Pátek 12. srpna 2022, svátek má Klára
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 12. srpna 2022 Klára

Není zcela vyloučené, že by dinosauři mohli používat nástroje

Nedávno zesnulý kanadský paleontolog Dale Alan Russell (1937-2019) spolu s výtvarníkem Ronem Séguinem v roce 1982 vytvořili model hypotetického vysoce inteligentního dinosaura. Tento koncept tzv. dinosauroida tehdy ohromil vědecký svět.

Právě nápadně velká mozkovna dinosaura, popsaného původně jako Stenonychosaurus inequalis (dnes Latenivenatrix mcmasterae) byla jedním z podnětů k vážně míněným spekulacím o možném vzniku sapientních bytostí, vzešlých vývojem z druhohorních teropodních dinosaurů. | foto: Roland Tanglao; Wikipedia (CC BY 2.0)

Zmíněný model hypotetického vysoce inteligentního dinosaura,  evolučně vycházel z dinosauřích předků v okruhu druhu Stenonychosaurus inequalis. Russell dokonce spekuloval i o rozmnožování, pohlavním ústrojí a péči o mláďata u těchto hypotetických potomků troodontidů, kteří by přežili hromadné vymírání na konci křídy.

Ačkoliv se později objevily desítky dalších rekonstrukcí hypotetických dinosauroidů a jejich fiktivní civilizace a kultury, Russellův podivný zelenohnědý a dvounohý tvor zůstává originálem a zároveň i ikonou v populární kultuře.

Nová vědecká studie trojice paleontologů si nyní pomyslně posvítila na některé původní výzkumy a přináší nové a aktualizované informace o potravních návycích, rozmnožování, hnízdním chování a také inteligenci troodontidů, které před půl stoletím zkoumal i Dale Russell a jeho kolegové.

Nejzajímavější částí textu je ovšem pasáž o možném používání nástrojů u těchto dinosaurů, což je oblast, kterou se detailně zabývali i tvůrci originálního konceptu dinosauroida. Autoři zmíněné práce přepočítali encefalizační kvocient (v podstatě relativní velikost mozku) u fosilií druhů Troodon formosus, Stenonychosaurus inequalis i Latenivenatrix mcmasterae a po několika úpravách dospěli k poměrně vysoké hodnotě v rozmezí 0,64 až 0,80 (v závislosti na odhadované hmotnosti zkoumaných jedinců).

Původní rekonstrukce stenonychosaura, jak jej viděl Dale Russell a zhmotnil Ron Séguin v roce 1982. Ve skutečnosti byl tento teropodní dinosaurus nejspíš na většině svého těla opeřený a také podstatně barevnější.

Jedná se o dosud nejvyšší potvrzenou hodnotu EQ u dospělých jedinců neptačích dinosaurů, při zahrnutí mláďať ale jasně „vede“ druh Bambiraptor feinbergorum s absolutní hodnotou asi 1,26.

Russelův hypotetický předek dinosauroida tedy skutečně patřil mezi nejchytřejší známé neptačí dinosaury, jehož relativní velikost mozku překonávala i dnešní pštrosy a jim příbuzné druhy nelétavých ptáků.

Větší mozek neznamená automaticky větší inteligenci

Jakékoliv poměřování inteligence mezi různými druhy živočichů je ovšem velmi ošidná věc, nevíme například ani to, zda větší objem mozku znamená vždy vyšší inteligenci. Ostatně výzkumy z posledních let dokládají, že ptáci sice mají malá nervová centra, ale hustota jejich neuronů je velmi vysoká – v podstatě na úrovni vyšších primátů. I s celkově malým mozkem tak mnozí opeřenci vykazují značně vysokou inteligenci – dokážou například vyrábět nástroje a do určité míry přemýšlet abstraktně.

Autoři studie konstatují, že Russell se mýlil, když přisuzoval schopnost používat nástroje pouze sapientní formě (dinosauroidovi). Jednoduchou formu používání nástrojů totiž známe i u současných zvířat dinosaurům nejvíce příbuzných, a to u více než stovky druhů ptáků a dokonce i u dvou druhů krokodýlů - krokodýla bahenní (Crocodylus palustris) a aligátora severoamerický (Alligator mississippiensis). 

Tito plazi využívají klacíky, které mají položené vyváženě na své hlavě a lákají tak hnízdící ptáky, aby se k nim přiblížili. Poté se je snaží zachytit do svých čelistí. Je to sice velmi primitivní využívání nástrojů (či spíše přírodních objektů), přesto jde o poměrně významnou podporu hypotézy, že i dinosauři dokázali jednoduché nástroje používat. 

Deinonychosauři, jako byl i Velociraptor mongoliensis, jehož rekonstruovaná kostra je na snímku, patřili k vůbec nejinteligentnějším dinosaurům. Byli hbití, agilní a měli relativně velké mozky. O tom, zda dokázali používat nástroje, však bohužel prakticky nic nevíme.

Vzhledem k tomu, že deinonychosauři i někteří další teropodi byli bipední a rozsah pohybu jejich předních končetin byl značný, nedá se vyloučit ani možnost, že tito relativně inteligentní dinosauři dokázali manipulovat s objekty. Podle jedné odborné práce si tito opeření dravci (jako je Bambiraptor nebo Deinonychus) dokázali podat menší předmět přední „tlapou“ do své tlamy, sevřít objekt mezi své „ruce“ (prsty nebo „dlaně“) nebo přitisknout a přidržovat objekt u svého hrudníku. 

V roce 2006 byla dokonce rekonstruována přední končetina rodu Bambiraptor s vratiprstem, tedy protistojným prstem, který umožňoval potenciálně lepší a přesnější manipulaci s předměty. Ačkoliv je ale tento koncept kontroverzní a mnozí paleontologové s ním nesouhlasí, za 170 milionů let existence neptačích dinosaurů se jistě mohlo u teropodních dinosaurů vyvinout množství zajímavých anatomických adaptací, o kterých dnes už vůbec nic netušíme.

Stejně jako dnešní ptáci však jejich druhohorní příbuzní nemuseli používat přední končetiny, aby dokázali manipulovat s předměty. Troodontidům a dromeosauridům mohlo v tomto směru překážet výrazné opeření, které by nejspíš představovalo značnou nepříjemnost při pokusu o sebrání jakéhokoliv objektu ze země. Dinosauři si tak mohli pomáhat spíše svými tlamami a v některých případech i zadními končetinami. 

Žádné doklady pro takové chování se samozřejmě ve fosilním záznamu nedochovaly. Existuje vůbec šance, že bychom někdy mohli objevit fosilní nástroj, používaný v období druhohor neptačími dinosaury? 

Pravděpodobnost takového objevu a zejména jeho identifikace je velmi malá. Současní ptáci své nástroje obvykle nemodifikují, místo toho si spíše vybírají objekty, které již mají požadovaný tvar a velikost. Ale ani pozměněné nástroje není snadné v přírodě identifikovat, natožpak v geologických vrstvách starých desítky až stovky milionů let. 

Dosud byly bezpečně identifikovány pouze nástroje a stopy po jejich využití u pravěkých hominidů, tedy našich dávných předků či příbuzných. Kromě samotných artefaktů to jsou například i rýhy po kamenných nástrojích na kostech mamutů. Rýhy po zubech teropodů známe rovněž na mnoha kostech býložravých dinosaurů. Je však otázkou, za bychom mohli jednou objevit na žebru sauropoda nebo pánevních kostech ceratopsida stopy po kamenných nástrojích troodontidů a jestli bychom vůbec rozeznali tyto rýhy od vrypů po zubech.

V tomto případě už se dostáváme spíše do oblasti science fiction literatury, sami autoři odborné práce jsou ale opatrně optimističtí. Schopnost manipulovat s objekty a používat nástroje je alespoň v nejprimitivnější podobě u druhohorních teropodů plně v mezích reálných možností. Dokud však v sedimentech křídového stáří neobjevíme výrazně pozměněný kámen, předmět nenáhodně vetknutý mezi kosti obou paží teropoda nebo třeba stopy po odřezávání masa z kostí kořisti, nebudeme mít v tomto ohledu žádnou jistotu. Russellův dinosauroid zřejmě nikdy neexistoval, skuteční „dinosauroidi“ však na své objevení možná teprve čekají.

Článek vznikl pro DinosaurusBlog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

Stíhačky pro Ukrajinu? Možná svatá trojice spolu s Javelin a HIMARS

Ukrajinské vedení hned z kraje konfliktu úpěnlivě žádalo spojence zejména o těžkou techniku, která by umožnila bránit...

KOMENTÁŘ: Obrana kupuje bezpilotního dědečka. Zda umí bojovat, nikdo neví

Po několika týdnech spekulací o tom, jaké bojové drony česká armáda nakoupí, ministerstvo obrany zveřejnilo, že půjde o...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Expert: Rusy předběhla ve vesmírném programu už i Čína a Evropa. O NASA nemluvě

Rozstřel Rusové chtějí po roce 2024 ukončit svou účast na Mezinárodní vesmírné stanici. V Rozstřelu se nad důsledky tohoto...

ANALÝZA: Tchaj-wan v ohrožení. Neptejme se zda, ale kdy bude válka

Premium Uprostřed obav o budoucnost míru ve světě, na pozadí války probíhající mezi dvěma největšími armádami Evropy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Německý tank Leopard 2. Ušlechtilý potomek rodu Tigerů se stal legendou

Leopard 2 je bezpochyby nejdůležitějším evropským tankem konce studené války. Spolu s americkým Abramsem tvoří dodnes...

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

  • Další z rubriky

Geotermální energii lze využít na vytápění i chlazení budov, říká expert

Rozstřel Geotermální energie neznamená jen tepelná čerpadla. Ještě mnohem zajímavější je využití energie uskladněné ve větších...

Za bouřky jděte dovnitř, před bleskem ochrání také les. Hlavně si nelehejte

Premium Letní bouřka umí rozehrát fascinující show. Blesky srší k zemi, rozsvěcují oblohu. Hlavně si dejte pozor, abyste byli...

Vědci už asi vědí, zda byli dinosauři teplokrevní

Druhohorní neptačí dinosauři byli v některých případech teplokrevní podobně jako jejich vývojoví potomci ptáci. V tomto...

Jak přežít katastrofu, která vyhubila dinosaury

Před 66 miliony let dopadla do oblasti dnešního Mexického zálivu planetka o průměru asi 10 až 15 kilometrů. Jak...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Češka vyhrála soutěž krásy v Africe. Všichni si na mě chtěli sáhnout, říká

Sarah Horáková (18) odletěla do Afriky reprezentovat Česko na světovou soutěž krásy. Když první vicemiss České...

Budu znovu chodit a tančit, věří Vendulka z Básníků a vybírá peníze na léčbu

Herečka Eva Jeníčková (58), která se proslavila coby Vendulka utěšitelka ze série o Básnících, řeší zdravotní problémy....

Díky Stiflerově mámě jsem měla sex s nejmíň 200 lidmi, vzpomíná herečka

Americká herečka Jennifer Coolidge (60) ve filmech Prci, prci, prcičky hrála Stiflerovu mámu Jeanine, která měla...

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Partner mě opakovaně vmanipuloval do trojky, vzpomíná hvězda Americké krásy

Mena Suvari (43) promluvila o sexuálním zneužívání, které zažila se svým expartnerem. Hvězda filmu Americká krása,...