Na začátku konference ministr upozornil, že v souvislosti s reformou policie eviduje pět odchodů policistů. „A asi dva nebo tři jsou avizovány,“ dodal. „Nenaplnila se slova našich politických oponentů, že budou následovat masivní odchody,“ uvedl dále. MF DNES už dříve odchody zmapovala s tím, že ačkoli odchází jen pár lidí, většinou jsou to ti nejlepší (více najdete zde).
Na dotaz novinářů Chovanec posléze odmítl, že by za tím stálo „výrazné přidání“, o němž mluvil bývalý šéf zrušeného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Podle Šlachty bylo navýšení peněz za jeho působení v čele útvaru neprosaditelné. „Nemyslím si, že by se ti lidé nechali uplatit,“ odmítl ministr s tím, že přidání policistům-specialistům je dlouhodobě plánovaná záležitost a start NCOZ k tomu jen využili.
Chovanec rovněž uvedl, že od začátku příštího roku začne fungovat finanční policie. „Měla by se zaměřit na spolupráci s celníky, otázky daňových úniků a spolupráci v rámci NCOZ,“ sdělil. Finanční policie má vzniknout rozdělením současné sekce závažné hospodářské trestné činnosti. Na rozdíl od Daňové Kobry, která se věnuje především zajišťování výnosů z trestné činnosti, se má zabývat „čistě daněmi“.
Posílili jsme kontrolu hranic s Německem
Chovanec se na tiskové konferenci rovněž věnoval rizikům po několika teroristických útocích v Evropě. Již dříve uvedl, že jednou z důležitých věcí je ochrana hranice s Německem, zejména v místech, kde na německé straně leží azylová centra (více zde). Kdyby se Německo rozhodlo migranty vracet ve větší míře, musí být Česká republika připravena zabránit jejich nelegálním přechodům hranice, sdělil ministr.
Podle ředitele cizinecké policie Milana Majera dosud nebyly zaznamenány žádné problémy na hranicích. Zmínil, že čeští policisté kontrolují hlavně hranice s Německem a Slovenskem a spolupracují se svými zahraničními kolegy. Vytipovali si rovněž pětapadesát míst, na kterých je do třiceti kilometrů od hranice v Německu nebo Rakousku nějaké azylové centrum či podobně rizikové zařízení. Na tato místa se pak cíleně policisté zaměřují.
S kontrolami hranic s Německem policie začala 1. srpna, zaměřuje se podle Majera na 15 přechodů, kde se dělají třikrát denně a pokaždé trvají zhruba dvě hodiny. „Podobně jako na ostatních hranicích provádíme pouze namátkové kontroly, tipujeme řidiče a zájmová vozidla,“ řekl Majer. Při nových kontrolách policie zatím nelegální běžence neodhalila.
Šéf cizinecké policie to považuje za preventivní opatření. Může se totiž stát, že by se neúspěšní žadatelé o azyl v Německu mohli pokusit odejít do okolních zemí. Může jich být až 200 000. „Tomu samozřejmě chceme zabránit,“ řekl.
Provozovatelé mohou volat na informační linku
Ve hře je také větší rozšíření bezpečnostních rámů a zvýšená kontrola na velkých akcích, jako jsou sportovní utkání nebo festivaly. Cílem chystaných opatření má být ochrana takzvaných měkkých cílů, tedy míst, kde se sdružuje vyšší počet lidí a které proto lákají útočníky. Pro majitele takových prostor připravila policie a ministerstvo vnitra speciální infolinku.
Nepřetržitá informační linka začne fungovat v pátek v osm hodin ráno. Má číslo 800 255 255. „Měla by sloužit k poskytování poradenství,“ řekl první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Pokud by předané rady nebyly dostatečné, operátoři předají podněty ministerstvu vnitra nebo krajským policejním ředitelům. Vondrášek uvedl, že po týdnu fungování linku vyhodnotí.
Na ministerstvu vznikne také speciální centrum proti terorismu. „Minulý týden byla zřízena metodická skupina,“ zmínil Vondrášek. Skupina má mimo jiné vypracovat seznam měkkých cílů v Česku a spolupracovat s pořadateli akcí. Bude doporučovat krajským policejním ředitelům konkrétní bezpečnostní opatření.
Pro příští rok chce ministerstvo vnitra navýšit rozpočet o tři miliardy korun. „Z toho cca 660 až 700 milionů je na boj s terorismem,“ uvedl Chovanec.
NCOZ ještě čekají změny, chybí šéf jedné sekce
Národní centrála proti organizovanému zločinu, pod níž boj s terorismem rovněž spadá, vznikla sloučením doposud samostatných útvarů, protikorupčního a proti organizovanému zločinu. Kromě toho se má zabývat právě odhalováním terorismu a extremismu a také kybernetickou kriminalitou.
Tři ze čtyř sekcí již mají své ředitele, pro kybernetickou kriminalitu bude vyhlášeno nové výběrové řízení. Uchazeče, který se přihlásil, výběrová komise nezvolila. „Kromě těchto čtyř priorit budou stanoveny v nejbližší době ještě dvě priority,“ uvedl náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube. Jednou z nich je již zmíněné vytvoření finanční policie. Bude mu předcházet diskuze s celníky, kteří mají rozšířené pravomoce. Druhou prioritou je ustavení oddělení zaměřeného na hospodářskou trestnou činnost. Na tyto dvě části by se měla rozdělit nynější protikorupční sekce.
Vznik nového superútvaru kritizovali zejména vedoucí vyšetřovatelé ÚOOZ, ale také politici z ANO a část státních zástupců. Obávali se sdílení a úniku informací. Kvůli reformě opustil řady policie šéf ÚOOZ Robert Šlachta a také řada jeho podřízených.
Podle mluvčí policejního prezidia Jany Macalíkové se podobným způsobem v současnosti reorganizuje Europol. „Obdobné struktury fungují ve Spolkové republice Německo, ve Velké Británii, ale také na Slovensku,“ uvedla. Šéfem centrály je Michal Mazánek, dřívější ředitel Služby kriminální policie a vyšetřování.
