Nejvyšší soud rozhodnutím znovu zopakoval, že imunita se nevztahuje na verbální projev poslance ve Sněmovně, ale i na jeho další jednání. Když zajdu do extrému, znamená to tedy, že když například jeden poslanec napadne ve Sněmovně druhého a zmrzačí ho, že se nebude řešit ublížení na zdraví?
O něčem takovém se dosud nerozhodovalo. Zatím se rozhodovalo jenom o Vítu Bártovi, kdy se také konstatovalo, že imunita se vztahuje na výroky v souvislosti s činností poslance. Pokud ale, jak říkáte, někdo někoho napadne a lidově řečeno mu rozbije hubu, tak to asi není činnost poslance. Nicméně o tom zatím nikdo nerozhodoval a v době, kdy vznikala ústava a článek 27 se do ní dostal, tak těžko si někdo uměl představit, že tolik poslanců bude trestně stíhaných.
Žalobce Ivo Ištvan řekl, že trestní stíhání není zastaveno, vy zase říkáte, že policisté a žalobci musí Tluchoře a Šnajdra vyjmout z trestního řízení. Znamená to tedy, že policisté to stíhání vést mohou, pokud tam najdou nějaké podezření, které souviselo s činností politiků mimo Poslaneckou sněmovnu?
Co udělá žalobce a policisté je jejich věc. Nejvyšší soud rozhodl a v tuto chvíli nemůžu odůvodnění komentovat, protože obvinění, kteří jsou ve vazbě, ho neznají. Pokud něco řeknou advokáti, je to jejich věc, ale my to skutečně nyní nebudeme více rozebírat, aby se to obvinění nedozvídali přes média.
Názor ústavního právníkaÚstavní právník Jan Kysela iDNES.cz řekl, že nesouhlasí s rozhodnutím Nejvyššího soudu. "Nejvyšší soud zcela neadekvátně vykládá Ústavu v rozporu s praxí, bez zohlednění konstrukce řádů obou komor parlamentu," tvrdí Kysela. Podle něj tyto konstrukce předpokládají, že projev je verbálním vyjadřováním se na půdě parlamentu. "Nejvyšší soud v kauze Víta Bárty a nyní znovu přichází k závěru, že projev není to, o čem mluvím, ale v zásadě jakékoliv jednání poslance, které se odehrává na půdě Sněmovny a nějakým způsobem souvisí s jeho politickou činností. To by samozřejmě bylo možné, ale muselo by to být napsáno v Ústavě a tam to napsáno není. Takže je vlastně věcí Nejvyššího soudu, jaká všechna jednání bude, nebo nebude považovat za jednání související s politickou činností," tvrdí právník. |
Kdy tedy odůvodnění zveřejníte?
Jakmile bude doručeno všem účastníkům, kteří jsou ve vazbě a oni se s ním seznámí. To může být otázka pár dnů.
Odvolání není možné, nelze rozhodnutí Nejvyššího soudu zvrátit jinak?
Ne, je to konečné a nelze s tím nic dělat. Podle trestního řádu je pouze Nejvyšší soud příslušný k tomu, aby vyložil, na koho se vztahuje imunita a kdo se tedy vyjímá z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. To se také stalo a nikdo jiný nemá právo do toho zasahovat.
Úterní rozhodnutí, které dostali advokáti, má jen dvě strany...
My jim budeme ještě doručovat i odůvodnění, které třeba v jednom případě je na sedmi stranách. Takže bude to širší a do podrobností tam bude rozebráno, čeho se rozhodnutí týká. Na základě toho pak státní zástupce bude konat.
Rozhodnutí advokáti dostali po 16. hodině faxem. Není to poněkud pozdní čas na soudní usnesení?
Rozhodnuto bylo v úterý v pracovní době, tedy standardně do 16. hodiny. Nicméně protože ministerstvu spravedlnosti selhaly datové schránky, doručovalo se náhradní cestou, tedy faxem, a až po pracovní době, zhruba v 16:15.
Jakou prodlevu jste kvůli tomu měli?
Nevím, ale mohla tam být asi hodina. Snažili jsme se rozhodnutí doručit obratem, ale protože jsme zjistili, že klekly datové schránky, tak se doručovalo po pracovní době.
Byl to velký problém?
Stalo se to poprvé a byl to problém, protože jde o celé to řízení. My jsme skutečně museli co nejrychleji operativní cestou najít náhradní řešení, protože jsme povinni subjektům doručovat rozhodnutí výhradně datovou schránkou.
Má to nějaký praktický dopad na rychlost nabytí právní moci takového rozhodnutí?
Nešlo o žádné dlouhé zdržení, které by něco ovlivnilo. V tomto případě k tomu dojít nemohlo.
