Protiteroristický balíček má dvě části, druhou v utajovaném režimu. Vláda se měla materiálem zabývat už před prázdninami, jeho projednávání ale přerušila. Nyní například nelze v trestním řízení využívat materiály získané zpravodajskými službami jako důkaz, i když agenti získali informace v souladu se zákony. Podle ministerstva vnitra tak může nastat situace, kdy zpravodajci zjistí informace o podezřelém a policie je pak nemůže použít.
Další změny by se měly dotknout cizinců. Má se změnit například zákon, aby cizinci určení k vyhoštění nemohli účelově prodlužovat pobyt na území Česka.
„Vláda navrhuje v zákoně o azylu ustavit rychlý mechanismus prvotního ‚filtru‘ podávaných žádostí o mezinárodní ochranu za užití stávajících mantinelů unijního práva. Jednalo by se o zrychlené řízení, během kterého by žadatel byl omezen na osobní svobodě buď v provizorním centru na vnitřní schengenské hranici, nebo v jiném dostupném uzavřeném zařízení, nikoli ve věznici,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková.
Další změny se budou týkat uchovávání informací z telekomunikačního provozu či zákona o Úřadu pro zahraniční styky a informace. Vnitro chce také nechat zpracovat analýzy, které by se týkaly oprávnění policie při zásazích na akcích, kde je hodně lidí. Další se má týkat trestání lidí, kteří se zapojili do bojů v zahraničí. Část opatření má vést ke zvýšení bezpečnosti na letištích.
„Vláda též souhlasila s tím, že Ministerstvo vnitra v rámci koncepce ochrany měkkých cílů analyzuje stávající oprávnění policie v souvislosti s hromadnými akcemi, ať už se jedná o kulturní, sportovní či jiné obdobné společenské události nebo shromáždění. V případě potřeby je možné navrhnout novelizaci příslušných právních předpisů, zejména zákona o policii,“ řekla Nováková.
Hledá se ten, kdo se bude starat o integraci cizinců
Ministři ve středu také kývli na to, že vnitro bude v otevřeném výběrové řízení hledat hlavního poskytovatele integračních služeb pro cizince. Letos integrační služby zajišťuje Charita České republiky. Vítěz tendru by mohl získat zakázku na příští tři roky, jejíž cena se odhaduje na 520,5 milionu korun, pokud bude integrováno šest tisíc lidí.
To dráždí opoziční Úsvit. Napadl vládu, že jde o integraci šesti tisíc islámských imigrantů. „Jsme toho názoru, že v situaci, kdy oficiální stanovisko české vlády zní, že vláda odmítá přijímání imigrantů, je zadání takové zakázky naprosto nehospodárné, neboť k zadání zakázky není žádný důvod,“ uvedl předseda Úsvitu Miroslav Lidinský s tím, že v případě schválení materiálu vládou podá jeho strana trestní oznámení za porušení povinností při správě cizího majetku.
Ministerstvo vnitra výpad Úsvitu odmítlo. „Finanční částka je horní hranicí pro rámcovou smlouvu, v rámci které budou financovány jednotlivci. Částka se netýká pouze osob relokovaných či přesídlených, ale i osob, které na území požádají o azyl spontánně, například z Ukrajiny či z Kuby. V roce 2015 takto získalo mezinárodní ochranu 470 osob,“ sdělila iDNES.cz Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
„Veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou, tedy, že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů, ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů (například z Ukrajiny),“ uvedlo ministerstvo vnitra. Vítěze zakázky bude vybírat komise složená ze členů ministerstev vnitra, financí, práce a sociálních věcí či školství.
Státní integrační program: čeština i seznamování s demokracií
Státní integrační program zahrnuje výuku češtiny, seznamování s kulturou a demokracií nebo pomoc s bydlením. Integrace má dvě základní fáze. První je pobyt v integračních azylových střediscích po dobu většinou dvanácti a maximálně osmnácti měsíců s intenzivní výukou českého jazyka a s přípravou na budoucí život v Česku.
Druhou fází je samotná integrace v obcích zajišťovaná generálním poskytovatelem integračních služeb, který využívá nabídky zaměstnání a bydlení od zaměstnavatelů, obcí, církví, občanů, nestátních neziskových organizací a dalších subjektů.
Loni požádalo o azyl v Česku 1 525 cizinců, což bylo o 369 meziročně víc. Nejčastěji chtěli azyl občané Ukrajiny, Sýrie, Kuby a Vietnamu. S výjimkou 134 Syřanů, o kterých se hovořilo v souvislosti s migrační vlnou, tak nešlo v drtivé většině o národy vyznávající islám. Za prvních sedm měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 872 cizinců, což je meziročně o dvanáct méně.
