Umístění zpravodajců v diplomatických misích je pro Rusko zásadní, protože diplomatická akreditace umožňuje využívat ochranu zakotvenou v úmluvě o diplomatických stycích. „Vzrůstá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí. Udržování a rozvíjení osobních kontaktů se spolupracovníky se nicméně v roce 2022 stalo pro zpravodajské služby Ruské federace v mnoha evropských zemích složitějším, a tak se jejich schůzky začaly přesouvat do zemí mimo ČR,“ uvádí BIS.
Zcela se změnil pohled politické reprezentace na zabezpečení a obranyschopnost ČR, doplnil ředitel BIS Michal Koudelka. „Postupně dochází k razantnímu navyšování rozpočtu na obranu i k významným změnám ve strategických dokumentech týkajících se bezpečnosti ČR,“ napsal. V červnu schválená Bezpečnostní strategie ČR uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost.
BIS: Ruský agent měl vazby na české politiky. Čína je zpravodajská hrozba |
Koudelka v úvodu zprávy oceňuje redukci dříve tak „přebujelé“ diplomatické mise Ruska v Česku. „Odejít musely desítky ruských diplomatů a zaměstnanců ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, mezi nimiž byly samozřejmě i osoby s vazbou na ruské zpravodajské služby,“ uvedl Koudelka.
Ruské zpravodajské operace podle BIS také cílí na aktivity tamní opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou například konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, kde vystupují opoziční představitelé. BIS loni získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Ten podle kontrarozvědky pobýval v ČR a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.
BIS aktivně zasahuje proti snahám o porušování embarga na vývoz zboží do Ruska, preventivně monitoruje také hrozby spojené s možným nekontrolovaným šířením zbraní z místa konfliktu. „BIS zaznamenala snahy o reexporty obráběcích strojů, náhradních dílů k nim či chemikálií přes řadu třetích zemí,“ stojí ve zprávě. Z poznatků je zřejmé, že unijní opatření výrazně zkomplikovala Rusku přístup ke zboží využitelnému ve vojensko-průmyslovém komplexu.
Zaměstnanci ruské ambasády opouštějí Česko. První letadlo už odletělo |
Konflikt na Ukrajině má podle BIS dopad i na ruskojazyčný organizovaný zločin, pro který válka znamená nové příležitosti. „Někteří představitelé ruskojazyčného zločinu v ČR mají vazby na ruské zpravodajské služby a válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje riziko jak jejich přímého zapojení do subverzních akcí, tak prostého působení v roli servisních struktur,“ píše BIS. Eviduje také pokusy o využití ČR pro legalizaci peněz z Ukrajiny či Ruska.
Aktivní přítomnost čínských špionů
Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali v loňském roce v budování kontaktů s politickými představiteli v Česku napříč politickým spektrem. Čínští zpravodajští důstojníci a zástupci stranických organizací se zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny, píše kontrarozvědka.
Číňané se i nadále soustřeďují na české akademiky, BIS opakovaně označuje za obzvlášť rizikové výjezdy akademiků do Číny. Tamní zpravodajské služby totiž preferují navázání kontaktu na čínském území.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se podle BIS loni zvýšil čínský zájem o situaci v Evropě, vedlo to mimo jiné k intenzivnějším aktivitám v oblasti kybernetické špionáže. V Česku se útoky uskutečnily v několika vlnách a postupem času byly sofistikovanější. Atraktivitu České republiky pro čínské kyberútoky loni zvýšilo i předsednictví v Evropské unii.
Čína tlačí do voleb v Kanadě své kandidáty, varují tajné služby. Trudeau mlčí |
Čína podle BIS pokračovala loni v Česku v uplatňování svého vlivu a postavení v politické i vojenské oblasti. „Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali i v roce 2022 v budování kontaktů s politickými představiteli napříč politickým spektrem. Čína zároveň v českém prostředí k prosazování svých zájmů a získávání informací stále intenzivněji využívá členy krajanské komunity,“ uvedla BIS.
Zpravodajci se podle kontrarozvědky zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny. „K tomuto účelu využívá Čína i zavedenou spolupráci s některými představiteli českého mediálního prostoru,“ píše BIS.
ČR by si na radu BIS měla zmapovat, kde je zranitelná u dodávek z Číny a hledat vhodné alternativy. Možnosti čínského nátlaku jsou podle české zpravodajské služby řádově vyšší než u Ruska.
Ruská vojenská invaze na Ukrajinu přiměla Čínu, aby zvýšila svůj zájem o situaci v Evropě. Posílily kvůli tomu kyberšpionážní aktivity Číny v celém regionu včetně ČR. V Česku se to projevilo například spear-phishingovými útoky zacílenými v několika případech na státní instituce.
„Jména těchto institucí byla v některých případech zneužita tím, že se útočníci snažili vydávat za jejich zaměstnance či představitele,“ uvedla BIS. Útoky měly několik vln a postupně byly sofistikovanější, případně cílily na menší počet cílů. „V některých případech došlo k zacílení pouze na jednotlivce,“ konstatuje BIS. Dodává také, že Čína se nadále snažila potírat aktivity spojené s Tchaj-wanem či Tibetem.
Ruští hackeři a dezinformátoři trápí stále ČR
Kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v ČR podle BIS loni mírně poklesly. Narostla ale činnost hacktivistických skupin, útočily na instituce i firmy. Kontrarozvědka to ve výroční zprávě za rok 2022 vysvětluje tím, že část ruských kapacit byla vázána na Ukrajině kvůli ruské vojenské invazi do země. Narostla však činnost tzv. hacktivistických skupin, které se prostřednictvím útoků na instituce i firmy mstily za českou podporu Ukrajině.
Zničíme české portály, píší proruští hackeři. Ochromili weby policie či letiště |
Loni podle BIS vyčnívala dlouhodobá kyberšpionážní kampaň, která se zaměřuje na cíle z prostředí mezinárodních vztahů a diplomacie, a to s téměř globálním rozsahem. „Intenzitu kampaně lze hodnotit jako mimořádně vysokou,“ píše BIS. Podle ní se podařilo krátkodobě napadnout několik e-mailových schránek na oficiální doméně české státní instituce, které pak sloužily k rozesílaní dalších škodlivých zpráv.
BIS ve zprávě také zmiňuje, že mezi uprchlíky z Ukrajiny neodhalila žádného islamistického radikála. Ruská invaze na Ukrajinu měla mít na hrozbu islamistického terorismu minimální dopad.
Česká dezinformační scéna se podle BIS po zahájení ruské invaze od tématu covidu-19 vrátila k podpoře ruských aktivit, na které se v minulosti zformovala. Hrozící nedostatek energetických komodit loni vzbudil pozornost také dalších soukromých subjektů, které se snažily využít situaci ve svůj prospěch a co nejvíce vydělat.
Kontrarozvědka se ve zprávě také šířeji věnuje obsahu, který vytváří umělá inteligence. Rozvoj takzvaných syntetických médií podle ní může v budoucnu dovolit zpochybňovat reálné události, prohlášení či důkazy.
