsouzeni v tzv. Doněcké lidové republice k trestu smrti.
Při samotném rozhodování o stížnostech nicméně čelíme problémům, protože potřebujeme, aby se dotčený stát vyjádřil a Rusko s námi nijak nespolupracuje. Rusko popírá, že je vázáno Evropskou úmluvou o lidských právech poté, co bylo současně vyloučeno a samo vystoupilo z Rady Evropy. My však vycházíme z toho, že je jí vázáno do poloviny září.
Kdo porušování těch rozhodnutí bude vymáhat?
Výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva má na starost Výbor ministrů Rady Evropy, politický orgán, v němž zasedají představitelé všech členských států. My soudci jenom můžeme vydávat rozhodnutí, ve kterých deklarujeme porušení Evropské úmluvy o lidských právech, i to však může obětem přinést alespoň morální satisfakci.
