Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvProč by dinosauři nemohli být fialoví?
Nedávalo by to smysl. Dnes také nemáme moc fialových zvířat. Názory se však různí. Většinou se malují s poměrně fádním krycím zbarvením, ale mohli mít barevné detaily.
Můžeme to zjistit?
Výjimečně se to dá. Jsou známé barvy některých opeřených dinosaurů, protože se nám zachovaly melanozomy. To jsou organely v buňkách, ve kterých je barvivo. Podle jejich tvarů můžeme částečně usuzovat na zbarvení. Známe to tedy asi u čtyř druhů z Číny. Občas se to najde i ve výjimečně zachovaných fosiliích, zajímavý příklad je Borealopelta. Takový obrněný dinosaurus, který se našel v kanadské Albertě se zachovanými melanozomy. Usuzuje se, že měl světle hnědou až trošku do červena cihlovitou barvu.
Mohli být třeba strakatí?
Mohli, třeba opeření dinosauři na sobě mají různé vzory. Jeden z nich má žíhaný ocásek. Ty barvy nejsou úplně divoké, ale nejsme schopni zjistit třeba odlesky. Ve filmu Jurský park se dinosauří DNA získá z komára.
Já vím, že to je fikce, ale je možné nějakým způsobem z fosilních pozůstatků rekonstruovat DNA dinosaurů?
DNA je hrozně složitá organická molekula, která má tendenci se rychle rozpadat. A samotné zkamenění de facto vylučuje zachování těchto organických zbytků. Najdou se jen velmi výjimečně. Ale DNA v použitelném stavu? To si nemyslím, že se někdy povede objevit. Aktuálně nejstarší DNA je stará asi 100 tisíc let a už ta je hodně nepoužitelná.
Na Sibiři a na Aljašce se teď snaží zrekonstruovat DNA mamuta.
To je trošku jiný případ, protože mrtvoly mamutů v permafrostu nejsou fosilie, oni nejsou zkamenělí. Když byste je nechal při normální teplotě, tak maso mamuta začne normálně hnít, není rozložené. Zatímco měkké tkáně dinosaurů rozložené jsou.
Dinosauři se dožívali zhruba padesáti let, řekl v Rozstřelu paleontolog |
Jak vlastně před 66 miliony let dinosauři vyhynuli?
Víme to už stoprocentně jistě? Víme to jistě. Neznáme sice úplně hlavní mechanismus vymírání, asi se už ale dnes všichni shodnou na tom, že spadl meteorit do oblasti dnešního Mexického zálivu, který ten zánik rozhodně minimálně velmi urychlil.
Krajinu dinosaurů jsem si vždy podle kreseb představoval jako krásně pestrou, ale ono to tehdy tak barevné asi nebylo?
To hodně záleží na místě, protože dinosauři žili všude. V zásadě se však dá říct, že na konci jejich éry už vše kvetlo.
Obrazy z pravěku
Takže ten záběr, 66 milionů let před naším letopočtem, kdy se tyranosaurus dívá na padající meteorit, do toho brontosaurus a nějací sauropodi sledují dopad a nastává soumrak... To je realita, nebo fikce?
Žili tito velcí dinosauři v té době? Tyranosauři se toho zániku zřejmě dožili. Ale nevíme to přesně, protože nemáme fosilie z toho rozhraní. Co se týká sauropodů, ti se toho času mohli dožít také, i když svůj vrchol měli za sebou, už jich nebylo zdaleka tolik.
Proč tito velcí dinosauři mizeli?
Zřejmě nezvládali jíst krytosemenné rostliny, které tady tou dobu začaly růst. Oproti nahosemenným mají dvě věci: Zaprvé jsou většinou tužší, takže dinosaurům se rychle opotřebovávaly zuby. Zadruhé většina z nich je jedovatá. Že nejsou jedovaté pro člověka, neznamená, že nejsou jedovaté pro zvířata, která se s tím musela nějak srovnat. Takže když se vrátíme o 66 milionů let zpět, kdy do oblasti Yucatanu dopadá meteorit, žádný dinosaurus druhohory nepřežívá? Je několik problematických nálezů, které jsou jakoby z třetihor. Otázka je, jestli sediment, ze kterého jsou, není takzvaně přepracovaný, jestli tedy je vůbec původní.
Není zcela vyloučené, že by dinosauři mohli používat nástroje |
A platí, že ten meteorit při dopadu ochladil atmosféru?
To není úplně jisté. První teorie tak zněla, ale nyní máme i simulace, které tvrdí, že když zastíníte planetu, tak začne víc pršet a déšť atmosféru jakoby umyje od prachu. Názor, který se mi líbí, říká, že meteorit zvedl hmotu prachu, ale takovou, že vyletěla až téměř mimo gravitační pole Země, ale ta ho ještě zvládla přitáhnout zpátky. A prach pak hromadně hořel v atmosféře, čímž oteplil planetu na krátkou dobu na 80 stupňů.
Takže ne ochlazení, ale oteplení.
Ano, ale tam nejde o to, že by se dinosauři upekli jako v troubě, ale vdechování takto horkého vzduchu pálí plicní sklípky.
Názor, který se mi líbí, je takový, že meteorit zvedl hmotu prachu, ale
takovou, že vyletěla až téměř mimo gravitační pole Země, ale Země ho ještě zvládla přitáhnout zpátky. A ten prach pak hromadně hořel v atmosféře, čímž oteplil planetu na krátkou dobu na 80 stupňů.
Takže nikoliv ochlazení, ale oteplení.
Ano, ale tam nejde o to, že by se dinosauři upekli jako v troubě, ale vdechování takto horkého vzduchu pálí plicní sklípky.
Mohou v rovníkové Africe do dneška přežívat dinosauři? |
Proč to nespálilo plíce menším tvorům?
Ti na to tolik netrpí. A také stačilo být zahrabaný v noře nebo se namočit a
už to bylo snesitelnější. A co názor, že potomky dinosaurů jsou ptáci? Z pohledu moderní biologie a paleontologie jsou ptáci potomky dinosaurů. Když máte doma andulku, vlastně chováte dinosaura. Správně řečeno, na konci druhohorní křídy umírají všichni neptačí dinosauři, jen ti ptáci zůstali.
Z té doby ale přežilo i pár druhů plazů.
Přežilo jich hodně, například některé druhy krokodýlů. Ti jsou přímo příbuzní dinosaurů. Patří do jejich rodiny na rozdíl od dnešních plazů.
Dinosauři u Prahy
Vy jste odborným garantem Dinosauria v Tuchoměřicích u Prahy, co všechno je tam k vidění?
Aktuálně máme čtyři kostry, které jsou originální. Máme triceratopse, jeho kostra je celá asi ze 70 procent. A to je na poměry tohoto druhu hodně. Pak máme kostru diplodoka. To je největší, nejstarší a nejkompletnější exemplář v muzeu, má 24 metrů. Pracovně jí říkáme Diana, ale u dinosaurů se špatně poznává pohlaví. Je kompletní z 92 procent. Máme dva mosasaury, kteří byli objeveni vedle sebe. Ve skutečnosti to nejsou dinosauři, nejsou s nimi ani příbuzní. Jsou příbuzní dnešním šupinatým plazům, například hadům. Jde o mořské plazy, vládli světovým mořím v křídě. Jsou zároveň největší záhadou muzea: Nevíme, co jsou přesně zač. Jejich systematika je složitá a musí se na ně přijet podívat odborník a detailně je prozkoumat.
To jsou skelety, co máte dál?
Děti si nejvíc oblíbily modely tyranosaura rexe v životní velikosti a ptakoještěra quetzalcoatla. Ten je s rozpětím křídel 11 metrů největší zvíře, které kdy létalo. Vznáší se nad interaktivním dětským světem fantazie. O interaktivitu opíráme i veškeré vzdělávání v muzeu. Připravena je univerzita Dinosauria s velkoplošnou projekcí třeba s vývojovým stromem dinosaurů včetně jejich současných potomků. Paleo stezka pak představuje složitý proces objevování, vykopávání a restaurování dinosauřích fosilií. Máme i speciální program pro školy.
V Česku se stal legendou Zdeněk Burian, který je autorem mnoha znázornění pravěku. Jak moc odpovídají jeho ilustrace realitě?
Paleoart obecně jako ztvárnění se musí vnímat dobovou optikou. V době Buriana šlo o vrchol toho, co se o těch zvířatech vědělo. Dnes to je, při vší úctě k němu, trochu k smíchu.
V čem se nejvíce trefil?
Jeho prostředí jsou moc pěkná, jeho kresby nádherné jako kusy umění. Vlastní rekonstrukce vzezření zvířat je dnes už překonaná. Jeho předchůdci obvykle vytvořili prostředí a zvíře v něm vypadalo, jako byste ho do něj jen vlepili. Moje neteř se mě před lety ptala, zda paleontologové neudělali chybu při vykopání kostry tyranosaura. Ty malé ručičky k němu totiž moc nesedí. Máme velmi přesnou představu, jak ta jeho paže vypadá. Je stejně dlouhá jako lidská. Jenže tyranosaurus má dvanáct metrů, takže u něj vypadá opravdu směšně. Dlouhou dobu si paleontologové mysleli, že se jim pacičky zkracovaly jako nepotřebný přívěsek. Potom ale byly nalezeny evolučně staré druhy, které měly packy krátké. Takže kdyby to byl zbytečný přívěsek, tak by je evoluce stihla zlikvidovat.
Ale k čemu mu teda byly?
Jsou na to různé teorie. Mohly hrát roli při sexuálním chování, při vábení, případně k signalizaci. Nebo také při vstávání ze země. Úplně nevíme, jak dinosauři odpočívali, možná si lehali na zem a potřebovali se zvedat. Ta ruka nebyla nijak slabá. Podle počítačových simulací jen jeho biceps zvedne 200 kilogramů a celá packa ještě víc. On si s ní nikam nedosáhne a hybnost je malá, ale drápy na ní měl dlouhé. Nevíme přesně, ale k něčemu ty packy jsou.
Jak vlastně vypadal pohlavní život dinosaurů? To je velká záhada. Víme, že měli kloaku, tedy společný vývod vylučovací a rozmnožovací soustavy. Tudíž při páření se jim nějak musely kloaky dostat k sobě. Od dinosaurů ale neznáme žádný externí pářicí orgán. Určitě to nebylo tak, že by samice nakladla vajíčka a samec je oplodnil, to ne. Muselo tam dojít ke kopulaci, ale jak to vypadalo, těžko říct. U dvounohých dinosaurů si to můžeme představit jako u ptáků, ale jsou ve hře větší síly. U velkých sauropodních dinosaurů představa, že samec na samici nějak nalehne při váze u těch největších o stotunové hranici, to by ta samice ani nemusela vydržet a zlomily by se jí nožky. U obrněných dinosaurů jako stegosauři, tam by naléhání vůbec nepřicházelo v úvahu. Jsou teorie, že si samice nějak lehla na bok. Ani to však nevíme a možná se to ani nikdy nedozvíme.
Kdyby před 66 miliony let nedopadl meteorit, byla by šance, že se z dinosaurů stanou inteligentní bytosti, které by třeba i vytvořily civilizaci? Měli k tomu nakročeno?
Dnes se hodně zkoumá inteligence ptáků, třeba vrány ji mají větší než většina savců, pokud nepočítáme některé druhy lidoopů. Takže předpoklad, že by se z nich nakonec něco vyvinulo, je možný. Je ale otázka, nakolik by dokázali žít dál, ona by jich spousta vymřela.
