"Bohužel je to tak, že někteří rodiče se nyní snaží dávat své děti do ústavu. Děti se k nám dostávají na žádost rodičů," řekla Vodičková.
Neupřesnila ale, kolik takových případů Klokánky řešily. Vodičková odhaduje, že s úpravami sociálních dávek a úspornými balíčky bude podobných rodin přibývat.
Podle šéfky Fondu ohrožených dětí (FOD) zůstali rodiče bez práce, zaměstnání nemohou dlouho najít, nejsou schopni platit nájem a nemohou své děti zajistit.
Vodičková míní, že stát by měl těmto rodinám, které se chtějí o své děti starat, pomáhat. Měl by jim poskytnout potřebné příspěvky, sociální byt či v případě potřeby chráněné bydlení. "Pokud je mezi dětmi a rodiči citová vazba, nedá se ničím nahradit," podotkla šéfka FOD.
Většinu dětí do Klokánku posílají sociální pracovníci
Nejvyšší soud minulý týden rozhodl o tom, že chudoba a špatné podmínky rodin nejsou důvodem k tomu, aby jim úřady odebraly děti a poslaly je do ústavu.
Klokánky většinou přijímají čtyři z pěti dětí na doporučení sociálních pracovníků, a to po následné dohodě s rodiči. Ostatní posílá do těchto zařízení soud.
Sedmdesát procent chlapců a děvčat se po upravení poměrů vrací do původní rodiny. Dítě podle FOD v Klokánku pobývá v průměru šest měsíců.
Tyto azylové domovy mohou děti ale přijmout i na žádost rodičů či zákonných zástupců. Po zlepšení podmínek v rodině je pak možné pobyt zase ukončit. Týraní, zanedbávaní a zneužívaní chlapci a děvčata se mohou do Klokánku dostat i na vlastní žádost a proti vůli svých rodičů. V zařízení zůstávají do doby, než soud rozhodne o jejich dalším osudu.