Usnesení, které odmítá „jakékoliv zasahování EU do svrchovaného práva České republiky nad rámec svěřených kompetencí“, navrhla poslankyně Ivana Dobešová z hnutí ANO. Byli pro něj všichni přítomní vládní i opoziční poslanci.
„Chápu a vnímám, že v některých západních zemích byla integrace podceněna v minulosti a nyní se stává tématem, protože v těch západních zemích jsou dnes sklízeny důsledky téhle špatné integrace,“ řekla poslankyně Dobešová poslancům, než se hlasovalo o jejím návrhu.
Jediná Kristýna Zelienková, která nedávno opustila hnutí ANO a je teď nezařazená, vznesla nejprve námitku k tvrzení poslanců, že postup Evropské komise je nebezpečný. Když ale viděla, že její kolegové, a to včetně jinak velmi prounijně vystupující TOP 09 s tak ostrým usnesením nemají problém, přidala se a hlasovala taky pro odmítnutí postupu Komise.
Podle Evropské komise je integrace příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na území EU nezbytným předpokladem hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti, píše se v dokumentu, o němž hlasovali poslanci. Podle Komise patří k největším problémům přístup příslušníků třetích zemí k bydlení, práci a vzdělávání, přičemž jsou oproti státním příslušníkům více ohroženi sociálním vyloučením. Členské státy jsou vyzvány, aby podporoval například soukromým sponzoring (třeba prostřednictvím neziskových organizací) usidlování uprchlíků s cílem zapojit místní komunity do procesu integrace.
Členské státy EU mají také podporovat nábor učitelů z řad migrantů a podporovat a umožňovat členství příslušníků třetích zemí v předškolních zařízeních.
„Třetí prioritou je integrace na trh práce a přístup k odborné přípravě. Podle Komise je jedním z největších problémů nízká zaměstnanost žen, překvalifikovanost pracovníků a nižší stupeň právní ochrany a odměňování,“ píše se v dokumentu, proti němuž se čeští poslanci razantně vymezili. Členské státy EU byly také vyzvány, aby zajistily spravedlivý přístup k bydlení, vzdělání a zdravotnictví a vytvořily síť zdravotníků zaměřujících se na duševní zdraví uprchlíků.
Česká vláda napsala poslancům, že akční plán v obecné rovině vítá, ale že Evropská komise by podle ní měla být zdrželivá. Vláda Bohuslava Sobotky také pozitivně nevítá skutečnost, že dokument byl vypracován bez možnosti konzultace s členskými státy. „Pokud jde o jednotlivé oblasti, vláda ČR nesouhlasí například s integračními programy pro žadatele o mezinárodní ochranu či s podpůrnými opatřeními v oblasti bydlení pro osoby jiné, než jsou držitelé mezinárodní ochrany,“ píše se v dokumentu pro poslance, který se iDNES.cz podařilo získat.
Turci bez víza přes vnější hranici EU? Ne, řekli poslanci
Poslanci výboru pro evropské záležitosti také jednoznačně odmítli změnu v seznamu zemí, jejichž občané jsou osvobozeni od víz při překračování vnějších hranic Evropské unie. „Výbor přijal negativní stanovisko,“ potvrdil iDNES.cz první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
Sociální demokrat Pavel Ploc původně přišel s tím, že takovou změnu čeští poslanci nepodporují, Marek Černoch z Úsvitu ale prosadil přitvrzení, že to výbor „odmítá“.
„Výbor pro evropské záležitosti už jednou odmítl bezvízový styk s Tureckem, následně to odmítla i Poslanecká sněmovna a tehdy premiér Sobotka řekl, že se nebudou řídit žádným usnesením parlamentu. Je proto třeba znovu říci, že to odmítá,“ řekl iDNES.cz Černoch.
Jednání o osvobození vízové povinnosti mezi EU a Tureckem probíhají od prosince 2013. Loni Unie s Ankarou uzavřela dohodu, že nebude pouštět uprchlíky ze Sýrie a dalších zemích dál z Turecka do Řecka. Jeden ze slibů, který Turci v této souvislosti dostali, byl ten, že vízová povinnost padne. Jenže to bylo spojeno s plněním dalších podmínek.
„V poslední zprávě o pokroku Turecko nesplňovalo 7 ze 72 požadavků plánu pro uvolnění vízového režimu. Jedná se o přijetí protikorupčních opatření, zajištění právních předpisů o ochraně osobních údajů s normami EU, účinnou justiční spolupráci v trestních věcech či revizi právních předpisů týkajících se terorismu a modernizaci stávajících biometrických pasů. Ale také plné uplatňování ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, píše se ve zprávě.
„K tomu se navíc přidala radikální změna situace v Turecku, když se pokus o převrat podařilo potlačit a režim Recepa Tayyipa Erdogana začal velmi tvrdě vystupovat proti skutečným i domnělým odpůrcům.
