Koaliční vláda připravuje důchodovou reformu. Spekuluje se o různých variantách, které by pro mladší ročníky znamenaly jít do důchodu později než v 65 letech. Buď v 67, nebo dokonce v 68 letech. Koalice v tom zatím nemá jasno. Co si o tomto záměru myslíte, jde vládní pětikoalice správným směrem?
Je potřeba se na to podívat z hlediska faktů. Účet na důchody je v podstatě poměrně jednoduchá rovnice o několika málo proměnných a těmi jsou výše sociálního pojištění, poměr mezi reálnou mzdou a výší důchodů a pak je to věk odchodu do důchodu. A o moc víc jich asi nevymyslí žádný ekonom ani znalec.
Jestliže se pohybujeme v tomto trojúhelníku, musíme si říct, jak ta která proměnná se může případně změnit. Pokud jde o výši sociálního pojištění, jsme už natolik vysoko, že tam cesta nevede. Poměr mezi reálnou mzdou a důchody se také nedá příliš natahovat. Jestli máme někde prostor, je to věk odchodu do důchodu. Ten samozřejmě souvisí nejenom s tím, jaká je míra dožití. Tím, že se prodlužuje průměrná délka života, se ale také zvyšuje úroveň lékařské vědy a zdravotní péče.
Na jednu stranu se může zdát, že je to přirozené, že se bude aktivní věk prodlužovat, a to včetně práce. Jestli se před několika desetiletími člověk, kterému bylo šedesát, považoval za starého, mně je 61 a za starého se nepovažuji. A myslím, že mnoho lidí to asi cítí stejně. Je tak celkem jasné, že máme-li mít vůbec nějaký důchodový systém, který bude lidem ze strany státu pomáhat, musíme si na něj vydělat. A pokud na to mít nebudeme, jediný způsob, jak ho udržet v tom stavu, v jakém je teď, beze změn, znamená zadlužit se.
Vláda to musí připravit „blbuvzdorné“
Když se vláda shodne a prosadí důchodovou reformu v parlamentu, nebudete ten, který by tomu oponoval, bránil z důvodu, že by s tím měl nějaký problém?
Já bych chtěl, aby to vláda připravila tak, že to bude, jak se říkalo kdysi v armádě, „blbuvzdorné“. To znamená, že připraví jasnou argumentaci, ta se bude opírat o modely, na nichž to bude vše jasně spočítáno, aby vláda a s ní samozřejmě i prezident mohl lidem vysvětlit, že máme-li do budoucna zajistit alespoň nějakou úroveň důchodů ze strany státu, prostě musíme udělat teď reformu a že reforma bude bolet, o tom není pochyb.
Ale je potřeba ji udělat, protože jinak důchodový systém zkolabuje. A dá se jasně ukázat, že zatímco jsme předloni měli dluh na důchodovém účtu asi 20 nebo 30 miliard, loni už to bylo 80 miliard. A pokud nic neuděláme, dluh bude narůstat. Samozřejmě to nepovede nikam jinam než ke kolapsu systému.
Vy jste prezidentské volby vyhrál rekordním počtem hlasů. Co si představujete nebo co si slibujete od těch následujících pěti let? Co chcete vlastně během svého mandátu hlavně prosadit?
Na jednu stranu se může zdát, že pět let je strašně dlouho, ale pokud uvážíme, že společnost je taková velká letadlová loď, kde změna kurzu neprobíhá ze dne na den, ale že to trvá dlouhou dobu, asi nemá smysl dělat si nějaké velké cíle.
Tím mým by bylo, aby došlo ke změně atmosféry ve společnosti, to znamená odklon od toho – ono to nejde, ono to nemá cenu. Stejně to vyřeší někdo za nás. Posun k takovému tomu aktivnějšímu a pozitivnějšímu vidění světa ve smyslu – my na to máme, my to zvládneme. My jsme ti, kdo může věci měnit, a máme všechny důvody pro to, abychom žili v pohodě, tak pojďme v pohodě žít. Myslím, že tohle se dá za těch pět let stihnout. Stejně jako se dá nastartovat mnoho různých procesů, které potom už mohou běžet, nechci říct samospádem, ale za řízení dalších lidí, kteří k nim přijdou a budou v nich vidět smysl.
A to je především několik reforem, které povedou k tomu, že náš stát bude fungovat lépe. Jednu jsme už zmínili, to je důchodová. Další reforma je daňová, které také nikam neutečeme. Další, která je možná ještě urgentnější, je reforma vzdělávacího systému, protože pokud máme udržet krok se světem, naprosto nutně potřebujeme změnit systém vzdělávání lidí.
Nejenom vzdělávání lidí ve školách, ale celoživotní, protože, jak jsem se dozvěděl ke svému poměrně nepříjemnému překvapení, asi 75 procent naší populace nemá zájem se v průběhu života dále vzdělávat. Prostě považují svoje vzdělání ze školy za dostatečné a dál už se chtějí jenom věnovat práci, případně žít z toho, co se kdy naučili. To je samozřejmě hodně nebezpečné, protože by se nám mohlo stát, že svět, který bude progresivnější, nám uteče.
Chci naslouchat těm, kteří měli pocit, že se jim nenaslouchalo
Vy se ve středu ještě před inaugurací vydáte do jednoho ze tří nejvíc strukturálně postižených regionů. Shodou okolností jednoho ze tří, kde měl větší podporu váš soupeř v prezidentské volbě. Chcete se seznamovat s tím, co tam ty lidi trápí, jak by se jim dalo pomoct. K čemu to konkrétně chcete využít? Budete přesvědčovat vládu Petra Fialy, aby neopomíjela tyto regiony, aby se soustředila víc na pomoc pro ně, aby se zlepšila třeba dopravní obslužnost, školství. Jak s tím naložíte?
Myslím, že vládu Petra Fialy k tomu nemusím přesvědčovat, protože z jednání, které jsem s ním měl, je evidentní, že si problému je velice dobře vědom. Dokonce vláda už plánuje i mnoho výjezdních zasedání po regionech.
Mým cílem je dát jasně najevo, že vnímám vítězství ve volbách ne jako vítězství své a svých voličů, ale jako závazek být prezidentem pro všechny a také jim naslouchat. Chci začít tím, že těm lidem opravdu naslouchat budu. A chci naslouchat především těm, kteří měli pocit, že se jim nenaslouchalo, že jejich problémy nikoho nezajímaly, že neměli možnost se k nim dostatečně vyjádřit. Proto jim tu možnost chci dát.
Zároveň bych si ale taky rád vytvořil skutečný obrázek na základě průřezu, který jsme si připravili pro tuto první návštěvu. Je to nejenom samospráva, ať už na úrovni obcí, ale také kraje. Jsou tam firmy, jsou tam školy, neziskové organizace. Rád bych si vytvořil takový průřezový obrázek o tom, jak občané vnímají účinnost opatření přijatých vládou. Co vidí jako zásadní problémy a samozřejmě pro mě vše bude podklad k tomu, jaká opatření ve vztahu k těmto krajům připravují. Jestli jsou dostatečná, případně na co by měli zaměřit větší pozornost.
Miloš Zeman s vámi v pondělí v Lánech mluvil o takzvaném prezidentském údělu i o tom, co on si pod tím představuje. Říká, že vidí rozpor mezi mandátem vzešlým z voleb a reálnými pravomocemi prezidenta. Neobáváte se i trochu toho, že během toho mandátu zjistíte, že pravomoci nejsou dostatečně velké?
Miloš Zeman to vnímá jako jeden ze zásadních rozporů mezi přímou volbou a pravomocemi, které jsou dány prezidentovi ústavou. Já to aspoň ze svého pohledu teď takhle nevidím, protože si myslím, že to není jenom o pravomocích, které prezident má specificky dané, ale je to také o možnostech, které má a které vlastně vyplývají z autority jeho funkce. Z možností přístupu k médiím, z možností přístupu k veřejnosti, vládě, parlamentu. A myslím si, že pokud bude prezident tyto možnosti plnohodnotně využívat, což Miloš Zeman nedělal, bude moci ovlivnit mnohem více než jenom jasným využíváním svých pravomocí.
Pokud někdy dospěji k tomu, že ani aktivní výkon funkce prezidenta není dostatečný, možná to uvidím podobně jako Miloš Zeman. Ale nemyslím si, že by k tomu mělo dojít, protože já vždycky jsem si říkal: využijme všechny možnosti, které máme, vyzkoušejme všechny možnosti, které jsou na stole, a teprve potom si stěžujme. Zatím nemám jediný důvod si stěžovat. Až vyzkouším, uvidím.
Největší ceremoniál republiky. Jak bude vypadat inaugurace Petra Pavla |
Chci mít jistotu, že prostory jsou v pořádku
Už jste třeba i po diskusi s ochranou službou Policie České republiky dospěl k názoru, zda a kdy se přestěhujete někam na Pražský hrad, například do Lumbeho vily, která je nedaleko od Hrzánského paláce, kde děláme rozhovor, a kterou využíval končící prezident Zeman se svojí rodinou?
To je všechno ještě otevřená otázka. Já jsem mluvil o tom, že budu chtít, aby prostory kanceláře prezidenta prošly technickou prohlídkou, považuji to za celkem standardní. Zvlášť potom, kdy proběhly informace o tom, jak v některých případech nestandardně postupoval ředitel kanceláře nebo poradce Martin Nejedlý, kdo všechno měl na Hrad přístup.
Myslím si, že je naprosto legitimní, když budu chtít mít jistotu, že prostory jsou v pořádku. To samozřejmě platí nejenom pro kancelářské prostory, ale platí to i pro další prostory využívané prezidentem a kanceláří prezidenta, takže týká se to samozřejmě i Lumbeho vily. Týká se to i zámku v Lánech, protože bych měl rád jistotu, že jdu do prostředí, kterému mohu důvěřovat.
Máte nějaký odhad, jak dlouho kontrola kanceláří třeba na Pražském hradě může trvat, jak dlouho ještě budete třeba i po inauguraci úřadovat tady z Hrzánského paláce a ne na Hradě?
Já mám informace od služeb, které technické prohlídky dělají. Je to v období dvou až tří týdnů.
Diplomacii i protokol na Hradě pod Pavlem povedou dva nynější velvyslanci |
Jmenovat Hladíka ministrem chci co nejdřív
Co se týče vlastně vašeho prvního počínání, poté, až 9. března složíte slib do rukou předsedy senátu pana Vystrčila, počítáte s tím, že krátce po inauguraci jmenujete už nového ministra životního prostředí pana Hladíka? Stihnete to ještě v březnu? Chcete třeba také ještě v březnu povýšit pana Koudelku, ředitele Bezpečnostní informační služby, do hodnosti generála?
Pokud jde o ministra životního prostředí, premiér názor nezměnil, trvá na tom. Já jsem avizoval, že nemám důvod v takovém případě stát jako překážka v cestě k efektivnějšímu fungování vlády. Rozumím tomu, že absence ministra, zvlášť v resortu, na který teď padá mnoho povinností, by určitě nebylo dobře. Takže bych se snažil udělat to co nejdřív.
Pokud jde o jmenování do generálské hodnosti, bylo zvykem, že se to vždycky dělalo při nějaké slavnostní příležitosti a termíny základní byly dva, jeden v květnu, jeden v říjnu. Jestli to budeme dělat k tomu květnovému termínu nebo jestli najdeme nějaký jiný, bude na domluvě i s vládou. Já bych si samozřejmě přál, aby to bylo důstojné, ale taky aby to bylo v nejbližším možném termínu.
PŘÍLOHA PREZIDENTSKÉ VOLBY |
Jak jste aktuálně daleko se skládáním svého hradního týmu a hledáním ředitelů jednotlivých odborů?
My jsme teď vedli mnoho jednání s lidmi, kteří připadali v úvahu. Některé jsme si vytipovali sami, jindy nám byli doporučeni. Jen za poslední dny byla rozhovorů opravdu spousta a zatím mohu potvrdit další dvě jména. Jedno na pozici šéfa protokolu je Tomáš Pernický, dosavadní velvyslanec v Bělorusku. Je to člověk, který má za sebou nejenom diplomatickou kariéru, protože sloužil na ambasádách v Gruzii, na Ukrajině a teď v Bělorusku, ale taky dlouhé roky pracoval v protokolu ministerstva zahraničí. Je člověk, který po odborné stránce, ale i lidské naprosto splňuje kritéria, takže jsme se dohodli na spolupráci.
Dalším je šéf zahraničního odboru, stávající velvyslanec při EU Jaroslav Zajíček. Takže to jsou další dvě jména, která mohu potvrdit. A s dalšími lidmi zatím vedeme pohovory, takže až bude jasno, přidám další.
Už jste měl schůzku s panem bývalým poslancem Farským z hnutí STAN, který sám potvrdil, že se máte potkat kvůli nějaké konzultaci, že by vám radil v politických otázkách?
Zatím jsme spolu nemluvili. Mě mrzí, že některé věci zbytečně utíkají ven v době, kdy jsou ve stadiu úvah, Já jsem se s Janem Farským setkal v minulosti v době, kdy byl poslancem a krátce potom, co odešel z funkce starosty v Semilech. Jako starosty si ho tam velice vážili, takže pro mě byl i dobrým zdrojem informací o komunální politice. I proto mě napadl jako jeden z lidí, se kterými bych si dokázal o vnitřní politice bavit. Ale nejsme zdaleka v tom stadiu, že bych mohl říct, že s ním počítám na nějakou funkci nebo že bych mu nějakou funkci nabízel, to ještě ne.
Kancléři ladí inauguraci Pavla. Připijí mu tři tisíce hostů, přijde i Zeman |
Zahrnu i některé agendy Danuše Nerudové
Budete nějak úžeji spolupracovat s vašimi soupeři v prezidentské volbě, kteří vás podpořili před druhým kolem? S bývalou rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, paní Danuší Nerudovou, a s Pavlem Fischerem, senátorem, šéfem zahraničního výboru?
Užší spolupráce s předsedou zahraničního a obranného výboru Senátu je celkem jasně nastavená, protože je předseda výboru pro oblast, která je mi blízká, tak určitě budeme v kontaktu častěji.
A pokud jde o Danuši Nerudovou, ta shodou okolností nedávno seděla na stejném místě, jako sedíte teď vy. Bavili jsme se o tom, jak některá témata, která pro ni byla důležitá, zahrnout do agendy nové kanceláře. Shodli jsme se, že nejenom ta témata budou obsažena, ale taky že by případně navrhla i jména lidí, kteří v její kampani na těchto tématech pracovali, aby na nich mohli pracovat i dál.
Neměla žádné požadavky ve smyslu, kolik a jakých míst by pro tyto lidi mělo připadnout v kanceláři, protože i podle jejího názoru většina z těch lidí je spíš takového kreativního zaměření, takže se nechtějí vázat žádnou funkcí. Ale byli by rádi v kontaktu a pracovali na těch projektech i dál, i když by to bylo na dálku. Ale rozhodně by chtěli být zapojeni, na tom jsme se shodli a budeme zřejmě asi v tomhle směru konzultovat i dál.
Ona sama v týmu vašich poradců nebude?
Zatím jsme něčem takovém nemluvili, takže nemůžu k tomu nic říct.
Vaše budoucí kancléřka Jana Vohralíková se sešla s Vratislavem Mynářem a ještě s Martinem Plíškem ze Sněmovny. Máte informaci, jak ta schůzka proběhla? Jak jste celkově zatím spokojen s předáváním kanceláře?
Z té schůzky zatím žádnou zpětnou vazbu nemám, ale v pondělí, když jsme se sešli s Milošem Zemanem, jsme se o tom bavili. On projevil vstřícnost a já jsem to ocenil. Žádal jsem o to, aby Vratislav Mynář vyšel Janě Vohralíkové vstříc s poskytnutím některých údajů o kanceláři, jako jsou například tabulky počtů o jejich obsazenosti, úroveň bezpečnostních prověrek a další věci, které jsou důležité pro to, abychom mohli začít uvažovat o nějakém sestavení týmu.
Zároveň jsem také požádal Miloše Zemana o poskytnutí protokolu z kontrolní zprávy NKÚ. Řekl, že pokyn Vratislavu Mynářovi vydá, takže předpokládám, že i na tom se domluvili. Zatím si nemohu stěžovat. Spolupráce, pokud jde o přípravu inaugurace, běží hladce. Tisková mluvčí mluvila i s Jiřím Ovčáčkem, taky se shodli na předávání, takže zatím nemůžu říct, že by docházelo k nějakému skřípání.
Protokol ze zprávy NKÚ z kontroly na Pražském hradě už máte, nebo ještě zatím ne?
Já právě nemám ještě zpětnou vazbu, jestli ho dostala v úterý nebo jestli ho dostane při další schůzce. Jak říkám, bylo potvrzeno Milošem Zemanem, že nám ho předají. Jde o to, že protokol byl vlastně pozdržen na základě pokynů orgánů činných v trestním řízení, proto nebyl ještě zveřejněn. A jediná cesta, jak se dostat k informacím v něm obsažených, byla vyžádat si je od Hradu. Hrad je samozřejmě dostal, ale nemůže je distribuovat dál, takže i z tohoto pohledu jsme se s nimi mohli seznámit jenom touto cestou. A podle toho, co mně říkal prezident NKÚ pan Kala, by k uvolnění mělo dojít během několika týdnů.
Bude možné vůbec zpětně zjistit, jestli třeba na Hradě nebyl skartován či nezmizel nějaký utajovaný materiál?
Nejvyšší kontrolní úřad řeší jednotlivé procesy, ne jejich obsah. Pokud jde o utajované skutečnosti, tam má působnost Národní bezpečnostní úřad. Ten v případě, že dojde k nějakým podezřením na porušení pravidel, upozorní orgány činné v trestním řízení.
Zeman odmítl společnou tiskovou konferenci se zvoleným prezidentem Pavlem |
Zeman se těší na svůj domeček
V médiích před pár měsíci kolovaly spekulace, že by Miloš Zeman po odchodu z prezidentského úřadu chtěl mít k dispozici přístup na zámek v Lánech, případně tam mít nějaké své prostory. O tom jste se spolu nebavili?
O tom nepadlo ani slovo. Naopak Miloš Zeman líčil, že se těší na svůj domeček (bungalov), ve kterém si bude hlavně číst. Zmínil, že si případně někde zřídí nějakou malou kancelář, ale o využívání jakýchkoliv prostor Pražského hradu nebo zámku v Lánech nepadlo ani slovo.
Budete jako prezident dál jezdit na motorce jako vášnivý motorkář?
Doufám, že ano. Člověk by ani na Hradě neměl úplně ustupovat ze svého soukromí a aspoň část si ho zachovat, včetně koníčků.
A co se týče auta, necháte si Škodu Superb, který využívá Miloš Zeman, nebo nějak obměníte vozový park Hradu?
Nikdy jsem si nediktoval, jaké auto bych chtěl. Ať už jsem byl jsem náčelník generálního štábu, potom předseda vojenského výboru NATO nebo teď prezident. Vždy v těchto funkcích využívám to, co je k dispozici. Tohle má navíc v působnosti ochranná služba. Ta nakupuje vozy, které splňují určité bezpečností a další požadavky. Policie České republiky má vozidla značky Škoda, a to superby a enyaqy, a také vozidla BMW. Já budu využívat to, co bude ve vozovém parku ochranné služby a policie.
Symbolicky zůstanete věrný vozidlu české výroby. I když Škoda je vlastně už v německých rukou…
Já to beru pořád tak, že Škoda je česká značka, i když je v německých rukou. Na druhé straně si myslím, že nějaký přehnaný patriotismus, pokud jde o české výrobky, není v tomto případě úplně na místě. Všichni bychom měli respektovat jak ekonomická, tak bezpečnostní hlediska.
Vidím smysl i v tom, abych na cestách po České republice, případně na kratší vzdálenosti po Praze, jezdil vozem, který je úspornější. A na cesty do blízkého zahraničí, kde má smysl využít raději auto než letadlo, to nechám na policii, jestli zvolí prostředek, který je pro ně bezpečnější. V tomto případě je to limuzína BMW, která z hlediska bezpečnosti splňuje větší kritéria než superb.
Vrátím se ještě k inauguraci, v minulosti bylo tradicí na Hradě při této příležitosti uspořádat vojenskou přehlídku. Vaše kancléřka ale řekla, že to letos kvůli přítomnosti veřejnosti na nádvoří neplánuje. Nemrzí vás to jako bývalého vojáka?
Já jsem tyto přehlídky absolvoval vícekrát. Myslím, že to možná i armáda ocení, protože příprava takové přehlídky, zvlášť když je na ni jen několik týdnů, je velice náročná a nákladná. Aby byla inaugurace důstojná, k tomu stačí hradní stráž a ta se na to nepotřebuje dlouhodobě cvičit. Myslím, že bude lepší na třetí nádvoří místo vojenské přehlídky pustit veřejnost. Za to se na mě snad náčelník generálního štábu (Karel Řehka) zlobit nebude.
Budu mluvit i s britským premiérem
Nyní obrátíme list. Vy jste v předchozích dnech varoval před možným radikálním zvratem ve válce na Ukrajině v souvislosti s chystanou ruskou protiofenzivou. V pátek míříte na bezpečnostní konferenci do Mnichova, kde budete jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a dalšími státníky. Budou to skutečně jen zdvořilostní rozhovory, nebo budete i jako neinaugurovaný prezident řešit Ukrajinu a to, aby se zrychlilo tempo dodávek zbraní?
V takto urgentní věci, jako je bezpečnostní situace na Ukrajině, není možné řešit, jestli je člověk zvolen nebo už i inaugurován. Využiji každou příležitost, kterou budu mít k dispozici, abych to, co v této věci cítím a vnímám jako důležité, těmto lidem řekl.
Ať už to bude prezident Macron, litevský prezident (Gitanas Nauseda) či britský premiér (Rishi Sunak), se kterým tam také budu mluvit. Je zapotřebí, aby se veškerá solidarita, které se dostalo prezidentu Zelenskému v minulém týdnu v Evropě ve verbální rovině, přetransformovala do konkrétní a velice rychlé pomoci ve formě vojenské techniky, kterou teď bude Ukrajina potřebovat.
Co od ruské protiofenzivy vlastně očekáváte?
Zpravodajské informace jak ze strany Ukrajiny, tak od našich spojenců říkají, že se může jednat skutečně o větší sílu, než jakou Rusko použilo před rokem na začátku války. Údaje hovoří o 300 tisících vojáků, asi 1 800 tancích, 430 obrněných vozidlech a spoustě dělostřeleckých prostředků. To je opravdu obrovská síla a v případě, že nebude Ukrajina dostatečně připravena takovému náporu čelit, mohlo by za určitých okolností dojít ke zvratu minimálně v tom, že by se změnila dynamika bojů na Donbase ve prospěch Ruska.
A vrátit to potom zpátky by stálo daleko větší úsilí a prostředky než to udržet pod kontrolou nyní. Myslím si, že by se teď mělo využít veškeré úsilí nebo každá možnost, jak podpořit Ukrajinu.
Nedělám si iluze, že změním postoj Francie
Myslíte si, že vaše slovo může sehrát nějakou roli v postoji Francie či Německa k dodávkám zbraní?
Nedělám si iluze, že teď přijde Petr Pavel a rázem změní postoj Francie. To v žádném případě. Na druhé straně ale cítím nutnost to říct. Jestli se nad tím někdo zamyslí, to je už druhá věc. Každopádně je to v tuto chvíli to jediné, co mohu udělat, a proto to udělám.
Miloš Zeman po celý svůj mandát neúspěšně usiloval o pozvánku do Bílého domu. Myslíte si, že třeba i vaše renomé u spojenců z působení v NATO k tomu může pomoci?
Nevidím prestiž v tom, jestli se někdo objeví v Bílém domě, nebo ne. Určitě by České republice slušelo, aby se její prezident po 30 letech dostal do Bílého domu či do Kongresu, ale na druhé straně kvalitu bilaterálních vztahů nelze měřit jen tím, jestli se někdo objeví v hlavním městě druhého státu.
My teď se Spojenými státy připravujeme bezpečnostních dohodu, která posune úroveň našich vztahů zase o velký kus dál a bude spíš záležet na tom, jak aktivní a hlavně věcně obsažná bude naše zahraniční politika než na tom, do jakých hlavních měst se podíváme.
Budete usilovat, abyste třeba do Washingtonu s paní ministryní obrany Černochovou jel společně, když bude ta dohoda dojednána?
V této konkrétní věci ne, protože dohoda má být připravena k podpisu na úrovni ministrů obrany. A naopak by to spíše působilo tak, že se to na naší straně snažíme posunout úroveň výš.
Summit NATO bude mít dopad na bezpečnost regionu
V předvolební kampani jste mluvil o tom, jak by se měla transformovat Visegrádská čtyřka. Česká republika bude od poloviny roku předsednickou zemí. Vy jste říkal, že by nebylo špatné, kdyby se V4 rozšířila na jakousi devítku států společně s Rumunskem, Bulharskem a třemi pobaltskými státy. Budete tento nápad nějak aktivně nastolovat?
V nejbližší době budu mít příležitost o tom mluvit s prezidentkou Čaputovou a s prezidentem Dudou. Rád bych slyšel i jejich názory na fungování V4 a případně jejich nápady, jak vylepšit její fungování. Jestli se dá transformovat, aby lépe plnila svůj původní účel.
Já v tom smysl vidím, protože subregionální úroveň spolupráce je velice důležitá i při prosazování našich zájmů v Evropské unii a NATO. Ale není to nutně agenda, kterou bych zásadně chtěl tlačit do našeho předsednictví. Jsem si vědom toho, že budeme během něj připravovat summit NATO, který proběhne v červnu. Ten bude mít naprosto klíčový vliv na bezpečnost všech zemí v našem regionu.
Už konzultujete s panem premiérem Fialou, s čím Česká republika pojede na summit NATO do Vilniusu?
Zatím jsme se nebavili o konkrétním obsahu, protože ten se teď tvoří. Proběhlo zatím zasedání náčelníků generálních štábů. Předpokládám, že před summitem někdy v květnu proběhne jednání ministrů obrany a zahraničí, a na těch se budou postupně tvořit jednotlivé body summitu. Předpokládám, že až se potkám s hlavami státu našeho regionu, i příprava pozic pro summit bude součástí agendy.
Andrej Babiš během kampaně říkal, že by chtěl v případě vítězství na Hradě uspořádat jakousi velkou mírovou konferenci. Máte i vy v hlavě nějakou velkou akci mezinárodního rozměru, kterou byste na Hradě chtěl uspořádat?
Akci přímo takového formátu ne, ale byl bych rád, abychom dokázali Hrad více otevřít právě těmto aktivitám. Ono už nyní těch akcí na Hradě probíhá poměrně dost, pouze ne o všech se vědělo. Každý rok tam je třeba konference Jagello 2000: Naše bezpečnost není samozřejmost. Byl bych moc rád, kdyby tam akcí probíhalo víc, ať už se budou týkat bezpečnosti, ekonomiky či životního prostředí.
Pražský hrad k tomu přímo vybízí a dodává akcím určitou váhu a symboliku. A když se vrátím k mírové konferenci, o které mluvil Andrej Babiš, já jsem ji rozhodně nijak nezatracoval. Jen říkám, že k ní může dojít, až Rusko splní alespoň základní podmínky. Dnes však nevyjadřuje sebemenší snahu o jakékoli mírové řešení. Dokud nebude na všech stranách alespoň elementární vůle k nějaké mírové dohodě, nemá smysl se bavit ani o mírové konferenci.
V okamžiku, kdy taková vůle bude, určitě by bylo dobré, aby se Česká republika nabídla jako země, která bude hostit takový summit. Zkušenosti máme, jsme i v geograficky příhodném prostoru, takže by to smysl dávalo. Ale musí k tomu být vůle na straně velkých hráčů, protože bez jejich iniciativy nic takového proběhnout nemůže.
Nejde jen o nového šéfa Ústavního soudu
Přemýšlel jste už o tom, kdo by mohl stanout v čele Ústavního soudu, když se Miloš Zeman definitivně vzdal myšlenky, že jmenuje nového předsedu? Vy jste v kampani naznačoval, že by kandidátem mohl snad být pan Baxa…
Jeho jméno jsem nevyloučil, ale ani jsem ho aktivně neupřednostňoval. Ale nepopírám, že je to člověk, který nejenom odborně, ale i lidsky požívá respekt a na takovou funkci by byl určitě vhodným kandidátem. V souvislosti s Ústavním soudem se většinou teď bavíme jen o předsedovi, ale bude nebo mělo by být doplněno sedm ústavních soudců, což je v podstatě polovina celého soudu.
Já bych rád zvolil co nejtransparentnější přístup. Budu k tomu mít v příštím týdnu jednání jak s Pavlem Rychetským, tak s odborníky na ústavní právo. Rád bych nejprve identifikoval skupinu lidí, kteří budou schopni navrhovat kandidáty i pro ně připravit okruhy otázek tak, aby potom mohlo proběhnout nějaké veřejné slyšení. Jakmile budeme mít jména těchto lidí, kteří budou, řekněme, odborným bodem a potom jména možných kandidátů, určitě se je dozvíte.
Svět v posledních dnech řešil sérii sestřelů čínských balonů a dalších neznámých objektů nad územím Spojených států a Kanady. Jak se na to jako bývalý předseda vojenského výboru NATO díváte? Hrozí podle vás mezi Čínou a USA nějaká eskalace napětí?
Nechci to zlehčovat, ale není to nic, co by tu nebylo v nějakých obměnách i v minulosti. Špionážní lety se prováděly vždy. To, že teď Čína využila balony, je mimořádně cenově efektivní způsob, je mnohem méně nákladný než třeba špionážní letadlo. Balon navíc může ve vzduchu zůstat velice dlouho. To, že se objevily nad Severní Amerikou, může být jen dílčím obdobím větší intenzity. Ale neznamená to, že bychom to měli vidět jako začátek nějaké větší eskalace mezi USA a Čínou. Je to celkem standardní věc.
