Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS), je podle průzkumu STEM pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií. Řešit celoevropsky sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel, 55 procent určitě ano a dalších 24 spíše ano.
Pět nejzásadnějších témat českého předsednictví:1. Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny 2. Energetická bezpečnost 3. Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru 4. Strategická odolnost evropské ekonomiky 5. Odolnost demokratických institucí |
„Jednoznačně to vychází z domácího vývoje cen. Češi doufají, že nám Evropa v této situaci bude krýt záda. Podle našich dat musí začít výrazně šetřit čtyři pětiny populace, tedy i ti lépe situovaní,“ sdělil sociolog STEM Nikola Hořejš.
„Obnovitelné zdroje jsou nyní zjevnou alternativou k fosilním palivům nejen kvůli klimatické krizi, ale i proto, že zvyšují energetickou soběstačnost Česka. A soběstačnost v energiích v Evropě si teď přeje 82 procent Čechů, což je mnohem více než ještě vloni v létě,“ uvedla Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
Hned za energetickou bezpečností skončila snaha o zvyšování odolnosti demokratických institucí, kde Češi od vlády žádají konkrétně důraz na „dodržování demokratických pravidel v jednotlivých zemích Evropské unie“, 70procentní podpora na základě odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“. Vysokou prioritu má i „nezbytnost ochrany nezávislosti médií“, celých 62 procent. Skončila na sdíleném čtvrtém a pátém místě společně s „bezpečností v online prostředí“, na kterou klade důraz taktéž 62 procent občanů.
Zhasneme v Unii. Česko chce kvůli světelnému smogu omezit zbytečná světla |
„Zde se odráží především to, že ani v České republice nemají lidé dlouhodobě pocit, že by soudy a instituce fungovaly férově a spravedlivě. Češi mají podle dat jisté pochybnosti o stavu demokracie třeba v Maďarsku a Polsku, ale nepovažují to zatím za úplnou tragédii,“ popsal sociolog Hořejš.
Velkou podporu má také „strategická odolnost evropské ekonomiky“ v podobě snah o snižování závislosti na několika málo dodavatelích součástek či surovin. Tu požadují více než dvě třetiny veřejnosti.
Fakt, že 68 procent veřejnosti podporuje úsilí o snižování závislosti na jednom či několika málo dodavatelích surovin či součástek, odráží obavy z dalšího vývoje vztahu nejen k Rusku, ale třeba i k Číně. Z obou zemí nyní Evropa dováží nejen ropu a plyn, ale také řadu dalších kritických surovin. Jsou mezi nimi i vzácné zeminy, což jsou suroviny nezbytné při výrobě elektromotorů nebo elektrických generátorů,“ vysvětlila Truchlá.
Čechy zajímá, kolik peněz z EU plyne
Poválečná obnova Ukrajiny a její začlenění do evropské sedmadvacítky naopak v očích Čechů předsednickou prioritou být nemusí. Aby se na Ukrajinu během svého předsednictví v Radě EU zaměřila, žádá po tuzemské vládě jen zhruba třetina veřejnosti.
Reprezentativní průzkum české populace byl realizován v rámci projektu pro Úřad vlády ČR, a to od 20. do 30. května 2022. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel České republiky starších 18 let. Zjištění tedy odráží postoj české veřejnosti před samotným začátkem českého předsednictví v Radě EU.
V EU jde znovu na přetřes konec práva veta. Že nyní projde, se ale nečeká |
Výzkum se také zaměřil na to, co Čechy nejvíce zajímá o dění v Evropské unii a o jejím fungování. Největšímu zájmu se těší evropský rozpočet a kolik z něj konkrétně Česká republika získává, vyjádřilo ho 75 procent dotázaných. Naopak informace o konkrétních politicích nebo významných jednání, které se nyní, tedy i v rámci českého předsednictví, konají, žádá výrazně méně lidí: pouze 48 procent.
„V datech vidíme, že Češi stojí o víc informací i o tom, jak vlastně EU funguje a co pro ně konkrétně dělá. Předsednictví je v tomto ohledu pro českou politickou reprezentaci ‚otevřeným oknem příležitosti‘, v rámci kterého se může pokusit lidem poskytovat co nejvíc srozumitelných informací o dění v Evropě a naší roli v ní,“ zakončila analytička Truchlá.
