Portál JakTrestáme.cz uvádí, že za poslední čtyři roky bylo za znásilnění potrestáno pouze 364 osob, téměř dvě třetiny pachatelů odchází od soudu s podmínkou. Drtivá většina tak zůstává bez trestu.
Sexuální násilíPodle statistik se sexuálním obtěžováním za svůj život setká čtvrtina žen a až každý desátý muž. Neziskové organizace tvrdí, že je v Česku ročně znásilněna každá desátá žena. Dolní odhady hovoří o sedmi tisících znásilněných žen ročně. |
Zatím neexistuje žádná databáze těchto trestných činů. Advokátka Lucie Hrdá a advokát Daniel Bartoň požádali prostřednictvím sociálních sítí o pomoc právníky, laiky i studenty práv. Společnými silami chtějí vytvořit databázi týkající se sexuálních trestných činů a domácího násilí.
Laici, ale ani soudci, advokáti, státní zástupci či policisté nemají informace o tom, jak se rozhoduje o domácím a sexuálním násilí.
Chybí i judikatura (rozhodnutí vrcholných soudů), protože většina případů se k nejvyšším soudům ani nedostane. Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová záměr zřízení databáze rozhodnutí vítá a považuje ho za přínosný.
„Současné informační systémy krajských a okresních soudů opravdu neumožňují mít přehled o rozhodnutích ostatních senátů či soudů. Sjednocování judikatury samozřejmě provádí Nejvyšší soud, ale nezahrnuje všechna rozhodnutí soudů z této oblasti,“ řekla Zemanová.
Roli hrají okolnosti i motiv pachatele
„Soudci nevědí, jak se rozhoduje nejen u nich na soudě, v kraji, ale ani jinde v republice. Tresty padají za typově stejnou činnost naprosto rozdílné. To samé platí o přiznávání náhrady nemajetkové újmy obětem. Podle našich zkušeností se třeba v Praze přiznává, ale v jiných částech Česka už mnohem méně. Soudci s tímto rozhodováním navíc, podle svých slov, sami nemají moc zkušeností,“ podotkla advokátka Hrdá.
Sex jako povinnost? Dlouho jsem žila v tom, že je to normální, líčí oběť |
Podle šéfky Soudcovské unie Zemanové je hodnocení, že za typově stejnou činnost padají u různých soudců různé tresty, složité. Vysvětlila, že při rozhodování o trestu hrají velkou roli konkrétní okolnosti případu i motiv či minulost pachatele, které mohou trest odlišit od na první pohled srovnatelnému případu. „Ale právě vytvoření databáze těchto případů umožní jejich pečlivé a odborné srovnávání, které může rozhodování soudů sjednotit,“ doplnila.
Podle Martiny Hronové z organizace ROSA – centrum pro ženy by rozsudky měly být předvídatelné a odpovídat za jednotlivé skutky. „Jeden soud posoudí čin sexuálního násilí jako těžký, u jiného soudu rozhodnutí může skončit znevážením oběti,“ sdílela své zkušenosti Hronová.
Vznik databáze vítá i vedoucí právnička organizace pomáhající obětem domácího a sexuálního násilí proFem Veronika Ježková. Uvedla, že ze své praxe velké rozdíly ve výši trestu nezaznamenala, rozdíly však shledává v odškodňování obětí. Podle ní padají tresty neadekvátní závažnosti násilí.
„Stále nejsou v dostatečné míře využívány všechny nástroje penalizačního systému, který máme. Například pokud již soud sáhne po podmínce, pak je pro mě nepochopitelné, že odsouzenému neuloží adekvátní přiměřené omezení nebo povinnost, aby nekontaktoval oběť či se s ní nestýkal,“ uvedla. Podle Ježkové by v rámci nepodmíněných trestů odnětí svobody měly být povinné programy s pachateli sexuálně motivované trestné činnosti a s agresory. Povinně se tak děje pouze u odsouzených pro trestnou činnost spáchanou na dětech.
Následky soudci bagatelizují, říká právnička
Právníci chtějí sesbírat co nejvíce rozsudků, které následně analyzují z různých pohledů. „Chceme vědět, za jaké trestné činy se ukládají kde jaké tresty, kolik se přiznává obětem, jestli pachatelé páchají spolu s touto trestnou činností i zcela jiné trestné činy, jejich věk a tak podobně,“ doplnila advokátka. Databáze by podle ní měla pomoci najít odpovědi na to, proč polovina pachatelů odchází od soudu s podmínkami, proč je násilí bagatelizováno či proč oběti trestných činů nedostávají odškodné.
Tresty za sexuální delikty jsou u nás ve srovnání s jinými zeměmi nízké. „Jsou trestány podmínkami a následky na obětech jsou velmi často bagatelizovány. Tomu pak odpovídají částky náhrady nemajetkové újmy v řádech desítek tisíc korun i tam, kde se jednalo o mnohonásobné znásilnění, mnohaleté domácí násilí či znásilnění s doživotními psychickými následky. Oběti trestných činů se jich zároveň po pachateli velmi často nedomohou. V této zemi se přiznávají směšné částky odškodného za zpackané operace, za nezákonná trestní stíhání, a stejně tak i za znásilnění či domácí násilí, “ sdělila Hrdá.
Týrané ženy musí umřít, aby získaly pomoc a více ochrany, zlobí se právnička |
Podle ní jsou nízké tresty z části dány zlehčováním sexuálního a domácího násilí založenou na mýtech o tom, jak násilí probíhá nebo kde jsou jeho příčiny. „Další je například dlouhodobá zkušenost soudců se souzením trestných činů vůči majetku, ale s nedostatkem zkušeností a vzdělání o mechanismech a následcích sexuálního násilí a domácího násilí a o jejich dopadech na život oběti.“ dodala.
Ministerstvo podobnou databázi nechystá
Hrdá dále uvedla, že ministerstvo spravedlnosti několikrát slibovalo vznik databáze, která umožní lepší kontrolu laické i odborné veřejnosti nad trestáním takových deliktů. Resort v odpovědi pro iDNES.cz uvedl, že žádnou podobnou databázi nechystá.
„Co se týče sjednocení praxe při ukládání trestu znásilnění, tak tady je třeba upozornit na potřebu trest ukládat individualizovaně, s přihlédnutím k okolnostem případu a osobě pachatele. Ministerstvo spravedlnosti nemůže nějak metodicky soudy usměrňovat v jejich rozhodovací praxi,“ zakončila mluvčí Andrea Šlechtová.
