Například běloruský konzul v Praze Vladzimir Kurankou počátkem letošního roku řekl, že po případném zavedení víz pro občany jeho země lze následně očekávat podobný krok i od běloruských orgánů. Vízy ohrožené země, mezi kterými je například i Rumunsko, se nejen při diplomatických jednáních snaží jejich zavedení zabránit.
Podobně rychlé zavedení víz například pro Ukrajinu, jejíž mnozí občané v ČR pracují nelegálně, ministerstvo zahraničí zatím neplánuje. Ministr vnitra Václav Grulich přitom v červnu prohlásil, že ČR by mohla nejprve zrušit bezvízový styk právě s Ukrajinou, a to již od 1. listopadu.
Celkovou koncepci vízové politiky schválila vláda 23. srpna, v době Kavanovy nepřítomnosti, což ministr neuvítal. "Znamená to, že postupně, během září, října a listopadu, bude vláda projednávat výpovědi těch dosavadních dohod," řekl tehdy mluvčí vlády. Zářijové projednávání se ale posunulo až na pondělí. Cílem koncepce je sladění vízové politiky ČR se zeměmi EU a Schengenskou dohodou, upravující režim na vnitřních hranicích zemí EU, zdůraznil v srpnu mluvčí.
Znovuzavedení vízové povinnosti by se podle dostupných informací mělo týkat například také Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska a Turkmenistánu, ale i Rumunska nebo Bulharska. Kavan přitom v minulosti uvedl, že právě s posledními dvěma zmíněnými zeměmi by vízový režim ČR neměla zavádět brzy.
Představitelé vízy ohrožených zemí varují například před negativními dopady na vzájemné hospodářské vztahy.
