Analýza britské společnosti Emission Analytics přinesla překvapivé zjištění. Škodlivé částice vznikající opotřebováváním pneumatik a brzd jsou velmi vážným ekologickým problémem, který je dále zhoršován rostoucí popularitou velkých těžkých vozidel, jako jsou SUV, a také poptávkou po elektrických vozidlech. Ty jsou kvůli bateriím těžší než klasická vozidla, takže se jejich pneumatiky opotřebovávají rychleji.
Tyto emise nikdo nereguluje. Všichni se zaměřují jen na CO2, které proudí z výfuku. Právě na jejich snižování tlačí evropské normy a předpisy. Jenže spektrum škodlivin, které letí z výfuku, a nejen z něj, je mnohem větší. Kromě emisí oxidů dusíku (NOX) jsou to také prachové částice. A ty negeneruje jen spalovací motor.
Takzvané nevýfukové emise (NEE z anglického non-exhaust emissions) jsou částice uvolňované do vzduchu při opotřebení brzd, pneumatik, ale i povrchu vozovky nebo vířením prachu ze silnic v důsledku jízdy vozidel.
Nejde o skleníkové plyny, ale o prachové částice, které významně zhoršují kvalitu ovzduší. Podle Emission Analytics jsou až tisíckrát horší. Přesněji se nazývají pevné části PM10 a PM2,5. Číslo udává vždy maximální velikost prachových zrnek v mikrometrech. Pro srovnání – lidský vlas má v průměru 50-70 mikrometrů. Problém je, že čím je částice menší, tím dále se v lidském těle dostane a může způsobovat problémy.
Právě kvůli nim dnes mají všechny naftové motory bez výjimky filtry pevných částic a nyní je plošně automobilky nasazují i na benzinové motory vybavené přímým vstřikováním paliva.
Částice nad 10 mikrometrů buď zachytí sliznice nebo třeba chloupky v nose, člověk je dokáže vykašlat. Ty menší se v těle hromadí a usazují se především v plicích a skrz ně se mohou dostat až do krevního oběhu. Automobilová doprava podle studie „může“ až za 60 % všech emisí PM2,5 a 73 % PM10.
Podle studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise, bude v roce 2030 z brzd a pneumatik pocházet 90 procent nebezpečných pevných částic, které auta vytvoří.
Společnost Emission Analytics provedla i reálný test na silnici s rodinným hatchbackem nespecifikované značky. Na zcela nových a správně nahuštěných pneumatikách emitovala auto 5 800 mikrogramů těchto částic na kilometr. Přitom limit stanovený pro pevné částice z výfukových plynů je pouze 4,5 mikrogramu. To znamená, že pneumatiky emitují 1289x víc pevných částic. Na podhuštěných nebo opotřebených pneumatikách by byl výsledek ještě horší.
„Děsivé je, že zatímco emise výfukových plynů byly po mnoho let přísně regulovány, opotřebení pneumatik je zcela neregulované. S rostoucími prodeji těžších SUV a elektrických vozidel poháněných bateriemi jsou emise NEE velmi vážný problém, “ konstatoval analytik společnosti Richard Lofthouse. Cestou je snižovat hmotnost vozidel a vyvíjet pneumatiky, které se méně opotřebovávají. Podobná snaha by měla ve vývoji směřovat také k brzdám.
Výrobci už několik let pracují na speciálních štítech zachytávajících prachové částice z otěru brzd. Objektivy špionážních fotografů před rokem zachytily prototypy Volkswagenu Golf, který toto zařízení testoval.
Podle neoficiálních zpráv testoval filtrační zařízení vyvinuté dodavatelem pro autoprůmysl Mann+Hummel, ten uvádí, že jen v Německu je za rok vypuštěno do ovzduší deset tisíc tun prachu z brzd.
Mann+Hummel pracuje se štítem třmenu a brzdového kotouče, pod kterým je výměnný filtr zachycující částice. Francouzská firma Tallano má patentovaný vysavač, který z každého kola při brzdění odsává uvolněný prach (více čtěte zde).
Magazín Autobible v souvislosti s tím připomíná prohlášení Martina Hrdličky, vedoucího vývoje podvozku a agregátu ve Škodě Auto, podle kterého před sebou mají i z tohoto důvodu velkou renesanci bubnové brzdy: „Jsou totiž zapouzdřené, takže z nich prach neuniká tak snadno jako z otevřených kotoučových.“
Mladoboleslavské vývojové centrum Škody jménem Česana vyvíjí bubnové brzdy pro celý koncern Volkswagen. Když se rozhodne v rámci VW o vývoji zcela nového modelu například pro jihoamerický trh, který bude mít na zadní nápravě bubnové brzdy, objedná si jejich vývoj právě u Škodováků.
