Redakce MF DNES disponuje nahrávkou, v níž hovoříte o projektu zámku v Protivíně. Předpokládám, že si vás najala společnost IC Management.
Vůbec, já s nimi žádný vztah nemám a neměl jsem.
Dobře, zastupujete v oblasti PR Pavla Bodláka, který je nepřímým skutečným majitelem společností stojících za projektem zámku Protivín. Na nahrávce ze schůzky, kterou máme k dispozici, jste kolegům zmiňoval, že právě firma IC Management je vaším budoucím klientem. A na té schůzce zazněly tyto věty: Abyste to věděli, obchází se tím zákaz vstupu některých osob do Evropské unie.
Hm.
Váš kolega Lukáš Koutník, figurující rovněž na nahrávce, mluvil o Pavlu Bodlákovi následovně: „Toho šaška, co tam dělá bílého koně, musíme vyprofilovat jako superekonoma, který stojí za perfektním projektem.“ Vy jste ještě říkal, že je potřeba se na ten projekt podívat tak, aby novináři nezjistili, co za tím je, a že „kumulují se tam peníze, které leží na účtech. Chtějí to někam dostat, ven ze svých domovských zemí. To udělají ale jen jediným způsobem – ty peníze musí vyinvestovat ven. Musí je prostě vyvést. Jedním ze způsobů je tenhle Royal Capital Club. Když se někdo stane členem klubu, tak musí zaplatit obrovské vstupné v desítkách milionů eur. V tu chvíli jsou peníze v klubu, a co s nimi ten klub udělá, už je další věc“. Tak se chci zeptat, proč jste o projektu takhle hovořil a kde jste vzal tyto informace?
Mě tedy překvapuje za prvé něco, co je takhle vzdálené. Ale to, co je podstatné, je to, že žádná spolupráce z mé strany nevznikla. Nikdy. Jako že nikdy. Vůbec nikdy. Vůbec ničím.
Zastupoval jste však pana Bodláka, který je uváděn jako skutečný majitel oněch firem?
Tam je na tom podstatné, že tahle situace, kterou jste popsal, ta nastala velmi, velmi posléze. To je jedna věc. V době, o které mluvíte, tohle neexistovalo. Jako to nebylo. To, co je jako pravda, a to je pravda, je to, že já jsem se na to celé jako na projekt... Když jsem se dozvěděl, že něco takového je někde v diskusi, tak jsem se na to díval. Prostě udělali jsme si vlastní rešerši toho. Vůbec si tedy nejsem jistý, že by nějaký takovýhle záznam, u kterého mám pochybnosti, je reálný nebo nevím. To nevím, to fakt nevím, to se omlouvám.
Pohádka o sultánovi. Mohl se zámek Protivín stát pračkou špinavých peněz? |
My jsme si naprosto jistí, že to, co vám tady teď cituji, je reálný záznam a že na něm hovoříte vy a vaši kolegové. Když říkáte o vlastní rešerši, tak co vám z toho vyplynulo?
Nějaký obrázek, který byl v tu chvíli na trhu. A dál se nedělo nic. Nic. Jako nic.
Udělal jste si tedy rešerši a přišel jste na to, že zámek Protivín je pračka na peníze, protože přesně to také na nahrávce zaznívá, a že jde jen o to vyvést peníze přes Českou republiku. Chápu to dobře?
Ne, to nechápete dobře.
Tak kde jste na to tedy přišel?
To nechápete dobře. To, co vy citujete, a tam si opravdu nejsem jistý tím, že něco takového takhle bylo... tam si nejsem jistý, to opravdu nevím. Opravdu to nevím. Tak každopádně to je něco, co asi mohl být nějaký dílčí pohled na věc. Fakt nevím. Opravdu to netuším.
Tak já se ptám, jak jste přišel na to, že zámek Protivín je pračka peněz. Vy jste doslova řekl, že je potřeba udělat všechno pro to, aby nepřišel nějaký novinář a nenapsal, že je to pračka peněz.
Hm. To opravdu jako netuším. Ale to není oficiální stanovisko nebo něco takového.
My se nebavíme o oficiálním stanovisku...
Ne, počkejte, počkejte, počkejte, ať si to hodíme na koleje. Vy mi teď voláte a ptáte se mě na něco, u čeho já si fakt nejsem jistý tím, že je to realita, a vlastně ode mě chcete, abych tady suploval názor experta na daně nebo ekonomiku. Já tomu trošku jako nerozumím.
Ne, vůbec. Já se vás ptám na jednoduchou věc...
Moment, moment. To je situace, ve které já teď nevím, jestli v ní potřebuju být. Takže bych to udělal trochu jinak. Zaprvé nejsem zvyklý na to, aby na mě někdo takhle jako vybafl, začal mi něco předkládat a chtěl ode mě vysvětlení. To jako ne. To, co mi tady předkládáte, je závažná věc, na kterou já vám opravdu neumím odpovědět. Takže vás poprosím, abyste mi tohleto úplně normálně napsal do nějakého e-mailu, tam mi napsal, s čím jako pracujete, co ode mě chcete a já se na to podívám a vyřešíme to.
A já se vás úplně jednoduše zeptám: když jste řekl na schůzce s kolegy, že zámek Protivín je pračka peněz a je potřeba vymyslet strategii, jak to přikrýt, aby na to novináři nepřišli a vypadalo to navenek dobře, a že se umožňuje obcházet zákaz vstupu některých osob do Evropské unie, tak já se vás úplně normálně ptám, kde jste na tuto informaci přišel a proč jste ji zmiňoval. Na tom přece není nic, o čem musíte přemýšlet...
Ne, ne, ne. My se úplně míjíme v tom, co je důležité. Vaše priorita je úplně jiná než moje.
Protivínský zámek měl koupit sultán za sto milionů, patří Rusovi za polovinu |
Moje priorita je položit vám otázku, jak jste přišel na to, že zámek Protivín je pračka peněz, že se přes to vyvádějí peníze do Evropské unie a bude to sloužit k obcházení zákazů vstupu... Nad tím nemusíte přemýšlet, a pokud si myslíte, že jste to neřekl, tak řekněte, že jste to neřekl.
Já vám ale s čistým svědomím nemůžu říct, že jsem to neřekl, protože to opravdu netuším. Jako když já se vás zeptám, jestli víte, co jste říkal v prosinci 2021, tak vzpomenete si?
Vzpomněl bych si, jestli jsem někdy vnímal zámek Protivín jako pračku peněz...
Rozumím. Ale já hluboce pochybuji, ale jako hluboce, že jsem něco jako tímto způsobem vyhodnotil ve smyslu jako nějakého závazného stanoviska či něčeho takového.
Já se neptám, jestli to bylo závazné stanovisko...
Ono to ale důležité je a je to důležité velmi vzhledem k nějakým krokům, které teď dělám já.
Kde jste vzal informaci, že je to pračka peněz?
Tam to celé bylo tak, že když se ten projekt objevil, tak já jsem si ho nějak vyhodnocoval nebo požádal jsem, aby se k tomu udělala nějaká rešerše. Ve chvíli, kdy pro někoho pracujete, je vaše povinnost udržovat si obraz o tom, jak se vyvíjí komunikační prostředí okolo něj.
V té době jste pracoval už pro pana Bodláka, předpokládám.
V té době byl pan Bodlák klientem agentury, kde jsem byl. Tam potom funguje to, že si zjišťujete všechno o nějakých věcech, které se pohybují okolo klienta. A jedna z těch aktivit bylo tohle. A tehdy na základě v té době dostupných informací jsme udělali nějakou pravděpodobně úplně základní analýzu. V médiích je tohle a tohle a tak dále. A já vůbec nemůžu vyloučit, že ten dojem, který jste vy zmiňoval, že jsem o něm mluvil, že tímto dojmem to jako působilo. To nevylučuji. Tak jsme si to interně vyhodnocovali. Já nevím, jak to vypadá u vás, když máte poradu, ale sdělujete si dojmy. Každopádně ten další postup, který tam následoval, byl ten, že jsem pro pana Bodláka začal pracovat mimo agenturu, měl jsem smluvní vztah mezi mnou a nějakou jeho společností a v rámci toho, co jsem dělal, jsem se já už celým tím projektem nezabýval. Tam naopak bylo naplacato řečeno, že se tím zabývat nebudu.
Mně šlo o to, z čeho jste vy usoudil nebo vzal tu informaci, že Protivín bude pračka na peníze...
Je možné, že v tu chvíli, o které mluvíte, to přesně takhle působilo a že jsme si pojmenovali rizika. Ale to není oficiální stanovisko, ale dojem, který z toho vyplynul.
Ono z těch vašich slov to právě úplně nevypadá, že by to byly vaše dojmy. Řekl jste třeba větu „jenom abyste to věděli, obchází se tím zákaz vstupu některých osob do Evropské unie“. Neříkal jste působí to tak a je třeba s tím něco udělat. Zároveň jste říkal „musíme vymyslet, čím to bude přikryté“, váš kolega dodal „čím to bude přikryté, jim máme říct my, jim jsou u prdele jednotky milionů... musíme jim prostě poradit, jak to udělat, aby to nepůsobilo křivě“.
A to je podle mě přesně ono, to je ten point. Tam velmi pravděpodobně došlo k tomu, že na nás to jako působilo blbě...
Jak tedy vysvětlíte větu „k tomu jim řekneme, že vidíme riziko, že se v tom nějaký novinář bude šťourat a řekne, že je to pračka na peníze...“
Ve chvíli, kdy je nějaký složitý projekt, který není transparentní, tak se přesně tohle může stát, to je normální vyhodnocení rizik.
Já vím, ale vyhodnocení rizik přece není to, že vy usoudíte, že se tím obchází zákaz vstupu některých osob do Evropské unie. Jak by vás to napadlo z veřejných zdrojů? A mluvili o tom i vaši kolegové. A o panu Bodlákovi tam váš kolega mluví „toho šaška, co tam dělá bílého koně, musíme vyprofilovat jako superekonoma, co stojí za super projektem...“ To přece není vyhodnocení projektu?
No já nevím...
Dokonce jste řekl: když vymyslíte mustr, který bude funkční, tak ICM jej vezme a bude jej aplikovat dál a dál a dál na dalších místech...
Já vás teď zastavím. Nic z toho se nestalo.
To však přece není vysvětlení, kde jste přišel na to, že to bude pračka na peníze, a kde se vzala myšlenka, že se takto obejdou zákazy vstupu...
Já jsem si téměř jistý tím, že jsme na nic takového nepřišli. Nestavte to...
Vy jste to přece řekl, že jste na to přišli, když jste si udělali rešerši a z ní jste si mohl uvědomit, že to tak může působit... Vy na té nahrávce tu informaci předkládáte kolegům jako hotovou věc. Všem oznamujete, a dokonce říkáte, že jim to sdělujete ultradůvěrně...
Teď vás znovu zastavím. Je potřeba říct to, co je úplně klíčové. Ve chvíli, kdy probíhalo tohle, tak my jsem měli k dispozici standardní rešerši, která vychází z veřejně dostupných zdrojů. Z obchodního rejstříku.
To chápu, ale o žádné rešerši tam nemluvíte...
Ve chvíli, kdy to takhle působilo a vypadalo na základě rešerše, která proběhla, tak se už žádné další kroky nestaly.
A teď mi vysvětlete, co byl tedy okamžik, kdy jste si řekl, že to je důkaz, podle kterého je to pračka peněz...
Já jsem nebyl a nejsem v pozici, kdy bych měl nějaký důkaz. To je mimo moji odbornost. To, co je podstatné, je to, že já jsem byl ujištěn posléze, že tento dojem, který tam vznikl, je daný tím, že je to ve stadiu rozvoje a že to tak není. A neměl jsem důvod se tím zabývat. Druhá část je, že v poslední době nějak ty pochybnosti, které jsem o tom měl, se opakují na základě nějakých věcí, ke kterým jsem se dostal...
Tak já vás zastavím. Upřímně – požádal vás někdo, abyste projekt tím, jak se bude dále komunikovat, přikryli?
Ne. Nepřišla poptávka po tom něco přikrýt. Žádné zadání ve smyslu objednávky nepřišlo.
Řekl vám někdo, abyste zakryli oficiální důvod, proč se vše dělá?
Ne. Ne. Je ale pochopitelné, že když jsem ten projekt na začátku viděl, tak opravdu nevypadal dobře. Pohled do obchodního rejstříku byl jasný.
Jak jste usoudil, že se tím obchází zákaz vstupu některých osob do Evropské unie? To je věc, kterou nelze z obchodního rejstříku vyčíst či usoudit.
V tom roce 2021, to si vybavuji úplně přesně, tak tam byla jména, která byla z Dagestánu, Tádžikistánu, a ta pokud si to dobře vybavuji, tak na seznamech byla.
My jsme všechny firmy, které jsou provázané, prohlédli důkladně a žádná jména, která by byla na sankčních seznamech, jsme nenašli ve veřejně dohledatelných zdrojích.
Určitě by to bylo v prezentaci, která k tomu vznikla.
Tu prezentaci byste mi dokázal tedy poskytnout?
No, když se mi podaří ji najít... Podívám se na to, vím, že to nebyl pan Kuchakov, ale nějaké další jméno, já to zkusím najít.
Ono nevypadá moc důvěryhodně, že byste si sedli a tyto věci odhalili z veřejných rejstříků. Lidé, kteří stejné věci popisují, o nich mluví na základě toho, že v celé operaci figurovali a měli přístup k dokumentům a viděli do firem hluboko. A nelze je usuzovat z veřejně dostupných zdrojů...
Hm. Ten projekt prostě nepůsobil důvěryhodně a možnost spolupráce jsem položili právě z těchto důvodů.
