Horní komora tak reagovala na vyjádření ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), podle něhož současná pravidla nedovolují na podzim hlasovat těm, kteří budou v karanténě jako možní nosiči koronaviru. Ministerstva vnitra a zdravotnictví proto vytvoří pracovní skupinu, která se bude zabývat epidemiologickými opatřeními během voleb a možností hlasování lidí v karanténě.
Vicepremiér Hamáček nevyloučil v krajním případě možný odklad hlasování. Senát to na návrh předsedy svého evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) označil za nepřijatelné. Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) k tomu uvedl, že volby by bylo možné odložit pouze za nouzového stavu a volebním zákonem, který by musely schválit obě komory Parlamentu tak jako v případě jarních doplňovacích senátních voleb na Teplicku.
Dienstbier zapochyboval o tom, zda má vláda s ohledem na to, že nařízená karanténa podle platných zákonů nedovoluje lidem hlasovat ve volbách, nějaké možnosti řešení. Opoziční senátoři ale oponovali tím, že členové volebních komisí by mohli například dojít za lidmi v karanténě s ochrannými pomůckami a s přenosnými volebními schránkami. Pracovní skupina by měla podle Hamáčka prověřit všechny možnosti včetně využití speciálních mobilních uren či volebních komisí.
Pravidlo, podle kterého nemohou ve volbách hlasovat lidi umístění v karanténě kvůli potenciální nákaze přenosnou nemocí, platí pro krajské volby od roku 2000 a pro senátní od roku 1995. Podle kritiků ale bylo připraveno kvůli jednotlivcům a nepočítalo s možností, že by v karanténě byly celé obce či regiony.
Místopředsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárka Jelínková uvedla, že případné vyřazení tisíců voličů v karanténě z voleb by mohlo ovlivnit výsledky hlasování o novém složení Senátu. Podle předsedy senátorů ODS Martina Červíčka měla vláda začít pracovat na úpravě volebních pravidel pro případ pandemie už na jaře.
