Důvěra v Pavla je nadále vyšší než u jeho předchůdce. Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod 50 procenty. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod 30 procent. Navzdory následnému růstu už se před odchodem Zemana dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.
Důvěra ústavním institucím červen/červenec 2023
Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty, v poslední době ale přišel výraznější pokles. Podobné je to i se Sněmovnou. Senát si pohoršil o dva procentní body na 36 procent. U hejtmanů je důvěra na 43 procentech, což je rovněž pokles o dva procentní body. Důvěra v krajská zastupitelstva pak klesla dokonce o šest procentních bodů na 42 procent.
Důvěra v ústavní instituce červen/červenec 2023
Stabilně nejvyšší důvěru mají starostové a obecní zastupitelstva. Dlouhodobě se drží nad 60 procenty. U obecních zastupitelstev je to nyní 62 procent, což je ale o čtyři procentní body méně než v předchozím průzkumu. Starostové si pohoršili o dva procentní body na 65 procent.
Důvěra Čechů ve stát klesla, pohoršila si i krajská zastupitelstva |
S politickou situací v Česku je nyní spokojeno 15 procent lidí. Rovněž v tomto případě je to pokles o dva procentní body. „Hodnocení politické situace se tak i nadále pohybuje na zřetelně horší úrovni, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou dvou krátkodobých propadů z let 2017 a 2018 spojených s vládní krizí nebo s problémy při sestavování vlády po volbách do Poslanecké sněmovny.
Ústavnímu soudu, ČNB a ombudsmanovi věří většina Čechů, ukázal průzkum |
V dlouhodobém srovnání pak i nadále je spokojenost se současnou politickou situací výrazně vyšší, než bývala v období let 2012 a 2013,“ uvedlo CVVM.
Průzkum se uskutečnil od 26. května do 24. července a zúčastnilo se ho 929 lidí.
