"Rusové pod vlivem rozšiřování NATO používají nejdrsnější způsoby špionáže, čemuž se dosud vyhýbali. Vrátili se k dobám studené války, před rok 1989. Ať už jde o korupci nebo oživení spících agentů," řekl MF DNES jeden diplomat.
Reakce ruského šéfdiplomata Lavrova, který hovořil o provokaci, pak přišla podle diplomatů proto, že se celý skandál s vyhoštěním dvou špionů objevil v médiích.
Zdroje MF DNES navíc včera potvrdily, že Rusové byli vyhoštěni ve chvíli, kdy byl šéf ČSSD Jiří Paroubek na návštěvě u premiéra Vladimira Putina. Podle expertů to byl vzkaz Moskvě, ať své špionážní aktivity utlumí.
Zpravodajské služby si už delší dobu všímají zvýšené aktivity některých Rusů chráněných diplomatickou imunitou i takzvaných nelegálů, kteří zde pracují pod krycí legendou novinářů či obchodníků.
Loňské zatčení důstojníka estonského ministerstva vnitra Hermana Simma, jenž předal Moskvě tisíce tajných dokumentů NATO, jen potvrdilo, že v zemích Aliance působí rozsáhlá síť ruských špionů.
Vlivný důstojník estonského ministerstva vnitra Herman Simm, kterého naverbovala ruská rozvědka, začal podle týdeníku Respekt spolupracovat s vyšetřovateli krátce po svém zatčení. Zřejmě proto, aby zmírnil vysoký trest za špionáž, který mu hrozil.
NATO: pro Rusy nepřítel číslo jedna?
Rozkrytí rozsáhlé sítě ruských špionů pak vyústilo ve vlnu vypovězení ruských diplomatů-zpravodajců ze zemí NATO. Tedy i dvou diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze.
"Rozsáhlé budování ruských špionážních sítí v Česku či jiných zemích Aliance, ale také až dosud nebývalé sumy peněz, které Moskva začala do tohoto 'projektu‘ v poslední době investovat, překročily přijatelnou a někdy i tolerovanou mez vyzvědačství," řekl MF DNES alianční diplomat.
A dodal: "V poslední době to přesáhlo jakoukoliv míru, ať už jde o průnik do zpravodajských služeb či kontaktování odborníků, kteří se věnují strategické obraně NATO."
Státy Aliance byly po Simmově zatčení postaveny před problém: mají začít vypovídat ruské diplomaty a riskovat tím prudké zhoršení vztahů NATO s Moskvou? Podle informací MF DNES zvítězil nakonec kompromis: nevypovíme všechny zkompromitované ruské diplomaty, ale jen ty, kteří zašli při špionáži až příliš daleko.
"Pokud ani teď nezareagujeme, bude si to Moskva vykládat jako slabost, ale možná i neschopnost," tlumočí jeden z diplomatů Aliance názor, který v bruselské centrále NATO nakonec převládl.
V Česku či jiných zemích Aliance zlomil skandál vaz několika ruským důstojníkům či agentům, další spojenci zatím o jejich vypovězení buď mlčí, nebo se spokojili s protestní nótou.
Bezpečnostním expertům, které MF DNES oslovila, nevadí ani tolik fakt, že Estonec Herman Simm předal Moskvě důležité informace o obranných plánech Aliance či například o protiraketovém štítu Evropy. Mnohem více je znepokojuje návrat Moskvy k vyzvědačským praktikám z doby studené války a NATO opět figuruje v očích Ruska jako nepřítel číslo jedna.
"Možná zkoušejí, co všechno vydržíme a necháme si líbit. Tahle konfrontace tu ovšem v dobách studené války už byla a k ničemu dobrému nevedla," nabízí jednu z variant strategie Moskvy vůči NATO vlivný český diplomat.
Moskva však v každém případě využívá nejednotnosti českých politiků v pohledu na bezpečnostní otázky. Loni například poslanci ČSSD sami chtěli rady od ruského raketového generála Jevgenije Bužinského. Nedávno se naopak jejich předseda Jiří Paroubek setkal s ruským premiérem Vladimirem Putinem, aniž o tom někdo z české vlády věděl.
