Kancelář ombudsmana takové případy podle Šimůnkové řeší každý rok. Rodiče o děti obvykle přicházejí ne proto, že by se o ně nechtěli nebo nemohli starat, ale protože jim chybí podpora v jejich péči.
Postižené ženě sebrali dítě skoro bez ptaní, zastat se jí musela ombudsmanka |
Veřejný ochránce práv například řešil případ rok a půl starého dítěte, které bylo odebráno z matčiny péče. Chlapce jí měli vrátit ve chvíli, kdy žena získá ubytování v azylovém domě. To se sice podařilo, ale orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) už nepodal soudu návrh, aby matce bylo dítě svěřeno zpátky do péče.
Nechal vše na matce s lehkým mentálním postižením, která se svým návrhem u soudu neuspěla. Nápravu se podařilo sjednat až po zásahu veřejného ochránce práv.
V jiném případě se ombudsman zabýval situací ženy s duševním onemocněním, které bylo dítě odebráno krátce po porodu místo toho, aby se OSPOD snažil pro matku a dítě zajistit potřebnou službu, kde by mohli zůstat spolu. Žena se o dítě starat chtěla, ale potřebovala k tomu podporu.
Odloučení dítěte od rodičů přitom podle Šimůnkové musí být až poslední možností, jak zdraví, život nebo zdárný vývoj dítěte ochránit. Úmluva o právech osob s postižením navíc uvádí, že není možné odebrat dítě rodiči jen proto, že má zdravotní postižení. Také v tomto případě se matky ombudsman zastal a ta se mohla s potřebnou podporou o své dítě starat.
„Místo aby těmto rodičům byla poskytnuta veškerá možná podpora, jsou často osamocení a ponecháni svému osudu. Takový postup však odporuje úmluvám, které jsme se zavázali dodržovat, stejně jako našim zákonům,“ uvedla Šimůnková. Doplnila, že přitom často stačí trocha dobré vůle a děti se vracejí zpět k rodičům.
