Kvůli možnému šíření ptačí chřipky a afrického moru prasat budou v Česku od pondělí platit mimořádná veterinární opatření. Nemoci se objevily v příhraničních oblastech Německa a Polska.
„Prasečí mor, jemuž se odborně říká africký mor prasat, se ve své domovině v Africe přenáší především pomocí klíšťat, dále i tělními tekutinami kontaminovaných zvířat. Jeho symptomy jsou podobné tomu, jak se u lidí projevuje třeba ebola. Zčervenalé špičky uší, dochází k poškození žilních vlásečnic, k výtoku krve do tkání, prasata na něj uhynou rychle od nakažení, virus je velmi silně smrtící, k uhynutí dochází tak týden po tom, co se zvíře nakazí,“ říká virolog Černý.
„Tento virus se týká pouze prasat, nebezpečný pro člověka je jen tím, že může velmi rychle ve velkém ničit masný průmysl,“ dodává Černý. Africký mor prasat se vyskytl v České republice před třemi lety a vloni se nám ho podařilo vyhubit jako jediné zemi v Evropě. To ohnisko bylo ve Zlínském kraji a různá opatření dokázala šíření zamezit a ohnisko tak vyhaslo. „Šance, že by tedy tento virus přeskočil na člověka a zmutoval, se blíží nule,“ dodává evoluční virolog.
Ptačí chřipka na člověka přeskočit může
V Evropě bylo v posledních týdnech hlášeno několik ohnisek ptačí chřipky. Podskupina chřipek, kterým čelíme každou chřipkovou sezonu, je jim blízce příbuzná. Ptačí chřipky se na člověka přenést mohou, nejznámější příklad je z Asie, kde to byl subtyp H5N1. Tyto viry jsou podle Jiřího Černého velmi nebezpečné, vyvolávají závažná respirační onemocnění a procento úmrtí může být vysoké, až 60procentní.
Africký mor postupuje k hranicím. Stát zaplatí 3000 Kč za uhynulé prase |
A jak se stane, že se virus přenese z ptáka na člověka? Existují dva způsoby. Buďto si virus najde mezihostitele a u něj se zkříží s lidským virem. Chřipkový virus jako takový má totiž segmentovaný genom a v případě, že dva typy chřipky nakazí jednoho hostitele, pak je u něj reálné, že zmutuje. Jenže my na takový zmutovaný virus nemáme vyvinutou imunitu a to pro nás jako pro lidstvo může být kardinální.
Druhým způsobem přenosu chřipky z ptáka na člověka může být přímý přeskok viru z infikovaných ptáků. K tomu docházelo například u typů H5N1. Zde jsou v největším nebezpečí lidé, kteří jsou v úzkém kontaktu například s drůbeží. K těmto „přeskokům“ pak nejčastěji dochází v oblastech jižní a jihovýchodní Asie, v místech, kde lidé často žijí s drůbeží i pod jednou střechou.
Králičí myxomatózu zavlekl do Evropy veterinář
Divoce žijící králíky na Mladoboleslavsku postihla nákaza myxomatózou. Na ulicích a trávnících mezi domy tak denně sbírali strážníci městské policie desítky zdechlin. „Je to virus, který je příbuzný s virem pravých neštovic,“ říká v Rozstřelu virolog Jiří Černý. „Původní výskyt byl v Americe a to jak Severní, tak Jižní. Do Evropy byla myxomatóza zavlečena na začátku 50. let, kdy jeden švýcarský veterinář chtěl chorobu použít jako prostředek proti volně žijícím králíkům, kteří mu dělali neplechu na jeho pozemcích.
Veterinář virus vypustil a během několika let se nemoc přehnala přes celou Evropu a způsobila ohromné ztráty mezi králíky, protože je pro ně velmi smrtící. Ztráty byly velké jak u volně žijících, tak u domácích králíků. Někde vyhynulo až 99 procent jejich populace. Pak ale došlo ke koevoluci a z populace se postupně vyselektovali jedinci, kteří vůči viru byli alespoň částečně imunní. Dnes je úmrtnost asi 50 procent, pro domácí králíky můžeme dnes použít dostupnou očkovací vakcínu,“ říká Černý.
A jak se dostane myxomatóza k domácím králíkům, když jsou zavřeni v klecích? Podle Černého to může být i přes bodavý hmyz. Co se týče rizika nákazy pro ostatní živočišné druhy včetně člověka, myxoma virus je ve srovnání s chřipkou velmi málo nebezpečný. „I pro zajíce, kteří jsou s králíky příbuzní, je to riziko minimální,“ podotýká v rozhovoru virolog.
Která zvířata jsou „ideální“ pro přenos a mutaci viru?
„Mezi živočichy, u nichž dochází k virovému přenosu i nebezpečným mutacím nejčastěji, jsou to prasata a pak různí hlodavci. V posledních dvaceti letech se ukazuje, že do této skupiny patří i netopýři, protože mají velmi účinný imunitní systém a viry se pak u nich neprojeví v plném patologickém potenciálu daného kmene jako třeba u nás u lidí.
Netopýři pak viry ideálně přenášejí dál. „Když se budeme ptát, které viry mají největší potenciál, za mě osobně je to skutečně chřipka. A to z toho důvodu, že má onen segmentovaný genom, který si může jednotlivé jeho části kdykoliv vyměňovat. V případě, že dojde ke koinfekci – tedy potkání se dvou různých infekcí – se následně v organismu mohou selektovat ve skutečné virové zabijáky. Všechny tyto procesy probíhají náhodně a tím, že se dějí častěji, jako například v dnešních velkochovech, zvyšuje se pravděpodobnost výskytu vysoce patogenní linie viru,“ říká virolog.
Dánsko a hubení norků
Od června do dnešních dní objevili v Dánsku u 214 lidí unikátní verzi nového koronaviru související s chovem norků. Podle virologa Jiřího Černého není tento nový typ ani sám o sobě tak nebezpečný, ale jeho šíření by zhatilo vývoj hned několika vakcín proti nemoci covid-19, do nichž se investovalo mnoho vědecké práce i peněz. Svět je nyní na pokraji velké vakcinace látkou či látkami, které se budou snažit nám vytvořit v těle imunitu vůči stávajícímu koronaviru. A to, co se děje v Dánsku, může přivodit problém, že na virus, který zmutovat přes norky, by všechny vakcíny proti SARS-CoV-2 jednoduše nefungovaly.
Prasečí mor je už v Sasku, v Česku hrozí stavby ohradníků i vybíjení chovů |
A je tedy obhajitelným řešením vybíjet ve velkém chovy norků? Podle Černého je nutné zareagovat a provést všechna opatření, aby se daná mutace nerozšířila do celého světa. „Vybití populace norků v Dánsku tak dává smysl.
„Já ale obecně nejsem příznivcem chovu norků a kožešinových zvířat. Tyto chovy jsou totiž poměrně velkým rizikem z důvodů dalších nákaz a nejsem toho příznivcem ani jako člověk ani jako vystudovaný biolog. Tato zvířata jsou šelmy a pro svůj život potřebují volnost a pohyb a nikoliv klece,“ dodává virolog Černý.
Domácí mazlíčci a koronavirus
Z části se koronavirus týká i domácích mazlíčků. Jak připomíná Černý, bylo prokázáno minimálně u psů a u koček a také u křečků, že se virem SARS-CoV-2 mohou nakazit. U psů prý infekce probíhá celkem bezpříznakově a virus se u nich moc nemnoží. Může být ale pes přenašečem? „Pravděpodobně ne. Kočky ale přenašeči být mohou, už byl prokázán přenos z jedné kočky na další. Přenosu z kočky na člověka si zatím nejsem vědom. Pokud jsou, tak z epidemiologického hlediska to nebude nic zásadního,“ dodává Černý.
Problematika přenosu pandemie mezi zvířecí populaci motivovalo i vznik Centra infekčních nemocí zvířat při České zemědělské univerzitě v Praze. To bude kromě základního výzkumu poskytovat služby chovatelům a umožní jim testování jejich zvířecích svěřenců.
„Původně zvířecí nemoci, které získaly schopnost infikovat člověka, tvoří dominantní podíl v rámci všech lidských infekčních chorob. Ty představují riziko nejen pro člověka, ale i pro domácí a volně žijící zvířata, která mohou sloužit jako rezervoár lidských nemocí. Epidemie infekčních nemocí u hospodářsky významných zvířat mohou způsobit nedostatek potravy,“ uzavírá v Rozstřelu evoluční virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství a jeden ze zakládajících členů nově vzniklého centra.
