Ale právě to se nyní stalo – nakažených bylo 4 782, tedy téměř o sto více, než bylo dosavadní maximum z poloviny dubna.
Politici se však už teď přou, zda je správné odepřít části lidí právo volit, většina volá po tom, aby urychleně uzákonili korespondenční hlasování. „Když krajská hygienická stanice nařídí karanténu, tak je to podle volebního zákona překážka výkonu volebního práva. V takovém případě člověk nevolí a ani za ním nejede přenosná urna,“ řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
V Česku je už 4782 nakažených koronavirem. To je zatím nejvíce |
Volby do zastupitelstev krajů a do Senátu se mají konat o prvním říjnovém víkendu, druhé kolo senátních pak o týden později. Epidemiologové ale upozorňují, že na podzim přijde druhá vlna koronavirové epidemie. Přesto si část politiků myslí, že zamezit lidem volit je chyba. „Volební právo je zásadní. Odebrat ho bez soudu je nemožné. Namyšlenost byrokratů nesnesitelně vzrostla,“ říká například Karel Schwarzenberg.
Markéta Pekarová Adamová, šéfka TOP 09, zase kritizuje, že vláda nezvládla současnou situaci v Moravskoslezském kraji. „Proto se těžko důvěřuje její současné predikci k volbám, které se konají za dva a půl měsíce. Opakovaně jsem ve Sněmovně navrhovala, abychom se v souvislosti s koronakrizí urychleně zabývali zákonem na korespondenční hlasování, což by řešilo možnosti i pro občany v karanténě,“ popisuje.
Po tom samém volají i Piráti, kteří říkají, že je potřeba korespondenční hlasování urychleně uzákonit. „Nelze uměle prodlužovat mandát politiků,“ prohlásil Mikuláš Peksa.
Místopředseda poslaneckého klubu vládní strany ANO Roman Kubíček souhlasí. „Nejprve bych hledal řešení, jak umožnit lidem v karanténě hlasovat,“ vybízí Roman Kubíček. Ani ODS, Trikolóra nebo lidovci nepovažují za šťastné omezovat právo hlasovat. Dokonce ani komunisté. „Ministerstvo vnitra musí udělat taková opatření, aby všem, kteří chtějí volit, to bylo umožněno,“ prohlásil předseda Vojtěch Filip.
O posunu se neuvažuje
Náměstek ministra Petr Mlsna, který má na starosti právě řízení legislativy, státní správy a územní samosprávy zároveň tvrdí, že o odložení voleb nyní nikdo neuvažuje. „Situace by musela být podstatně horší než ta, která panovala v době nouzového stavu. Teď nejsou žádné důvody, abychom o této variantě odložit volby, to se navíc musí stát zákonem, uvažovali,“ vysvětlil náměstek Mlsna.
Virolog: Covid umíme léčit lépe, druhá vlna může přijít už během prázdnin |
Podle něj omezení volebního práva vychází z ústavy a je s ní v souladu. „Jsou výjimky, kdy nemůžete vykonávat aktivní volební právo ze zákona, je to třeba nařízená karanténa nebo třeba tuberkulóza. To pak člověk nepojede tramvají do okrskové volební místnosti odvolit. Je to naprosto standardní,“ popsal Mlsna.
Dávají mu za pravdu i právníci z advokátní kanceláře Frank Bold. „Pokud se nacházíte v karanténě, jedná se o překážku výkonu práva volit. Nesmíte se dostavit do volební místnosti ani nemůžete hlasovat do přenosné volební schránky,“ uvádí na webu kanceláře, která se hodně zabývá právem a politikou.
Vnitro se zároveň připravuje na možné scénáře, v jakých podmínkách budou volby probíhat.
K urně s rouškou
„Nechali jsme schválit směrnici, která v případě identifikace lokálního ohniska v některém regionu umožní přijmout opatření ke zmírnění rizika nákazy. S hlavní hygieničkou budeme v první polovině září společně vyhodnocovat situaci. Směrnice umožňuje aktivovat různé druhy opatření,“ vysvětlil Mlsna.
Může to být například povinnost mít roušku, povinnost dezinfikovat ruce nebo zavedení vyhrazených časů pro ohrožené skupiny ve volební místnosti. Pokud by počty nakažených výrazně rostly, může ministerstvo zavést například i opatření, že ve volební místnosti může být třeba jen jeden volič.
Částečně už si stát opatření jako roušky a větší rozestupy mezi členy volební komise vyzkoušel při červnových volbách nového senátora za zemřelého Jaroslava Kuberu na Teplicku.
O 150 milionů dražší volby
Koronavirus zároveň letošní volby prodraží. Ministerstvo vnitra počítá, že jen o 24 milionů korun budou dražší kvůli hygienickým opatřením a nákupu dezinfekce. Celkově oproti roku 2016, kdy se krajské volby (plus senátní) konaly naposledy, budou o polovinu dražší. Podle odhadů ministryně Aleny Schillerové mají stát 450 milionů korun. Schillerová to řekla České televizi. Ty poslední krajské volby přitom vyšly na 307 milionů korun.
Myslíte si, že je správné, aby lidé v karanténě přišli o právo volit?
Lidé budou na začátku října volit nové vedení třinácti krajů, volební kampaně se ale i kvůli koronaviru ještě pořádně nerozjely. Naproti tomu zájem o místa v jednotlivých komisích mají lidé stejný jako v minulosti.
Žádný region zatím nezaznamenal obavy lidí, kvůli kterým by neměli zájem stát se členy. Kdyby se volby konaly nyní, o volební právo by kvůli karanténě přišlo nejvíce lidí v Moravskoslezském kraji. Jednotlivé volební okrsky jsou přitom právě na severní Moravě nejlidnatější. Například ve vůbec nejlidnatějším okrsku Ostrava– Jih je zapsáno 83 tisíc voličů. Část lidí přitom už nyní avizuje, že k volbám raději nepůjde.
Ředitelka komunikaci absolutně nezvládla, měla by zvážit konec, míní Vojtěch |
„Epidemiologové nám tu zpřísňují opatření a my bychom měli mít zájem jít k volbám a potkávat se navzájem, sahat na stejnou propisku za plentou, sahat na stejnou urnu? To abych šel v rukavicích?“ mávl rukou prodavač v potravinách v obchodním centru Futurum v Ostravě. Svou poznámku o rukavicích možná myslel nadneseně, nicméně vyloučené to není.
Epidemiologové mají podmínky, za kterých se odehrají volby, zveřejnit v září. Povinné roušky i rukavice jsou podle informací MF DNES ve hře. I ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ujišťuje, že podmínky budou nastaveny tak, aby volby proběhly v řádném termínu bez rizika, že se nakazí stovky lidí.
Ministerstvo vyhodnocovalo i zkušenosti ze zahraničí, kde se v době epidemie volby konaly. „Zaměřujeme se i na detaily. Například v Polsku měli například úzké hrdlo volební schránky a voliči tam lístky neustále tlačili rukou, takže se tam vir teoreticky mohl držet,“ upozornil.
Nemocní v Koreji hlasovali korespondenčně
První parlamentní volby po epidemii v Evropě se konaly v Srbsku, a to parlamentní. Volby měly být původně 26. dubna, kvůli koronavirové pandemii však musely být odloženy na 21. června. Srbské hlasovací místnosti byly vybaveny dezinfekcí a rouškami, které musejí mít voliči povinně. Na krátkou chvíli si je mohou sundat v případě, že je potřeba ověřit jejich totožnost.
V Jižní Koreji proběhly volby navzdory koronaviru. Byl však hlavním tématem |
Příkladem, kde volby pandemii navzdory zvládli, byla Jižní Korea. Před volbami panovaly obavy z malé volební účasti, ty se však nepotvrdily. Pacienti, kteří byli léčeni s nemocí covid-19, měli možnost hlasovat korespondenčně. U rezidenčních středisek, kde pobývají lidé s mírnými příznaky infekce, byly zřízeny speciální volební místnosti, v nichž byli nakaženým k dispozici volební úředníci v ochranných kombinézách.
Velkou výzvou byla organizace hlasování 60 tisíc lidí, pro něž platí karanténa, protože přišli do styku s nakaženými. Přístup měli jen do předem určených volebních místností. Domovy směli opustit v 17:20 místního času a vrátit se museli do 19:00. Své hlasy tak odevzdali po 18:00 místního času, kdy se volební místnosti pro ostatní občany uzavřely. Nesměli přitom cestovat veřejnou dopravou, dovoleno měli jít pěšky nebo jet vlastním autem.
