Shrnuto: rozhodnutí o umístění (či neumístění) americké vojenské základny v Česku se blíží, ale rozhodnuto zdaleka není. Několik sporných bodů dál existuje. A jednat by se mělo především na české politické scéně. Proč?
To, co Mirek Topolánek řekl, byla totiž jen politická proklamace, která měla před jednáním s Bushem v Bílém domě uklidnit Američany, kterým velmi záleží na tom, aby se radar u nás a rakety v Polsku skutečně jednou ocitly.
Dále to byl vzkaz domácí politické scéně. Ten zní: vláda bude téměř jistě s radarem souhlasit, teď už jenom dopilujeme podmínky.
Pak je tím jasně naznačeno, že referendum v případě základny nebude, což rozlítí jak socialistickou a komunistickou opozici, tak odpůrce radaru, kterých není u nás málo.
Celá věc má dále několik ale... Vyjednávání ještě nejsou úplně uzavřena a neexistuje na všem absolutní dohoda. Ano, podle expertů, kteří s Američany přímo jednají, je už před dokončením hlavní smlouva (prý tak na 95 procent) a v ní ani jedna strana nespatřuje nějaké vážnější rozpory.
Pokud svými slovy myslel předseda české vlády právě toto, tak má pravdu. Jenže další kola jednání o bilaterální smlouvě SOFA k pobytu amerických vojáků se budou konat počátkem a koncem března a v ní nevyjasněné otázky existují.
Odhad je, že jednání v případě této dohody nebude možné ukončit dříve než za několik týdnů. A jeden ze sporných bodů je poměrně vážný. Američané trvají na tom, aby případné delikty jejich vojáků nepodléhaly české jurisdikci. Je to podobné podmínkám, které si vyjednali jinde v zahraničí.
Tato záležitost však bývá mimořádně citlivá, jak je vidět na případech znásilněných dívek v Japonsku či po "sestřelení" lanovky americkou stíhačkou s lyžaři v Itálii.
Nejde ani tak o to, že by pak americké úřady tvrdě netrestaly některé provinilce, ale existují i případy, které jsou velmi sporné, a hostitelské země, kde jsou jednotky Spojených států umístěny, bývají s rozhodnutím Američanů krajně nespokojené.
Připomínat, že to vždy vyvolává bouře u veřejného mínění, je zbytečné. Dále se bude jednat také o daňovém režimu, lépe řečeno o daňovém zvýhodnění na nákup některého zboží, které zde Američané potřebují. Stále neexistuje ani dohoda o několika otázkách týkajících se životního prostředí.
Problémem je i to, jakým poměrem se budou hradit případné škody způsobené činností základny třetím státům. Jistě, to je věc spíše nepravděpodobná, jenže teoreticky možná.
Daleko větším problémem do budoucnosti je, jak se ke smlouvám, které obě musí do parlamentu, zachová opozice. U komunistů je odpověď jasné ne. Bylo by však skutečně normální, aby se navždy proti tomu stavěla i sociální demokracie?
Co by se pak stalo, kdyby v roce 2010 třeba vyhrála volby a sestavila vládu? To by pak byla dál proti podobným smlouvám? Nebo by se je snažila dokonce zrušit?
Mirek Topolánek říká, je skoro hotovo. V případě smluv to bude úplná pravda zřejmě v blízké době. Ale neměl by on sám začít přesvědčovat o toleranci v případě radaru například Jiřího Paroubka? Ten tvrdí, že někdy "posouvá své názory". Co kdyby ho opět posunul zpátky? Kdysi už pro radar přece byl.
