Výsledky výzkumu druhové rozmanitosti, který provedl tým kolem iniciativy forestREplot, naznačily, že rostlinné druhy s takzvaným malým areálem, tedy územím, kde se přirozeně vyskytují, ubývají. Právě tyto druhy jsou podle Akademie věd často ty, které se přizpůsobily relativně malému množství živin v půdě.
„Naše příroda je poměrně přesycená dusíkem, je v ní velké množství živin. A právě to vyhovuje rostlinám, které jsou náročnější na živiny, a naopak tím trpí druhy, které živin potřebují přirozeně méně,“ popsal vedoucí oddělení vegetační ekologie Radim Hédl.
Rostlin s velkými areály, které preferují půdu bohatou na živiny, tak postupně přibývá právě na úkor ohrožených druhů. „Je to taková paradoxní situace oproti tomu, jak by to bylo v přírodě. Člověk s tím takto hodně zahýbal,“ konstatoval vědec.
Výsledky výzkumu podle vědců poukázaly na souvislost mezi emisemi dusíku, produkovanými hlavně spalováním fosilních paliv, a zvýšením rizika zmizení těchto rostlin.
Podle Hédla není snadné říci, o kolik klesl počet chráněných rostlinných druhů. „Velmi to závisí na konkrétním regionu a situaci,“ doplnil.
Rozsáhlá databáze
Vědci zkoumali rozsáhlou databázi záznamů z 68 lokalit po celé Evropě. Zaměřili se na to, jak se v posledních desetiletích měnil výskyt 1 162 rostlinných druhů. Podle Hédla vědci pracovali i s údaji starými až 50 let. Průzkum se týkal zhruba 15 zemí především ve střední a severozápadní Evropě.
Podle akademie jsou výsledky výzkumu znepokojující i proto, že řada zkoumaných lokalit je na chráněných územích. Situace v hospodářských lesích může být horší.
„Narůstajícímu znečištění můžeme úspěšně bránit i změnou hospodaření a pěstovat strukturně bohaté lesy, které budou lépe odolávat i následkům spojeným s klimatickou změnou,“ upozornil Petr Petřík, koordinátor Platformy pro krajinu při Botanickém ústavu Akademie věd.
