Ostře se na adresu části senátorů, kteří chtějí Klause zažalovat, vyjádřil ve středu premiér a předseda ODS Petr Nečas. Za svého působení v politice se prý nesetkal s větší ubohostí. "Stydím se za ně. Hanba jim," prohlásil předseda vlády.
Senátory, kteří mají k možnosti ústavní žaloby výhrady, pochválil nový prezident Miloš Zeman. "Já se domnívám, že pokud páni senátoři žalují pana prezidenta Klause pro velezradu, tak je to poněkud velmi a velmi nadnesený termín. A velmi jsem uvítal, že i někteří sociálnědemokratičtí senátoři tento návrh odmítli," řekl Zeman při příchodu do své kanceláře poblíž Hradu v Loretánské ulici.
Mandát Václava Klause na Hradě končí ve čtvrtek 7. března, tedy pouhé tři dny poté, kdy se mají senátoři mimořádně sejít. "Měli jsme na klubu orientační hlasování a většina z těch, kteří byli přítomni, byli pro," řekl iDNES.cz senátor Marcel Chládek. Právě postoj sociálních demokratů bude klíčový. V Senátu má totiž strana absolutní převahu. Klub ČSSD ve středu potvrdil, že senátoři budou mít volné hlasování.
"Je to spíše otázka svědomí než nějakého programu. Senátní klub nesouhlasí s amnestií a s postupem prezidenta. Je ale také určitá obava, že soud rozhodne, že to podání je neoprávněné a že by to legitimizovalo postup prezidenta," řekl iDNES.cz místopředseda ČSSD a Senátu Zdeněk Škromach.
"Já se k tomu nebudu vyjadřovat, nepočítal jsem to," odvětil Škromach na otázku, zda může potvrdit, že v orientačním hlasování byla většina přítomných členů klubu pro to, aby byla ústavní žaloba na Klause skutečně podána.
Postup proti Klausovi podpořilo 18 z 32 přítomných senátorů ČSSD
Když schůzka senátorů ČSSD skončila, šéf klubu Petr Vícha nezapíral. "Ano, měli jsme orientační hlasování. Pro podání žaloby bylo 18 z 32 přítomných. Ale pozor, nejsme v Senátu sami, aby se pak zase nepsalo, že něco udělal oranžový Senát. Já sám to nepodpořím," uvedl ve středu Vícha. K žalobě na Klause nepřidá hlas ani předseda Senátu Štěch.
Pokud se v pondělí na mimořádné schůzi většina přítomných senátorů při jmenovitém hlasování na schůzi přikloní k názoru 28 kolegů, kteří podepsali návrh na ústavní žalobu, a Ústavní soud by s tím souhlasil, mělo by to praktický význam jen ten, že by Klaus už v budoucnu nemohl kandidovat na Hrad, pokud by to měl v úmyslu, a ztratil by také nárok na zajištění pro bývalé prezidenty.
Důvodem, proč chtějí někteří senátoři ústavní žalobu podat, není jen Klausova novoroční amnestie, ale i třeba toho, že končící prezident odmítl ratifikovat takzvaný "euroval" čili záchranný fond eurozóny, na který kývly obě komory českého parlamentu. Senátoři, kteří se pod návrh žaloby podepsali, chtějí také Klause žalovat kvůli nenavrhování kandidátů na Ústavní soud.
To ale není pravda. Klaus kandidáty do Senátu navrhoval, ale horní komora mu je odmítala. Naposledy když navrhl exposlance ČSSD Zdeňka Koudelku a šéfa pražského městského soudu Jana Sváčka.
Šéf senátorů ODS Jaroslav Kubera dal už v úterý jasně najevo, že s podporou občanských demokratů iniciátoři ústavní žaloby nemohou počítat. "Žalovat prezidenta z velezrady proto, abychom zjistili mantinely Ústavního soudu, to mi připadá skutečně za hranicí vkusu. Protože ono to má samozřejmě i zahraničně-politické dopady. A kromě toho, že to je nevkusné, to je také zbytečné, protože ty mantinely můžeme zjistit i jinak," řekl Kubera v Událostech, komentářích v ČT.
