Senátorům vadí, že menší politické strany potřebují pro získání mandátů ve Sněmovně nesouměřitelně větší počet hlasů, než strany velké, což ukázalo i rozdělení mandátů po letošních volbách do dolní komory parlamentu.
Hnutí ANO získalo necelých třicet procent hlasů a má mandátů 78. Menší a méně úspěšné strany - hnutí STAN, TOP 09 a KDU-ČSL - dostaly od voličů mezi pěti a šesti procenty hlasů, ale STAN má jen šest poslanců, TOP 09 sedm poslanců a lidovci deset poslanců. Zatímco vítězné hnutí ANO potřebovalo na zisk mandátu 19 232 hlasů, klub STAN na jedno křeslo 43 693.
Takové rozdělení mandátů je dáno nestejnou velikostí volebních obvodů, společně s d’Hondtovou volební metodou, zvýhodňující větší strany. „Hlasy voličů nemají fakticky stejnou váhu, což je dáno zásadními rozdíly ve velikostech krajů a souběžným přepočítáváním hlasů d’Hondtovou metodou,“ řekl místopředseda Senátu Jiří Šesták. Podle něj volební zákon popírá ústavou stanovenou zásadu poměrného zastoupení stran ve Sněmovně.
Za diskriminační považují menší strany také desetiprocentní hranici, kterou musejí zdolat dvě strany, které uzavřou předvolební koalici. Koalice tří stran musí mít dokonce nejméně 15 procent, aby se do Sněmovny dostala.
Právě kvůli tomu, kvůli obavě, že nepřekročí společně 10 procent, KDU-ČSL a hnutí STAN na poslední chvíli ustoupily od předvolební koalice. A kandidovaly zvlášť.
Nikdo z hnutí ANO stížnost nepodepsal. Podle Jaroslava Větrovského bude každý volební systém pro někoho více a pro jiného méně výhodný.
