Děti Země anketu Ropák roku uspořádaly v letech 1993 až 2022. „Po této době ale usoudily, že je možné ji ukončit, neboť splnila svůj hlavní porevoluční účel: sarkastickou formou zdůraznit osoby, které podporovaly, prosazovaly či dokonce prováděly nějakou antiekologickou činnost, upozornit veřejnost na činnost ekologického hnutí a vytvořit delší historický přehled závažných antiekologických témat ČR,“ uvedl Miroslav Patrik za pořadatele.
Spolek dával antiekologické Ropáky především politikům, prvním držitelem Ropáka se ale za rok 1992 stal ředitel podniku Vodohospodářské výstavby Bratislava Július Binder za vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros.
Téměř všichni ocenění jsou muži, jen v roce 2020 dostala Ropáka roku tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová za ANO za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona. Ocenění získal jako prezident v roce 2013 například Miloš Zeman, o 20 let dříve jako předseda české vlády Václav Klaus z ODS.
Brabec dostal Ropáka za „rozměklost“, Cimprichová má perlu za fotosyntézu |
Pokračuje anketa o antiekologický výrok Zelená perla. Výroky z roku 2022 může do půlnoci neděle 11. června posílat kdokoliv na e-mail dz.brno@ecn.cz, a to s uvedením znění, zdroje a autorů. Formulář pro vyplnění je na webu. Výsledky nového ročníku zveřejní sdružení 30. června.
Zelenou perlu 2021 loni získala místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichová, a to jako první žena v historii ankety. Podle ekologických aktivistů v předvolební debatě řekla: „Rostliny potřebují kysličník uhličitý na fotosyntézu, aby vyráběly kyslík. Nevím, jak dalece se chce tento kysličník uhličitý snížit... A z čeho budou ty rostliny žít? Z čeho nám budou vytvářet kyslík?“ Šlo o odpověď na otázku, zda Evropská unie bude v roce 2050 skutečně takzvaně uhlíkově neutrální.
Ropák byl sice anticena a jeho nositelé by se jím podle všeho neměli chlubit, našly se ale i výjimky. V roce 2007 například někdejší senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera z ODS řekl, že mu udělením ceny ekologové dali hezký dárek k jeho svátku a že ceny si váží, protože se ocitl ve stejné společnosti jako prezident Václav Klaus. O dva roky později pak tehdejší pražský primátor Pavel Bém z ODS řekl, že má z Ropáka „mimořádnou radost“ a ocenění považuje za poctu i pro obchvat kolem Prahy.
26. dubna 2019 |
Ve třicetileté historii ankety se ale vyskytl kvůli udělení Ropáka i soudní spor, který pořadatelé prohráli. V lednu 2007 se na základě verdiktu Vrchního soudu v Olomouci omluvili bývalému řediteli Unipetrolu Pavlu Švarcovi za tvrzení, jimž odůvodnilo udělení ceny Ropák roku 2002. Švarcovi vadila jedna formulace v odůvodnění udělení ceny.
Titul Ropák roku mu sdružení Děti Země udělilo mimo jiné „za osobní angažovanost na přidělení několikamiliardové veřejné zakázky na sanaci Spolany bez výběrového řízení, což nyní šetří policie a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže“. Švarc toto tvrzení popřel. Krajský soud Brno mu dal za pravdu, což pak potvrdil olomoucký soud.
Název ceny inspiroval mystifikační „dokumentární“ film režiséra Jana Svěráka z roku 1988 s názvem Ropáci. Smyšlený Ropák bahnomilný (Petroleus mostensis) je v něm vykreslen jako tvor libující si v pobytu v životním prostředí zničeném člověkem. Svěrák si v červnu 1989 ze Spojených států odvezl prestižní ocenění americké Akademie filmového umění a věd, takzvaného studentského Oscara, a jím vymyšlená zvířata se stala jedním ze symbolů ničení přírody.
