Věnce u budovy rozhlasu položil například i šéf Senátu Milan Štěch z ČSSD. „Lidé spontánně vyjadřovali odpor k okupaci všemi způsoby. Jejich památku uchovejme v paměti také všemi způsoby,“ řekl před rozhlasem Štěch.
Vyzdvihl význam veřejnoprávních médií - České televize, České rozhlasu a agentury ČTK. „Právě rok 1968 ukázal, jaký zásadní pozitivní význam a roli mohou v kritických chvílích společnosti sehrát veřejnoprávní média. Bez nich bychom jen těžko odlišovali účelové a neobjektivní informace,“ uvedl Štěch. Veřejnoprávní média mají podle něj klíčovou roli v záplavě dezinformačních serverů přinášejících fakenews.
Do následujícího projevu šéfa Sněmovny Vondráčka už mnozí přítomní křičeli a pískali. „Rozlišení pietního aktu památce padlých a svobodné politické demonstrace patří k nejzákladnějším pravidlům nejen politické kultury, ale kultury vůbec,“ poznamenal k tomu předsedy dolní komory parlamentu.
„Okupace v srpnu 1968 nejen že na dvacet let zničila naši naději na svobodu. Navíc nám následné události a normalizace podle mnohých doslova zlomily páteř. Důsledky tohoto lámání charakterů možná pociťujeme dodnes . Pražské jaro 1968 bylo obrovskou nadějí,“ řekl Vondráček.
Komunista Alexandr Dubček a jeho vedení podle něj zklamal naděje do Dubčeka vkládané. „Vůdci Pražského jara nepochopili, že lidem nejde o demokratizaci, ale o demokracii. Vláda jedné strany a demokracie jsou z principu neslučitelné. Socialismus s lidskou tváří byl od počátku nerealizovatelný eufemismus a zhroutil by se i bez tanků,“ uvedl předseda Sněmovny.
Babiš: Lidé už nechtěli komunistickou diktaturu sovětského typu
Lidé ale nejvíce buráceli proti premiérovi Babišovi, na nějž křičeli, že je estébák. „Jsem rád, že mohu u příležitosti padesátého výročí 21. srpna 1968 společně s vámi uctít památku statečných obránců Českého rozhlasu,“ uvedl premiér Babiš, zatímco do jeho slov zněl ohlušující pískot.
„V naší historii jsou mezníky, které ovlivnily životy lidí na dlouhou dobu, rok 1968 mezi ně nepochybně patří,“ uvedl premiér. „Lidé vkládali do obrodného procesu velké naděje,“ připomněl, že politické změny měly tehdy obrovskou podporu, a lidé nechtěli komunistickou diktaturu východního, sovětského typu. „Chtěli zkrátka žít v normální svobodné společnosti,“ řekl Babiš.
Vyjádřil obdiv všem lidem, kteří se v souvislosti s okupací zachovali statečně. Připomněl statečné gesto Věry Čáslavské, která nesla následky za to, že vyjádřila odpor k sovětské okupaci při slavnostním ceremoniálu na olympijských hrách.
„Nesouhlasím, že jsou dnes svobody ohroženy. Každý dnes může říkat a psát, co chce,“ řekl ve svém projevu například Babiš. Mluvil také o tom, že svoboda a demokracie znamená i to, že lidé uznají a respektují právo jiných mít odlišný názor. „Dokud budeme pořád mezi sebou bojovat a vyvolávat konflikty, šikovní lidé nebudou mít chuť se společensky angažovat,“ řekl Babiš.
Atmosféru roku 1968, když 21. srpna intervence zemí Varšavské smlouvy ukončila takzvané „pražské jaro“, přiblíží také večerní koncert na Václavském náměstí. Zazní na něm hity šedesátých let včetně písní Karla Kryla v doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a kapely Petra Maláska. Zpívat budou Marta Kubišová, Jana Kirschner či Aneta Langerová.
