Policie a soudy mohou obětem domácího násilí zajistit ochranu před násilníkem. Policie má právo rozhodnout o vykázání agresora na deset dní z domu. Soudy mohou násilníkovi přikázat opustit společné bydlení až na šest měsíců nebo mu nařídit, aby se k oběti nepřibližoval. Týraná osoba má také nárok na pomoc z intervenčního centra, případně i na přechodné bydlení.
Na další ochranu, tedy na status zvlášť zranitelné oběti, však i brutálně týrané ženy často nedosáhnou. Podobnou zkušenost jako Šárka má s justicí má i další oběť, Veronika. Tu manžel napadl sekerou a sekl ji do boku. Dalšímu útoku zabránila svědkyně, která mu sekyru vzala.
To však muže nezastavilo, Veroniku napadal zámečnickým kladívkem a nůžkami a následně ji rdousil toporem rýče, kterým ji tlačil přímo proti krku. Díky přítomnosti svědkyně se Veronice podařilo utéct.
Veronika na partnera podala trestní oznámení a požadovala, aby jí soud přiznal nárok na poskytování právní pomoci zmocněncem, na což měla mít podle trestního řádu nárok. Soud však jejímu návrhu nevyhověl.
Argumentoval nedostatkem předložených důkazů svědčících o tom, že je v případě Veroniky „zvýšené nebezpečí druhotné újmy (psychické problémy, které si s sebou oběť často po útoku nese, pozn. red.) v důsledku přístupu orgánů činných v trestním řízení.“ Soud konkrétnější nebyl a neuznal ani to, že Veronice se zhoršil psychický stav, což doložila potvrzením od lékaře.
Nikdo nás neposlouchá, říká právnička
Zvlášť zranitelná oběťU těchto osob je vyšší nebezpečí způsobení druhotné újmy nebo zastrašování ze strany pachatele. Tyto oběti také mohou být zvláště náchylné k prohloubení prožívaného stresu a citového zranění v důsledku samotné účasti v trestním řízení, například při výslechu. Zákon proto stanovuje speciální opatření pro zabránění prohlubování stresu oběti a snížení nebezpečí druhotné újmy. Mezi zvlášť zranitelné osoby spadají například děti, staří lidé nebo oběti trestných činů v sexuální oblasti. Zdroj: Policie ČR |
Letos se chystá už několikátá novelizace zákona o obětech trestných činů. Podle organizací, které obětem pomáhají, však nejsou brány v potaz jejich zásadní připomínky. Upozorňují například na nevhodnou definici zvlášť zranitelné oběti, kvůli čemuž naráží na nepochopení soudců, státních zástupců či policie.
Podle vedoucí právničky organizace proFem Veroniky Ježkové se stále více obětí setkává s tím, že nejsou uznány jako zvlášť zranitelné oběti.
To v praxi znamená, že velká část z nich nedosáhne na bezplatného zmocněnce, který je bude zastupovat. „Soudy dělají psí kusy, aby oběti status zvlášť zranitelné osoby nedostaly. Už musíte být de facto mrtvá, abyste status získala. Stále křičíme a nikdo nás neposlouchá,“ kritizovala právnička Ježková.
„Často se setkáváme s případy, kdy naše klientky zažívaly skutečně brutální útoky, které mají dlouhodobé a drastické dopady na jejich psychický stav, přesto však soud dané často neshledá jako dostatečné pro přiznání statusu zvlášť zranitelné oběti.“ dodal advokát David Oplatek.
Vyhrožování, že probodne nožem srdce
Soud neuznal tento status ani již zmíněné Šárce, kterou týral manžel. Ten pojal podezření, že má milence. Křičel na ni, smýkal jí po bytě a fyzicky na ni útočil.
Práva zvlášť zranitelných osob
|
Poté vzal partner velký nůž a vyhrožoval Šárce, že jí probodne srdce. Donutil ji nasednout do auta, zastavil u benzinové pumpy, kde ji několik hodin držel a vyhrožoval jí. Po několika hodinách se jí podařilo z auta uprchnout. Šárka na partnera podala trestní oznámení, ten jí však vyhrožoval, že zničí ji i jejich syna.
Zažádala proto soud o přiznání nároku na poskytování právní pomoci zmocněncem bezplatně. Soud to však neuznal. Konstatoval, že se mohla stát obětí násilné trestné činnosti, ale argumentoval tím, že v jejím případě není žádné riziko psychických potíží kvůli napadení.
Soudy se ptají obětí na předchozí sexuální život
Organizace také kritizují soudy, které se obětí dotazují na předchozí sexuální vztahy. Podle Ježkové zákon hovoří o tom, že by oběť měla být tázána na sexuální otázky jen tehdy, kdy je to nutné. To se však neděje. „U sexuálně motivovaných trestných činů soudci předvolávají minulé milence či přítele, aby dokázali, že ke znásilnění nedošlo. Devastuje to oběti. Chtěly bychom, aby se důkazy vztahující se k minulým vztahům oběti využívalo jen výjimečně,“ požaduje Ježková.
Na koho se obrátit pro pomoc?
|
„Odborníky schopné vést výslech těchto zvlášť zranitelných obětí lze spočítat na prstech jedné ruky,“ upozornila ředitelka organizace In Iustitia Klára Kalibová.
Organizace kritizují ministerstvo spravedlnosti, na které se dlouhodobě obracejí s konkrétními legislativními změnami, které považují za důležité s ohledem na praxi a zkušenosti obětí trestných činů.
„Změn není mnoho, jsou obsahově stále stejné a konstantní, jejich potřeba nadále trvá a je odůvodněna reálnými problémy. Návrhy subjektů starajících se o oběti trestné činnosti jsou stále opomíjeny a bez dalšího vysvětlení, respektive za vysvětlení zcela nedostačujícího, jsou odmítány,“ doplňuje Ježková.
