Lékaři se rovněž vyjádřili k plošnému testování v domovech pro seniory. To by se podle nich mělo pravidelně opakovat. „Ukázalo se, že návštěvy nijak vývoj neovlivnily. Jakmile došlo k plošnému testování, počet zasažených osob začal klesat. Pravidelné plošné testování v rizikových skupinách je důležité,“ podotýká lékař Boris Šťastný.
Plošné testování seniorů v domovech: nakažených je v průměru 10 až 15 procent |
Praktici však nechápou, proč testování v sociálních zařízeních již skončilo, když v zemi dochází k velkému rozvolňování. „To pokládám za chybu. Testování mělo zůstat alespoň u zaměstnanců, kteří jsou vystaveni riziku nákazy. Například při nákupu či cestě do práce,“ říká Šťastný.
Podle něho vrchol epidemie v sociálních zařízeních nastal 15. listopadu. Od té doby však počty nemocných klesají. Nakažených je v této chvíli zhruba 3 500 lidí v sociálních zařízeních. Zemřelých pak 1 800, tedy asi 15 procent nakažených. Z toho jsou tři procenta klienti z domovů pro seniory.
O očkování bude velký zájem, myslí si lékaři
„Všechna opatření jsou snahou nepřetížit systém. Musíme cílit na konkrétní skupiny a ochránit je. Pokusit se co nejvíce plošně testovat a zrychlit trasování,“ upozorňuje lékař Šťastný.
„Jedinou možností, jak se nákaza dostává do zařízení, jsou zaměstnanci,“ podotýká Šťastný. Podle něj se sociálními službami v tuto chvíli nepočítá ani protiepidemická tabulka PES.
„V tabulce PES jsou sociální zařízení v jednom jediném řádku, kde je zákaz návštěv. Nic jiného k nim není. V prvním stupni jsou návštěvy povoleny, ale s ochrannými pomůckami. Od druhého stupně musí být prakticky návštěvy omezeny nebo zakázány. Je potřeba si uvědomit, že se zákaz návštěv na počtu nakažených výrazně neprojevil,“ říká Šťastný. Podle něj by bylo dobré, aby PES obsahoval povinnost testování klientů v pátém stupni a u zaměstnanců třeba ve čtvrtém a pátém.
Lékaři rovněž upozornili, že zákaz návštěv v domovech se negativně podílí na psychickém stavu seniorů. Zákaz platí už od 9. října. Nyní návštěvy musí přijít s negativním testem či prokázat, že v posledních třech měsících nákazu prodělali.
První byla irská stařenka, pak hned Shakespeare. Britové očkují proti covidu |
Praktičtí lékaři zároveň přiznali, že doposud nemají bližší informace k plánovanému očkování proti nemoci covid-19. „Lékaři mají stejné informace, jako má veřejnost. Očkování je pro nás běžnou agendou jako očkování proti chřipce. Myslím, že stejně zvládneme i očkování proti koronaviru. Předpokládám velký zájem a tím pádem to bude organizačně náročnější. Otázka je, jaký typ vakcíny a logistiky bude potřeba,“ podotýká praktický lékař Bohumil Seifert.
Lékaři se však shodují, že by se v první řadě měli nechat očkovat představitelé státu, aby šli veřejnosti příkladem. Třeba jako to udělala britská královna Alžběta II. „Když už se očkovat nenechají, tak by ho alespoň neměli zlehčovat,“ doplňuje lékař Cyril Mucha.
Kolik praktiků se zapojí do testování, není jasné
„Jsou tři základní metody,“ přibližuje Lékař Seifert strategii ohledně plánovaného plošného testování u praktických lékařů. „Jedna ukazuje přímo virus covid-19, který je prováděn PCR testy. Pak tu jsou antigenní testy, které mají výsledek do třiceti minut. Třetí skupinou je testování protilátek. Indikace testů hrazené pojišťovnou jsou PCR testy, o němž rozhodne lékař. Citlivost antigenních testů je asi 90 procent a specificita je kolem 97 procent. Avšak ani PCR test nemá 100 procentní citlivost,“ dodává k možnostem testování Seifert.
K tomu, aby však ordinace mohly testovat, je zapotřebí, aby měly prostory, materiál a personální možnosti. „Mohou být vyhrazeny prostory, kde bude více lékařů,“ podotýká Seifert. Podle něj praktické lékaře případná třetí vlna nezaskočí: „Mluvím tím jenom o způsobu naší práce, nehodnotím důsledky na psychiku lidí a ekonomiku,“ uzavírá lékař.
